pushover

Dějově sice trochu balkánsky naivní, ale rozhodně je to sranda.

Výborná meditativní, chvílema až psychedelická sci-fi. Atmosféra podpořená skvělou hudbou utáhne i ty dvě hodiny pomalého děje.

Parádně vygradované. Skvělá minimalistická hudba.

Eva Green teda francouzky válí, ale ani tak bohužel nezachránila šablonovitý a místy dost klišoidní film s tak zkratkovitým vývojem postav až hanba. Takhle odfláklou režii bych od Polanskiho nečekal.

Hodně povedená dramedie o partnerství a umírání. Sutherland i Mirren válej.

Letos mám nějakou smůlu. Druhej film na Febiu a druhý zklamání. Takhle špatně natočenej dokument aby pohledal, navíc bez jakýkoli výpovědní hodnoty . Chápu, že točit klasický mluvící hlavy už není žádná výzva. Obzvlášť když nemají co říct. Ale zapíchnout kameru na party a pět minut točit znuděnej dav kterýmu DJ pouští vyčpělej house, občas to proložit filozofujícím pamětníkem lepších časů techna a pak tam prdnout přihřátýho jakoby producenta, kterej má studio gear za statisíce a přitom není schopnej udělat šlapající beat... Takhle si dokument o elektronický hudbě nepředstavuju.

První film na Febio Festu a hned takovej přehmat. Pseudoumělecká nuda plná mizerný angličtiny, která se snaží být zajímavá reverzním dějem. Prostě klasická podprůměrná festivalovka. Jednu hvězdu dám za Kima Bodniu, kterej mě na to vylákal.

Pohádka pro nikoho. Dospělý se unudí stokrát viděným schématem a na děti je v tom moc násilí a masturbace.

Ok, hraje to sice po hollywoodsku na city, ale kurevsky to funguje. Chvílema to trochu připomíná Masku s happy endem.

Názorový střet bez pointy. Salma hrála v rámci scénáře skvěle a konečně vypadala na svůj věk.