BoXBe

Andělé a démoni rozpínají v šíři plátna v kulisách nádherného historií a uměním prosyceného Říma strhující "brownovský" thriller, který díky profesionální práci všech tvůrců odolává veškerým předsudkům. Šifru jsem přitom pro její až připitomnělou jednoduchost ani nedočetl a na Anděly a démony jsem neměl ani odvahu. V tomto ohledu mě mánie minula. Leonardovy kódy jsem dokoukal ze zájmu na dvd a kroutil hlavou nad recenzemi.... Proč měl někdo potřebu strhat nadprůměrný film? Nechápal jsem. Rozumím nadšeným čtenářům, knihy většinou filmy překonají o několik koňským měr. Ale recenzenti? V konkurenci jiných mnohem absurdnějších a pitomějších počinů? Ne, ne, nevěřím, že to není obyčejná uvzatost proti popularitě. Takový recenzentský alibismus. Všechny pozitiva potlačit a soustředit se na to, že je tématika příliš populární a do slabých míst se opřít se silou hurikánu. Nehraju na to. V případě Rona Howarda na režisérské stoličce, v případě Hanse Zimmera za dirigentskou taktovkou, v případě atraktivního prostředí a kvalitní odvedené práce to jsou jen podpásovky. Ano, našel bych chyby a taky mi nevyhovují symbolické odkazy a úlitby fyzikálním zákonům a zdravému rozumu. Ale jako entertainment v kině za cenu jedné dražší lahve vína v délce 140 minut za to ten film stál. A že se to hraje aktuálně ve vedlejších sálech, oproti Raimiho hororu je Howard o několik levelů výše.

Osobně beru Stáhni mě do pekla jako další krok Sama Raimiho dál od série Spider-Man, protože jeho styl se mi po jeho fiasku s Venomem a po tomto céčkovém pseudo komediálním hororu povážlivě přestává líbit. Stáhni mě do pekla mě do kina stáhlo díky pozitivním recenzím. Bohužel se tentokrát s oslavnými ódami neshodnu, film byla pěkná pitomost se světlými vtipnými místy a lekačkami. Nic víc. Navíc to všechno zavánělo osmdesátkama a vhskama a Lesním duchem a to mě v roce 2009 v kině moc nezajímá. Víckrát prostě ne. Střez se Raimi pokazit stejně i čtvrtého Spideyho....!!!

Terminátor Salvation je film hodný velkého plátna, burácivých beden a vstřícného přístupu. Jde o postapokalypticky laděný blockbuster, který stejně jako Rise of the Machines těží z úspěchu prvních dvou Terminátorů Jamese Camerona, ale jejich stíny nepřekračuje, protože jednoduše ani J. Mostow ani McG nejsou režiséři vizionáři a byť nekopírují schémata, jejich pojetí Terminátoří vesmír sice rozšiřuje, ale zásadně neobohacuje. Co je kámenem úrazu? Ve těch bodech - 1.) Cameronovi a Mostowovi se nedá upřít jedna věc. Jejich vyprávění byla valící se železná koule po nakloněné plošině. Úkolem bylo zlikvidovat, cílem přežít. McG akci umí, jen se na tu přímočarost lehce vykašlal a udělal z Terminátora procházku po zpustošené Americe. To mu řada diváků neodpustí. 2.) Cameron uměl točit scény bez hektického střihu, bez křiku a bez výbuchů napínavé a uchvacující jako nikdo. Na režiséra jeho formátu si ještě Terminátor musí počkat. McG umí vizuál, ale neumí vyprávět. 3.) Pokud to není záměr ve scénaři (myslím otázku života a smrti Johna Connora a Kyle Reese), potom není důvod, aby Terminátor vzal člověka a třikrát s ním pohodil. Pokud je mi známo, jeho ocelové paže rozdrtí lidské kosti bez zaskřípění...:) McG jen natahuje scény. Terminator by ukončil misi a to hned - pokud nebylo plánem nechat.Connora i Reese přežít. Závěrem? Bavil jsem se. Možná mě mrzel slabší scénář, slabší režie ale Marcus, Connor a celý ten postapokalyptický svět a jeho vizualizace byla fajn a těším se na další, snad chytřejší, pokračování. 2023: Beru to na milost. Pořád se bavím, a dost víc, než u nepovedených blockbusterů posledních let. P.S.: T:S má jeden z nejlepších trailerů, který jsem v životě viděl a ne jednou, protože to je současně perfektní videoklip: https://www.youtube.com/watch?v=-Czz-TcWCkA&ab_channel=MovieclipsClassicTrailers

