angloumene

Myslím, že Před soumrakem můžu bez výčitek označit za jednu z nejlepších konverzaček, co jsem kdy viděla. Jedná se o film, který ukazuje, že k vytvoření napětí, radosti i smutku stačí opravdu málo. Nejlepší na tom všem je, že i když film obsahuje dvě v podstatě oddělené linie - jednu filosofickou a druhou romantickou - obě se skvěle doplňují a ani jedna nenudí.

1. série - tak takhle nějak si představuju chytrou, zábavnou detektivku. Zvláštní pozornost vyžaduje opravdu skvěle vykreslená atmosféra, která divákovi dává prožít nejen temnou stránku případu, ale i jednotlivých detektivů. Trošku zklamáním pro mě byl snad až příliš klasický závěr, ale jinak pro mě True Detective představuje ten typ seriálu, který dokoukáte, teprve až když dojdou všechny díly. 2. série - zejména první díl byl totální zklamání. Téměř všechny postavy působí nepřirozeně, vše co bylo v první sérii hluboké a skutečné, zde je jenom mělká přetvářka. S postupem času se naštěstí i zde objevuje nějaká hloubka, ale stále na mě působí dost rušivě opravdu nepravděpodobná postava motorkářského detektiva Paula a nepřesvědčivý herecký výkon u mafiána Franka. V posledních dílech jakoby se vše urovnalo a postupně gradující závěr má opravdu spád, naneštěstí i tentokrát mě vyvrcholení trošku zklamalo, protože mi přišlo poněkud na sílu. Za to Vincent Vaughn (Frank) překvapivě zazáří opravdu skvělou scénou na poušti. Celkově 70 %.

Zajímavé vykreslení absurdity války. I přes dlouhou stopáž filmu nechybí poutavost, ale v mezičase jsem tak nějak ztratila hlubší zaujetí. Nedá se totiž říci, že by film obsahoval hluchá místa, ale na druhou stranu také neobsahuje žádné vyloženě strhující pasáže. Navíc výsledná myšlenka spíš jen tak zašumí, než aby mne zasáhla s plnou silou. Celkově 68 %.

Na Píseň moře jsem se zatraceně těšila, což asi mělo ve výsledku vliv na to, že jsem nakonec nebyla totálně unešená, jako třeba u Brendana. Přesto se jedná o kouzelnou pohádku se skvělým příběhem, který má tentokrát mnohem víc barev, než je jenom černá a bílá. Celkově 82 %.

Return to Sender má super potenciál, ale natočit film, v rámci kterého se do hlavního násilníka snadno dokáže vcítit kdejaký divák nejen ženského pohlaví, není jen tak. Teď už nevím, jestli to bylo tím, že jsem si přečetla nějaký spoiler, ale vlastně jsem celou dobu tušila, kam všechno tohle stavění verandy směřuje. Když už ale došlo k samotnému finále, všechno bylo tak nějak prázdné a bez pořádného náboje. Prostě slabota a to je škoda. Celkově 55 %.

Život savců přináší opravdu blízké seznámení se s jednotlivými živočišnými druhy, až má divák skoro pocit, že se zvířat sám může dotknout. Vynalézavost Davida Attenborougha opravdu nezná hranic. Navíc dokument nepřináší obvyklý pohled na zvířata žijící na určitém území, ale naopak se zaměří na jeden živočišný rod případně čeleď a ten zkoumá napříč celou zeměkoulí. Celkově se jedná o jeden z nejpropracovanějších dokumentů s vysokou přidanou hodnotou.

Fred je snad ten nejpozitivnější člověk, co se kdy na televizní obrazovce objevil! Není divu, že kamkoliv se nachomýtne, podaří se mu spřátelit s místními a dostat se tak do tajů jejich kuchyně (o to zábavnější jsou chvíle, kdy ho někdo odmítne). S kuchařem kolem světa ale nenabízí jenom kulinářské speciality, zároveň také dává divákovi prostor pro náležité seznámení se s místní kulturou a povahou obyvatel. Prostě dokument, jak má být :)

Je vcelku jasné, že se tehle filmík snaží jet na vlně současných komedií s prvky naturalismu a s myšlenkou obsahující určitý společenský přesah. To vše musí být samozřejmě zabaleno do perfektně padnoucího, líbivého kabátku. Ačkoliv mě tenhle strejda více méně bavil, po většinu stopáže jsem se nemohla zbavit pocitu, že je to celé takové liše vyumělkované. No ať tak či tak, přece jen jsem šla do kina na jednoduchou oddechovku, což určitě vyšlo. Celkově 68 %.

Tak nějak jsem netušila, co si to vlastně pouštím a čas na Obchod na korze padl zrovna na nedělní dopoledne. To jsem ale ještě nevěděla, že tohle je přesně ten typ filmu, který se vyplatí pustit si večer. Jinak totiž člověk riskuje celodenní těžkou náladu. Celkově ale musím říct, že tohle dílo představuje opravdu vydařený pohled na téma holokaustu a úpadek morálky obecně.

Osobně se cítím jako člověk, který má k přírodě blízko, přesto mě Planeta oceán vůbec nenadchla. Infantilní komentář mě po většinu času spíše rozezlíval, z obsahového hlediska jsem se nic moc nedozvěděla a ani agitační část, která se pochopitelně snažila tlačit na city, mě zrovna nenadchla. Celkově 60 %.