ink flo

Finále trilogie Sydneyho Lumeta - Serpico, Princ Of The City a tohle. Klasika na téma zkorumpovaní policajti, kteří si navzájem kryjou záda, a mezi ně je do jámy lvové vrženej zelenáč, kterej to má prošetřit. Nick Nolte tam je největší ultra bad-ass :-)))

Parta studentů unese mafiána (Christopher Walken) a chce za něj výkupné. Má to ten správnej devadesátkovej feeling lehce komediální gangsta detektivky coenovského střihu, průběh děje má kvalitativně vzestupnou tendenci...uplně nejvíc to připomíná jeden film, ale to už by zavánělo spoilováním.

Jonathan Glazer natočil hodně subverzivní nenápadnou pomatenost - Guy Ritchieho geezer gangsterka, ve které jsou ale všichni staří, tlustí a prohnaní pár plastickýma operacema (googlujte vtip "remember who owns the boat" a máte představu), děj přesunutej z Londýna do Španělska se samonasíracím Ben Kingsleym a neustálou nejistotu, jestli se díváte na divnou pomalou komedii, nebo ještě divnější předehru k heist movie, to celý v absurdním surreálným oparu.

Stejnojmennej film jsem tu už loni doporučoval, tentokrát to teda není italskej horror, ale americký soudní drama. Todd Haynes si jede pořád svoje, takže pomalý, úsporný, pochmurný, celkem all-star hereckej team. Je to o velké kauze proti DuPont, něco ve stylu Spotlight. Garantuju, že po tomhle filmu vyhodíte teflonovou pánev

Detektivka na druhou, pod tím vším ale klasická pohádka o tom, že čisté srde přemůže všechny zlé a nečisté úmysly

Robert Eggers i bratři Safdiové mají novej film, v jedné věci jsou si podobní - jejich poslední dva filmy mají vpodstatě identickou strukturu, jediný co vyměnily jsou kulisy, Uncut Gems je variací na Good Time a Lighthouse je variací na The Witch. Tentokrát vyměnil barvu za černobílou, použil netypický čtvercový formát a servíruje další art-horror masterpiece. Oproti Witch více dvojznačný na mysticko-psychologické ose interpretace, kdy film může být jak obrazem duševní vyšinutosti, tak prométeánskou alegorií. Pattinson a Dafoe předvádí neskutečný výkony, akorát to bude chtít ještě jednou s českými titulky, ta staroangličtina dávala celkem zabrat.

Ačkoliv je Cronenberg jeden z mých nejoblíbenějších režisérů, tak jsem si pár filmů pořád šetřil (už chybí akorát M. Butterffly a Fast Company), tohle byl jeden z nich. Dokonce i v rámci jeho tvorby hodně vyjímečné, dolů směřující spirála psychologického pekla a studie vychýlenosti lidské duše v obrazu dvojčat, které se od sebe za celý život nedokázali separovat, což vede k předvídatelným závěrům. Na výkon Jeremy Ironse slova nestačí, jinak vtipný, jak i když je to proti jeho "běžné" tvorbě vizuálně umírněnější, tak tam občas stejně problesknou jeho oblíbené náměty (fyzická mutace v Beverlyho snu, jeho pomatené gynekologické zlepšováky, které vypadají jako stonožky z Naked Lunch). Btw. myslel jsem, že už mě u filmů máloco překvapí, ale ta finální bratrská scéna se mnou pohnula jako už dlouho nic (btw. když se ho cca ve 2/3 děje zeptá, jestli si vzpomene na říkanku o původních siamských dvojčatech a on jí zazpívá, tak to finále je pak jejím zobrazením).

V pubertě jsem četl knižní předlohu Ballarda, k soundtracku mám nostalgický vztah, protože ho znám ze stejné doby nazpaměť. Po spoustě let jsem se k filmu vrátil, a asi jsem teď ještě víc dokázal ocenit tu zvláštní jakoby tichou a zároveň napjatou atmosféru spojenou s absurdním námětem zasazenou do betonové prázdnoty...

Zajímavý, že asi dvě nejzvrácenější love story, na který si teď vzpomenu jsou obě od poláků - tohle a Possession. Tady exceluje jak polanského žena Emmanuelle Seigner, tak hlavně Peter Coyote, kteří si během filmu několikrát vystřídají pozice dominance submise v příběhu, které je stejnou mírou dojemnej i odpudivej.

Po letech jsem se k němu vrátil a zraje jako víno. Pod slupkou "divná pomalá detektivka" se skrývá vícerozměrná okultní hříčka s několika možnými výklady a spoustou nenápadných vtipů, kde si toho najdete tolik, nakolik znáte používanou symboliku a odkazy.