Recenze (68)
Dylan Moran Live: What It Is (2009) (TV film)
Pár slabých chvilek to mělo, ale já mám stejně pocit, že jsem se smál snad nepřetržitě. Dylan Moran nezklamal.
Black Books (2000) (seriál)
Dokonalý britcom...
Miloš Forman: Co tě nezabije… (2009)
Rozhodně jsem se nenudil. Dokument Miloš Forman je nejen famózní režišér, on je i skvělý vypravěč, který rozhodně nepostrádá charisma. Pět hvězdiček + poděkování za to, že dělá ve světě dobré jméno českému filmu.
Společně vytrváme - členové Bratrstva neohrožených (2001) (TV film)
Skuteční hrdinové, kteří šli dobrovolně do války. Drželi při sobě, sami se však nepovažují za hrdiny, což je obdivuhodné. Skvělý dokument.... Nechápu, jak to někdo může hodnotit průměrně...
Deník zasloužilé matky (2001) (seriál)
Dávám jednu hvězdu za tu americkou tupost, která je sice přehnaná, ale není tak daleko od pravdy.
Abbey Road: Live (2006) (pořad)
Když se řekne Abbey Road, tak si můžeme vybavit x věcí. Především asi stejnojmenné album the Beatles + jeho slavný obal s přechodem, ale hlavně si asi všichni vybaví to slavné studio založené ve třicátých letech minulého století. A pořad Live from Abbey Road nám umožňuje nahlédnout přímo do studia. To vše ve skvělé kvalitě, s plným nasazením hudebníků. Myslím si, že si každý hudební fajnšmekr najde to své.
Mladí muži poznávají svět (1995)
Hodně takových dokumentů = málo dalších příležitostí pro psychopaty, kteří tyto zasrané války organizují.
Ninja Faktor (1997) (pořad)
Ta japonská vytrvalost je obdivuhodná. Nejlepší je asi rybář Makoto Nagano. :) Jinak je to soutěž velice vtipná, náročná a návyková. * * * *
Porky (1981)
Občas trochu trapný, ale nedá se to srovnávat s trapností dnešních komedií pro mladé. Scéna v ředitelně byla gut.
Kawasakiho růže (2009)
Jedna hvězda za celkové obsazení. Druhá hvězda za to, jak je to divákovi naservírované. Já už mám totiž osobně plné zuby těch filmů/dokumentů, ve kterých vídáme snad denně takové ty hrozně ublížené emigranty, kteří se ani po dvaceti letech nedokážou dívat na tehdejší situaci s nadsázkou. Takže jsem byl rád, že si pan Kratochvíl v podstatě zahrál sám sebe (Emigranta, který se tomu všemu jen směje, protože utekl do lepšího světa. Ve filmu hraje sochaře, ve skutečnosti je to úspěšný fotograf, na kterého bychom měli být pyšní). Kdo jiný by to zahrál lépe? Třetí hvězdu bych dal za to Švédsko. To Švédsko určitě přidalo na pohodové atmosféře. Čtvrtou bych dal za tu scénu, ve které si pan Kratochvíl užívá rozmanitosti našeho jazyka. Pátou bych dal za ten závěr. ''Hodný'' dědeček sfoukává svíčky, děti mu zpívají Happy Birthday to You. Nikdo přitom neví, co je to za sv*ni. A o tom film byl. Sv*ně se nezmění. S tím nikdo nic neudělá. Pak jsou zde lidé, kteří někomu ublížili, ale stydí se za to. A pak jsou zde ti, kteří to odnesli, ale přesto dokážou odpouštět. Nechtějí se dívat zpět, nežere je nenávist, soustředí se na budoucnost.