Tak, Prison break je za námi...:) Nechali jsme se naplno vtáhnout do internetové éry dostupných aktuálně vysílaných dílů seriálů, které nemrzačí dabing a reklamy uprostřed děje a producenti si tak můžou být jisti, že při kvalitním výsledku nám do hlavy natlačí neokoukané tváře, které nás zlákají do kina nebo k dalším seriálům v budoucnu, k tričkům a jinému se seriálem spojenému zboží. A když budou ti producenti chytří, vyvěsí aktuálně vysílané díly na internet automaticky a chytře prodají práva k vysílání, titulky budou profesionálně udělány do týdne a reklamy budou prostírány mnohem chytřejším způsobem, než je to dnes nebo alespoň tak jak je to v kině a my se jim klidně a rádi za tuto nabídku odvděčíme. Ostatně, dokážu si živě představit i situaci, že jeden díl bude za dvacet korun a jsem ochotný každý týden tu dvacku až tři dvacky obětovat. Tuhle světlou budoucnost si dokážu představit hodně jasně. Horší to bude s kvalitou samotného díla. Shrnu svůj dojem z Prison Break do symbolických odkazů a kusých vzpomínek. První série - pět hvězd. Chytrý děj, spousta silných charakterů, uzavřený příběh. Druhá série - čtyři hvězdy. Mahone s výborným hudebním podkresem vystupuje na silnici uprostřed pouště z auta jako silný tahoun celé série, která se rozmělnila v nekonečném běhu do nikam. Třetí série - čtyři hvězdy. Vězeňské prostředí se ukazuje jako opravdu atraktivní téma, udržuje pozornost diváka, který začíná podezřívat scénaristy z cucání z prstu. Čtvrtá série - tři hvězdy. Akční sci-fi thriller, kde ustupuje logika a racionalita akci. Účel vysvětil prostředky, Scylla je nejopakovanější slovo na TV všech dob, až parodicky vyhrožuje každý každému co pět minut a i kdyby to neskončilo jak to skončilo (tedy uspokojivě), stejně bych nekoukal dál. Takže prima a doporučuju držet se formátu Dextera. Jasný závěr, adekvátní počet dílů a pevnější scénáře. Jinak Prison Break zaslouží poplácání po zádech, přeci jen je to jeden z těch zásadnějších přelomových počinů v dějinách televizní zábavy.

Velký útěk je jednou z klasik americké kinematografie natočený velkorysým vypravěčským stylem, který dnes může vedle epileptických střihů a hektických zvratů působit mírně omšele a místy naivně. Přenesl jsem se přes to velmi snadno - přijal jsem pravidla hry, kterými je rok vzniku, půdorys skutečné události a odlehčený tvůrčí přístup, který straní humoru a silným charakterům. Dlouho se mi nestalo, že by mi po jednom filmu bylo sympatických hned více jak deset hlavních postav a všem že bych fandil stejným dílem. Že film ony hranice humoru překročil a neudělal z vážného tématu frašku vyplyne v závěru filmu, který mě přesvědčil o jasném pětihvězdičkovém hodnocení.

Artificial Intelligence je asi Spielbergův největší experiment. Je broušený s láskou a rozmazlován. Je natočený perfektně, ale má pro mě zásadní nedostatek. Neztotožnil jsem se se scénářem, s příběhem, s jeho závěrem a s celkovým obsahem a jeho sdělením. Já totiž přesně nevím co tím chtěl říct a nevím ani co tím chtěl říct Kubrick. Kdykoliv budu mít příležitost se na Osmentův sentimentální obličej dívat znovu, nebudu přesně vědět proč to někdo točil, ale budu si užívat poctivou filmařinu, protože té je na rozdávání...

