Recenze (157)
Temná tvář Brooklynu (2019)
If.
Jak na... s Johnem Wilsonem (2020) (seriál)
Plachost, autismus a staromládenectví přetaveno v odvahu, pozornost a srozuměnost. Politika je skoro ve všem, ale John Wilson je v něčem jak dítě, které umí vidět, pozorovat a sdělit, aniž by potřeboval, chtěl nebo musel něco zasazovat do politického rámce.
Odhalení (2019) (seriál)
Munchausen syndrom by proxy(v zastoupení) je ještě brutálnější než když si nemocný tvoří vlastní utrpení - potřeba, aby je vsichni litovali a obdivovali. Slušná obžaloba USA zdravotnictví a sociálek. V ČR by tento případ nemohl existovat takhle dlouho v"by proxy". Je to marginální DG a s postupující politickou korektností a lidskopravníma mrdkama se to třeba rozjede.
Úsměvy smutných mužů (2018)
Poctivě jsem přečetla všechny komentáře. Zmíním ten absurdní.. Až si to ten nemocný uvědomí.. Tak tomuhle je to právě u prdele. D. Svátek se zhostil tohoto na výtečnou. Ukázal, že to není "nemoc" sociálně slabých nebo mdlých na duchu.
Propast mezi námi (2019)
Ten film je vynikající. Po všech možných stránkách... kromě jedné : musíte tam dostat, jakkoli nesmyslně kvóty.
Des (2020) (seriál)
Proč za nejvíc. Dva úhly pohledu. Skvělá filmařina. Ten smutný druhý je o tom, že se budou muset skvělí filmaři uchylovat do apolitických témat, která sice táhnou, ale sériový psychopat tohoto druhu je už rozebrán. Ale i Des je o politice.
Zpráva (2019)
Mám problém s tímto druhem filmů. Posypeme si hlavu, že jsme ukradli koňské sedlo, ale už nepřiznáme, že jsme ukradli celé stádo koní a krademe dál.
Trockij (2017) (seriál)
Jedna z největších zrůd 20.století. Jeho pohrobci se nacházejí v EU a dalších méně známých institucí. Kdo je vede a platí, je zřejmé.
Dítě v pravý čas (2017) (TV film)
O tom, jak se neumí převzít toto těžce osobní trauma do filmu. Ploché a velké klišé.
Doba nevěrná (2017)
Tady už musím přihodit, ježto tam nebyl prohoz 25.pohlaví s přínosem.