Moiraine

Filmů, které dokážou tak pozitivně naladit není mnoho. O co větší to je překvapení u filmu, který svým tématem příliš veselý není. Začínat pohřbem kamaráda a přitom řešit vlastní existenční problémy v člověku nevyvolává zrovna optimismus, ale na druhou stranu, kdy je lepší znovu začít snít než tváří v tvář kruté realitě. Sice ne v hlavní roli, ale Jang Geun Seok potěší a navíc zpětně poznat 'Jose hyung-nima' přičte další bod k dobru.

Na začátku to vypadá, jako kdyby otomenství byla velice sporadicky se objevující vlastnost, ale jak postupně zjišťujeme, tak kdo není otomen, není 'in' :D Opravdu podařené dorama, které sice trpí jistými japonskými nešvary, nicméně ta zábava to více než dostatečně kompenzuje.

Mám ráda japonské zobrazení přátelství a loajality. Navíc k tomu ještě Takashi Miike. U mě jasných pět.

Opět jsem objevila kouzlo vážné hudby. A k mému překvapení dirigent dělá i víc, než jen máchá taktovkou:) Korejci tentokrát v romantické lince netlačí na pilu, což je dobře, protože vzájemná rivalita dvou stejnojmenných dirigentů je v tomto případě mnohem zajímavější.

Jednoduše kouzelné.

Nevím, proč jsem předpokládala, že to bude mít něco společného s knižní předlouhou, která byla výborná. Něco tak mimo se nenajde moc často. Ani jako komedie, za kterou se to vydává, to moc nefungovalo.

Začátek mě ještě celkem bavil, ale asi po třetí epizodě to šlo tak moc dolu, že zpětně se divím, že jsem to byla schopná přetrpět až do konce. A že to byl konec. Musím přiznat, že tohle jsem opravdu nečekala. V absurdní překombinovanosti to trumfne už snad jen Muscle Girl. Musím souhlasit se Zízou, že bodyguardi to opravdu zvedli.

Dějově mě to příliš nenadchlo, ale po vizuální stránce je to nádhera.

O tomto filmu jsem poprvé slyšela na Advíku na přednášce o japonských úchylkách. Trvalo mi rok a půl než jsem sebrala odvahu se na něj podívat. Tento film má opravdu snad úplně všechno. Nic takového jsem do té doby neviděla, a nejspíše už ani neuvidím. Neuvěřitelné, jak čtyři hodiny můžou rychle uběhnout.

Sice mám pocit, že mi u spousty okamžiků něco nedošlo, ale zrovna u tohohle filmu mi to nějak nevadí. Humor, který si s Takashi Miikem spojuji, mi prostě sedí. Jen malá připomínka, nekoukat s českým dabingem, ale dát si to v anglickém originálu, ta angličtina je něco neskutečného. :)