Lateef

Ne, tak na tohle do smrti nezapomenu, nejdementnější film, kterej jsem kdy viděl. Jak se můžu pustit do něčeho takovýho, když mám v kapse pět doláčů?? Hlavní postava George proto např. bydlí ve stejný chatrči, kterou obýval Dacascosův hrdina v I am Omega. Triky jsou příšerný, spousta záběrů je navíc použita ve filmu ve stejné podobě hned několikrát, což nesnáším i u totálních béček. Útroby mimozemského korábu pokrývají závěsy a igelity a celý vnitřek vydává stejné zvuky jako Adéla, která ještě nevečeřela. Do nějaký 50-tý minuty jsem si myslel, že když z filmu sundám nálepku Příšerné vizuály, zůstane mi něco, na co lze ještě jakžtakž koukat. Avšak zbytek je jen neuvěřitelně zasračkovanej zblitek, největší wtf, hnus, humus, hlen. Jestli chcete půl dne přemýšlet, jak může lidská bytost natočit něco takovýho, tak si to pusťte. Takovýhle kousky mě fakt zocelujou, budu připravenej na všechno. C'mon, jdu do dalšího kola, musím sehnat Street Racer...

Filmy Michela Gondryho mají své osobité kouzlo. Be Kind Rewind k nim zapadl jako videokazeta do přehrávače. Film z 80% usrkává z poháru originality. Je skutečně hravý a disponuje zábavnou nápaditostí. Skvělou volbou byl Jack Black, ten je živější, akčnější a dynamičtější než sportovec nabombený erytropoetinem. Hned první imitovaný snímek - Ghostbusters - mě svým pojetím (částečně i díky kultovní Ghostbusters Theme od Raye Parkera Jr.) prostě totálně dostal. Ale RoboCop je taky geniální, všechno hýří nápady. Patnáct dvacet minut před koncem však již číše jedinečnosti zeje prázdnotou a ve vzduchu zůstal pouze odér z lahodného moku. Závěr upadl do klišovitých luhů a sentimentálních hájů. Škoda. Přesto působivé a vězte, že svoje vhsky plný starých dobrých akčních filmů bych za nablejskaný dývka nikdy nevyměnil... 20 miliónů dolarů(rozpočet)/28 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

Milé děti, dnešní pohádka bude plná hrozivých lesních skřetů, co vypadají jako obludné žáby s velikánskou tlamou, tak se rychle schovejte pod peřinu a toaleťáky s sebou. To takhle stál uprostřed hvozdů jeden velký osamocený dům. A do něj se jednoho dne... A víte co?? Nic vám vyprávět nebudu, stejně to znáte, protože je to furt na jedno brdo. Prostě taková fantasy přesnídávka. Povedené digitální potvůrky laškují s trojicí sourozenců, přičemž jejich společným zájmem budiž stará kronika, po které pase zlobr (ale kdepak Shrek, ten chrápe doma v bažině), maskující se za kulhavého Nicka Nolteho. Občas napínavé (první půle), občas z prstu vycucané posuny v ději, trochu sterilní, mytologicky naťuknuté, se samozřejmě předvídatelným (ale vcelku vtipně řešeným) koncem, ve kterém nechybí klišovitá slzopudná rodinná scéna. Mladí herci dobří, "květinkovky" kouzelné, jako epizodní dobrodružství však nepříliš přesvědčivé. 90 miliónů dolarů(rozpočet)/162 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

