Recenze (28)
Až do města Aš (2012)
Chyběla mi jasnější hranice mezi filmovou a dokumentární rovinou, ale jako velkou přidanou hodnotu vidím další pohled na problematiku romské komunity - těžko říct jak moc reálný.
L (2012)
První třetina filmu je vtipná, extrémní humor a dovedný do detailu. Pak to upadá. Od motorek je to horší a horší. Závěrečná scéna mě ale totálně odbourala - "Óda na moře" je neuvěřitelná.
Hra o trůny (2011) (seriál)
Seriál, který umění "skončit v nejnapatější scéně" dovedl k dokonalosti. První série shlédnuta behěm 24 hodin. Úžasné prostředí, intriky a zvraty, postavy, hudba, animace,...
Skafandr a motýl (2007)
Pohled z druhé strany tmavé kobky. černý humor prošpikován situacemi, které zdravému člověku nedochází. Působivý příběh v dobrém zpracování.
Ještě jste nic neviděli (2012)
Asi jediným přínosem filmu, je že díky němu znáte děj divadelní hry o Eurydice a Orpheovi. Forma mi nesedla, díky titulkům (KVIFF) jsem přišla asi i o stěžejní scénu filmu, scénář pokulhával a neustálé opakování scén mě ničilo.
Střih (2011)
Hlavní hrdina i režisér tvrdí, že film má spojovat zábavu a umění, podle mě Cut nesplňuje ani jedno. Film jehož dění se dá shrnout jako dvě hodiny záběrů na mlácení hlavního hrdiny, má hlubší myšlenku, která vyplyne až z posledních slov filmu. Chápu, co chtěl autor říct, a chápu i jeho názor, ale formu jakou zvolil...?!
Tambylles (2011) (studentský film)
Atypické téma, ze kterého běhá mráz po zádech, a zajímavá forma zpracování. Vzhledem k materiálním možnostem tvůrců je to pozoruhodné dílo.
Hlemýžďky (2012)
Jednou a stačilo. Film,u kterého jsem jen koukala, kroutila hlavou a říkala si WTF?!. Ani po závěrečné diskuzi s tvůrci nechápu paralelní příběh s klukem, co sbíral šneky. Spousta filmů se snaží podobné týpky znázornit jako jen drobně odlišné lidi, kteří myslí a jednají stejně jako obyčejný člověk, ale Hlemýžďky jsou v tomhle jiné. Jakoby autoři film tvořili už od začátku s cílem, aby ho nikdo nepochopil.