Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Dokumentární

Recenze (277)

plakát

Sseokeul (2017) (seriál) 

Příběh a děj se scénářem mi přijdou vymazlené, jenomže i přesto mě Circle nezaujal, tak jak bych čekal. To bych nejspíš připsal postavám/hercům. Spousta z nich je nevýrazných, průměrně zahraných a způsob jakým jsou napsané mi přijde místy hodně plytký. Co se mi, ale hodně líbí, tak propojování dějových linek z různých časových úseků dohromady. Každou informaci se divák dovídá v ten pravý čas, aby se ony úseky propojovaly a nepřekáželi si. Sice si člověk občas mohl něco domyslet předem, nicméně to ve mě celkový dojem nijak neovlivnilo. Circle si určitě zaslouží širší pozornost. Velmi milé překvapení, jen z konce jsem se bohužel cítil nepohodlně a poslední dva díly mi vadily.

plakát

Death Note (2017) 

Kurňa šel jsem do toho s pocitem, že to bude absolutní sračka a ono to náhodou celkem slušně fungovalo. Srovnávání s originálem, který je dle mého samozřejmě o 90 lvlů výš, jsem se nevyhnul, ale i tak musím říct, že se to celkem povedlo i přes přeúpravu příběhu. Přece jen se jedná o film a to navíc v poměrně krátké délce, takže aby to fungovalo, je jen logické, že se muselo hodně upravovat, nicméně to nedopadlo katastrofálně.

plakát

Tunel (2017) (seriál) 

Když se s někým cítíte dobře, tak vám je pár chyb ukradených a to samé jsem cítil u Tunnelu. Herce Jin-hyeok Choika mám hodně v oblibě a tady opět nezklamal. Sympatický herec, jehož postava je napsaná velmi dobře. Další kdo nezklamal je Hyeon-min Yoon, který zaujal i v mém oblíbeném seriálu Cruel City. I když on vlastně nezklamal nikdo :D. Kupodivu mě tady ani tolik neštvaly typické korejské rysy (např. brečím stylem, kleknu na zem a co nejhlasitěji vyřvávám do všech stran). Než jsem začal Tunnel sledovat, tak jsem si myslel, že bude kopírovat a vykrádat Signal, nicméně o proti němu se zde téměř vůbec nepracuje s ovlivňováním dvou časových linek, jelikož detektiv Park Gwang-ho se přesune o 30 let v budoucnosti a téměř do konce seriálu řeší vše jen tam. Vztahy mezi lidmi jsou fajn, samotné osoby víceméně sofistikované nejen pouze vyprázdněné skořápky, a děj je po celou dobu v pohybu. Za mě velká spokojenost a po delší době seriál, kde jsem dokázal zhlédnout v kuse přes deset dílů. Rewatch - Tak po opětovném zhlédnutí musím snižovat.

plakát

Salad Fingers (2004) (seriál) 

Svým způsobem se jedná o geniálně poskládaný příběh, který je zahalený ve spletenci sexuálních, morbidních a jiných nechutností, přičemž nutí diváka hledat v oněch spletencích souvislosti. Sice toto rozkrývání indícií zbožňuju, jenomže ta temná stránka je na můj vkus moc. Kdybych hodnotil objektivně, tak bych i těch 5* dal, ale momentálně zvítězilo hodnocení subjektivní.

plakát

Jojakdoen dosi (2017) 

Nic smysluplného, spousta prvků jako z Bondovky, ale zabaví a to solidně. Herecké obsazení je fajn, místy to má super nápady a když to člověk bere s nadhledem, dostane super akčňák.

plakát

Himssen yeoja dobongsoon (2017) (seriál) 

Druhá polovina je děsná téměř ve všem a sesypává velice slibný začátek. Na scénu přichází homosexuální vedoucí, který má být asi vtipná postavička, jenomže působí akorát stupidně a trapně. Dále se dostáváme do vztahu mezi Do Bong-Soon a Park Hyungsikem, jenž také selhává. Připadalo mi, jako by ho budovali třináctiletí. Navíc rádoby gangsteři a mnich byli též na facku. Hodně mi nesedí humor typu, uděláme co nejdebilnější postavy, které se budou chovat retardovaně a těch je tam bohužel dost. První polovina vážně tak debilní nebyla, navíc herečka ztvárňující Do Bong-Soon v tu dobu byla skvělá, dosti energická, místy trhle pozitivní a opravdu mě bavila. Největší ironií na celém seriálu je to, že i když se jedná o komedii, tak vyšetřovací tým pracoval poměrně kvalitně, dokonce i lépe než v leckterých korejských krimi seriálech, které se tváří vážně.

plakát

Oriento kjúkó sacudžin džiken (2015) (TV film) 

Vydržel jsem 1 díl a to s velkým přemáháním. Scénář se víceméně drží předloze, takže není co kritizovat, jenomže díky hlasovému projevu Mansai Nomury jsem se nedokázal do snímku jakkoliv ponořit, protože mi dost vadil.

plakát

Přání (2011) 

Jako mám v Evropě rád téměř všechny filmy pana Nolana, tak na poli Japonských dramat u mě jasně vévodí Kore-eda. Zbožňuji jebo filmovou tvorbu, kdy většinou sledujeme čistě všední životy obyčejných lidí s dokonale a nenásilně přenesenými city na diváka. V tomto je pro mě absolutní jednička. Navíc své herce dokáže natolik vycepovat, že vše působí opravdově, nikoliv uměle.

plakát

Riset (2014) (seriál) 

Kéž by měl tento seriál na starost lepší scénárista, věřím, že by pak byl bez debat v mém TOP listu. Ničí mě vidět tak vynikající příběh zmrzačený špatným scénářem. ■ Jeong-Myeong Cheona vidím už po třetí a opět super výkon bez nějakého zbytečného přehrávání. Je to velký sympaťák, bohužel je však obsazován převážně v nevýrazných snímcích. Zasloužil by si nějaké veledílo.

plakát

Transit Girls (2015) (seriál) 

Už od prvních minut bylo jasné, že moje objektivita nebude stoprocentní, jelikož mě Yui na plné čáře uhranula. Její gestikulace, pohyby těla, intonace a celkové citové zabarvení řeči mě fascinovaly, přičemž jsem ji musel neustále zkoumat a pozorovat. Je to už hodně dlouho, co mě natolik charakterově zaujala nějaká ženská postava. Její charisma nedělá jen pěkná tvářička, ale také to jakým způsobem onu dobře napsanou postavu zahrála. Někdo by mohl říct, že hodnotím tak vysoko, protože se jedná o lesbický vztah dvou dívek, nicméně práce s dialogy, něžné budování jejich vztahu a citová celistvost snímku je na velice vysoké úrovni. Ano je však pravda, že díky Yui mírnou neobjektivitou oplývám.