Moiraine

Log Horizon je tak moc srovnávaný s SAO, že jsem se rozhodla po jeho dokoukání dát šanci i druhému zmíněnému anime. Popravdě nechápu, proč všichni cítí potřebu tyhle dvě anime srovnávat. Jediný společný prvek, který tu je, že reální lidé uvíznou v MMORPG, zbytek už je jiný. Log Horizon pracuje se světem MMORPG jako takovým a s důsledky jaké to může na ten svět mít. Středem zájmu je samotný svět Elder Tales, který se stal novým reálným světem pro hrdiny.. Spíš než na souboje se tu řeší "praktičtější" problémy, jako třeba "jak si uvařit poživatelné jídlo". Osobně se mi LH líbil mnohem víc než SAO právě kvůli tomu, že se tu s tím herním světem opravdu pracuje. Hodně se těším, až vyjde druhá série.

Doba, kdy jsem tento film viděla poprvé, je dávno pryč. A spolu s ní odešlo i odešlo i to kouzlo, které na mě tehdy působilo. Dnes už je to jen jednou z mnoha variací na Romea a Julii. Ale i když to kouzlo už je pryč, pořád pro mě tento dvoufilm má jistou sentimentální hodnotu a pořád i se svou téměř tříhodinovou stopáží dokáže udržet pozornost.

Mým největším štěstím, co se týče tohohle filmu, je asi to, že jsem si ho pustila, aniž bych o něm něco věděla. Narazila jsem na něj náhodou a na plakátu byl T.O.P. Přiznám se bez mučení, že to byla velká motivace se na to podívat. Když jsem nic nevěděla, tak jsem ani nic neočekávala, takže nebyl problém si to pustit, vypnout a bavit se. Jihokorejské akční thrillery mám ráda a přestože Commitment neoplývá zrovna originalitou, kouká se na to dobře a baví to. Po amerických filmech, co poslední dobou vychází, je to příjemná změna, když po shlédnutí filmu nemám pocit, že mě mají tvůrci za idiota. I když pár diskutabilních momentů by tu asi bylo. Pro mě to jsou slabší 4*.

Tohle je jeden z těch seriálů, které sice nepovažuji za ty lepší, ale zase se k nim dá velice pohodlně vracet, díky příjemnému hřejivému pocitu, který po nich zůstane. Teda až na konci protože v průběhu mě většina postav dost frustrovala. A pak tu bylo několik těch "cute and funny" momentů, které mě navnadily kouknout na další díl. Uvidíme, jaký pocit to zanechá, až se to trochu uloží a do té doby bych se mohla kouknout na něco dalšího... třeba na I need romance nebo I need romance 2012?

Osobně to vidím jako horší počin, než byl první Thor, ale zase špatné to není. I když co se týče Marvelovských filmů, tak patří mezi ty slabší. Mělo by se ale zapracovat na postavě Thora, protože zatím nejzajímavější postava ve filmech o Thorovi je Loki.

Pustila jsem si tři mušketýry a měl jsem pocit, že se koukám na špatný vtip. U x-tého remaku toho samého příběhu se dá čekat, že dojde k nějakým úpravám příběhu, aby se zvýšilo napětí, zrychlilo tempo nebo já nevím co... Tady jakákoli úprava, která byla přidána, přinesla s sebou jen další hřebíček do rakve vší logice. Nečekaná strategie byla představit hlavní postavy tak, že kladné postavy si získali mojí antipatii asi tak během prvních 15ti vteřin od objevení se na plátně a co se týče těch záporných, tak někteří byli jen nijací a zbytek banda idiotů. Každopádně smekám tvůrcům, že se jim povedlo nenaplnit i mé nulové očekávání. To se taky nepovede jen tak.

Po prvním filmu rozhodně zlepšení. Konečně se to vrátilo na úroveň seriálu, i když ten dabing byl iritující pořád. Za sebe ale musím přiznat, že jestli mě něco táhlo Nodame dokoukat, tak to byla ta hudba.

Po delší době jsem se vrátila k Nodame a postupně se mi vybavovalo, co mi vadilo na seriálu. Bohužel z těch dobrých se mi nevrátilo nic. Celé mi to přijde strašně a zbytečné a kdyby se místo dvou filmů udělal jenom jeden s tím, že ten první se zkrátí na 10 minut, bylo by to lepší. I přes to, ale nelituji, že jsem si to pustila, protože ta hudba je prostě úžasná. Je to vlastně asi to jediné, co tady můžu opravdu vyzdvihnout. Celou dobu mi ale vrtalo hlavou, jestli bylo to předabování do japonštiny uděláno záměrně tak špatně...

Po prvním díle jsem si říkala: "Tak jsme přežili ten úvod, příště se to rozjede." A ono ejhle. Jednička jak přes kopírák. Řeší se tam sice něco jiného, ale nakonec to je stejně jenom cesta do arény, kde začne ničím zajímavá hra o přežití. Na jednu stranu jsem zvědavá, jestli to příště bude zas to samé, ale na druhou stranu si zas nejsem úplně jistá, jestli to chci vidět. Snad ale konečně dojde alespoň na nějaké trochu sympatické a logicky jednající postavy. Zatím jsem se jich nedočkala.

Kde jsou ty časy, kdy člověk jsem byla naivní dítě přijímala všechno bez cynismu a znechucení...? Bohužel druhý celovečerní film o Šmoulech mé znechucení jen prohlubuje, než že by mě vracel do naivních dětských let. Jednoznačně horší něž jednička. Postavy mě iritovaly víc než nejrozjívenější parta puberťáků, humor (jestli se to tedy tak dá nazvat) tu byl tak neskonale stupidní, že by jeden až brečel. Děti to možná (ale jen možná) bavit bude, ale pro dospělé je to utrpení od začátku až do konce.