Recenze (353)
Insider: Muž, který věděl příliš mnoho (1999)
Já osobně považuju tenhle film za téměř dokonalý. Co na první pohled vypadá jako jedna z těch po Oskarech pokukujících historek o "šlechetném" boji za pravdu s nezbytnou soudní scénou na konci, je ve skutečnosti neuvěřitelně protřele natočené drama - NE o tom, jak pravda zvítězila, ale o tom, že pravda může být pěkná mrcha. A bez finále před porotou.
Zloděj (1981)
ZLODĚJ patří do skupiny filmů, které Michael Mann umí zaručeně nejlíp - existenciálně laděné kriminálky. Příběh o rebelovi mezi chmatáky, kterého svírá policie na jedné a mafie na druhé straně sice není zvlášť originální, ale Mannova protřelá a atmosférická režie z něj udělala poměrně klasickou záležitost.
Míle do Jericha (1979) (TV film)
MÍLE DO JERICHA jsou jedním z mála klasických a opravdu dobrých televizních filmů, co znám. Působivá kombinace vězeňského a sportovního dramatu.
Wall Street (1987)
Liberálně zploštělý pohled na Wall Street (upozornění, že "během natáčení filmu nebyl zraněn žádný burzián" v závěrečných titulcích chybí, a ne bez důvodu), kterému leccos odpustíme díky Stoneově tradičně sugestivní režii a brilantně slizkému výkonu Michaela Douglase.
Opravdová blondýnka (1997)
Nezávislý film, který se chce líbit - je to nenáročná komedie se sympatickými hrdiny, krásnými ženami (nejen blonďatými), z exkluzívního prostředí (televize, film, videoklipy, fotomodelling) a se silně pozitivním závěrem. Průměrná záležitost a další důkaz toho, že hra na jistotu se většinou nevyplácí (film ve své době v kinech propadnul).
Stín ďábla (1994)
Moc pěkná a zjevně nedoceněná comicsová adaptace, kterou pravděpodobně v době jejího vzniku postihlo vynucené krácení (film je relativně krátký a jakoby v ději "přeskakoval"). Jeho legenda sice postráhá údernost a emocionální rezonanci Batmana nebo Spidermana, na druhou stranu ale vyniká pěknými vizuálními momenty a místy i pulpovním humorem.
Kanec (1984)
Mulcahyho přípravka do Hollywoodu. Jinak tuctový australský horror o vraždícím divokém vepři má zajímavou atmosféru - podobně jako půlka všech australských filmů - a je zručně natočený.
V žáru noci (1967)
Velice slušná krminálka s politicky korektním podtextem a úžasným Rodem Steigerem ve vícevrstevnaté roli vidláckého šerifa. Na druhou stranu mám ale pocit, že jeho věhlas o něco převyšuje jeho kvality, a že Jewison natočil pár lepších filmů.
Případ Thomase Crowna (1968)
Přestože jako celek tahle romantická kriminálka vydává poněkud matný lesk, má vynikající jednotlivosti - svěží režii experimentující s dělením obrazu, krásnou hudbu a vynikající scénu erotického napětí nad partií šachů mezi McQueenem a Dunawayovou.
Pod vlivem úplňku (1987)
Jedna z oněch klasických romantických komedií 80-ých let, která vydláždila cestu záplavě zaláskovaných taškařic let 90-ých. Cher ukazuje, že je (byla) dobrou herečkou, film má pěknou atmosféru - odehrává se v newyorské italoamerické komunitě - pravdou ale je, že bez Nica Cage v roli zhnuseného pekaře s kovovou protézou by byl poloviční.