Yes Man je dle mého soudu v tom slabším šuplíku Carreyho filmografie. A za jiných okolností bych o svém hodnocení nepochyboval, ale jsou tu i světlá místa. Třeba Zooey Deschanel. Ta na mě působí hypersympaticky a byl bych ochotný se na ten film dívat znovu hlavně díky ní. Už od Terabithie neumím definovat její kouzlo, ale pokaždé mě svýma uhrančivýma očima a nakřáplým hlasem dostane. Carrey podle mě nemá zapotřebí scény jako je uklouznutí na zem a protézovou seanci, ale pořád umí být vtipný a spolupracoval s dobrým týmem, takže občas baví i tím, co ani není vidět jako třeba Red Bull večírek, na který se váže následný běh s foťáky, což je dle mého soudu nejúsměvnější část filmu, ale jinak jsem pohledal. Takže řekněme si upřímně, filmy s Carreym sleduju jen kvůli Carreymu a dal bych si po čase spíše Truman Show než zpívání na římse. Zooey je hodně fajn a taky by mohla ven ze skořápky uťáplých holek k civilnější postavě a la učitelka hudební výchovy. No a ten zbytek tak nějak proplyne, ničím se nezapíše, ničím neurazí. Zlatý střed, podkres pro sobotní večery v českých domácnostech, nic víc.

Star Trek je letošní první blockbusterová bomba v kinech, kterou jsem měl tu čest navštívit. Pojďme se nebavit na téma Star Trekovské historie, protože o té vím jen velmi málo. Dotčen jsem pár díly seriálu na Nově a několika filmy, které jsem možná někdy viděl dabované, ale nepamatuju si je. No jinými slovy, nejlepší předpoklad, jak si Star Trek užít tak jako bych poprvé viděl Hvězdné války. Charaktery jasně nalinkované, příběh ve své jednoduchosti dostatečně komplikovaný a co se velkého plátna týče, jde o obrovský zážitek. Z vesmírných bitev bych jako dvanáctiletý tři měsíce nespal. Akční scény ve vzduchu, na sněhu, na zemi a ve vodě mají adrenalin, holky jsou krásné a kluci jsou vtipní a Spock má charisma za celý kinosál. Mám jedinou výtku, není velká, ale kdyby to mělo smysl, tlačil bych ji do Hollywoodu pěšky na trakaři. Zpomalte ten střih ještě trochu a buďte narcisti. Povedlo se Vám to totiž tak, že bych u každé ze scén přidal ještě vteřinu navíc, ať si to můžu do sytosti vychutnat. Nejde o to jít do kina znovu, což stejně půjdu, ale o to mít ten zážitek při koukání možnost vstřebávat na maximum do sytosti!! Je to paráda. J.J. Abrams stoupl na žebříčku režisérů hodně vysoko. Herci si slušně nakopli rozjetou kariéru a já veřejně doufám, že pokračování budou mít vzestupnou tendenci, i když vůbec nechápu jak by se jim to mohlo podařit. P.S.: Abrams očividně Hvězdnou pěchotu taky rád...:)) Inspirace jistě čistě nenáhodná...:) Update 2020: Pořád jeden z nej "sci-fi-star" filmů ever. Boží. Kino by tomu slušelo, projektor musel stačit. Pořád pecka. A bez přehánění si myslím, že tenhle Star Trek měl jeden z nejlepších trailerů všech dob vůbec: https://www.youtube.com/watch?v=pKFUZ10Wmbw&ab_channel=MovieclipsClassicTrailers

Tenkrát 2 je mladší brácha úspěšného projektu o sametové revoluci, tentokrát pojednávající o rozdělení Československa. I v tomto dokumentu jsou velmi silné momenty, zejména při vzpomínkách na toho šílence Mečiara. Nebavilo mě to jako první díl, ale podíval bych se rozhodně znovu.

Upřímně se přiznám, že i podruhé jsem při sledování dokumentu Tenkrát, když Topfer čte prohlášení o tom, že se jejich divadlo připojuje ke stávce, vypustil z oka slzu. No, nezažil jsem to při plném a dospělém vědomí, mí prarodiče by pořád komunisty volili, lidi dneska plivou svoje znechucení na webová fóra, ale že tu ta atmosféra světlých zítřků a zářivé budoucnosti tehdy byla, Robert Sedláček zachytil věrně. Rozhodně pouštět na středních školách dnes a denně!