Tak Emmerich si ze mě dělá fakt mamutí kozy! Při hodinách dějepisu si na lavici kreslíval ufounský talíře, godzilly a obří vlny, a proto je teď schopnej vměstnat do jednoho filmu dredaře s upravenými vousy coby lid honící digitální chobotnatce, pyramidy, barevný vohozy a monstrózní lodě. Ani nějak nehledí na to, že mamuti a pyramidy nemohli koexistovat nebo mu nedochází, že Smilodon neměl svoje 17-ti centimetrový "šavle" jen tak pro prdel a k promenádování se kolem hlavního hrdiny. Jednodušší příběh už vymyslet nešel, naštěstí tuhle ulítlost čas od času přeruší monstrózními záběry významná scéna (úvodní lov, tygr, závěrečné staveniště). Efekty Emmerich zvládá hodně dobře. Postavy jsou nezajímavé, pořád se řeší trapná proroctví, plus si vyslechneme jeden povinnej hrdinův proslov (a nebudící zdaleka tolik, jako např. ten od prezidenta Whitmora). Hudba nám kapánek vykrádá motivy Jablonskyho, že?? No a závěr opravdu wtf. Přátelé, trápení veliký, nebýt těch velkolepých digitálních efektů, zářilo by tu ještě o jednu hvězdu méně. 105 miliónů dolarů(rozpočet)/269 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

Stalo se to, že mistr usrávacích lekaček a šokujících diskutabilních point nám chřadne. Aby přilákal lidi do kin, musí do trailerů nacpat takřka všechny suicideové scény z filmu, který pak v tomto směru působí velice střídmě. Atmosféru a údernost sebevraždy mají, ale né tak mrazivou a drtivou. Co se však vytratilo téměř úplně, je ono několikavoltové celostopážové napětí, kterým předchozí shyamalanovky disponovaly. Zde zbyly pouhé fragmenty, na druhou stranu ale působí pozoruhodně, co lze vymámit ze záběru na ševelící strom, či šumící trávu v kompozici s vláčně úzkostlivými tóny Jamese Newtona Howarda. Herecky to taky nebyl žádný koncert, přijde pouze jedna osamocená lekačka, pointa tentokráte šokuje maximálně tím, že tu žádná není, a tak jsem se musel spokojit jen s tuctovým koncem. A pan Hrůzunahánějící (bejvávalo) si teď musí vystačit s 50%. 48 miliónů dolarů(rozpočet)/158 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

Jednou v podvečer vzal takhle Shyamalan baseballovou pálku a praštil mě s ní mimořádně silně po hlavě. Kdybych neměl zpevněné krční svaly, byl by to určitě homerun. A když jsem se druhý den ráno tomu knockoutu vyrval ze sevření, zjistil jsem, že si pamatuju úplně všechno, každý detail. Krásný film plný krásných scén a s překvapivou mrazivou pointou, jen jsem čekal ještě o maličko údernější atmosféru. Podávat ruku Davidu Dunnovi ale nebudu, já všem už nesčíslněkrát řekl, že tu stokorunu jsem našel v nákupním košíku... 90% 75 miliónů dolarů(rozpočet)/248 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

Ukrutná bizarnost! Žádný děj, jenom sled satirických a ironických what the hell scének, někdy trapných, nudných a nechutných, jindy zase zábavných a vtipných, často však s velmi vratkým a globálně problémovým tématem. Steven Seagal coby Cockpuncher ve své nejvýstřednější roli, kterou si viditelně užívá. Američani jsou magoři. Vůbec bych se nedivil, kdyby se song Take me from Behind vyšplhal ve Státech na nejvyšší příčky hitparád. 75 hodně ulítlých minut.

Skoro všechno špatně. Blízká budoucnost se potkala s ránou, která svět, jak ho známe, zdecimovala. Problémem jsou vyčerpané zásoby ropy. Budiž. Města se prý vylidnila - nemohu soudit, film se odehrává pouze ve dvou lokacích (nemocnice a nějaká továrna, mezi nimiž je volné prostranství). Přeživší se dělí na lidi a kanibaly, a zejména lidé jsou zastoupeni prkennými dřeváky největšího kalibru. Jejich činnosti postrádají logiku, z úst jim vycházejí otřesné věty a v jejich projevech totálně absentují emoce. Kanibalové jsou na tom podobně, přátelí se s kamarádkou Apatií a čas od času pronesou prostřednicvím Madsena či Jonese několik chraplavých vět. Kanibalové po nocích loví lidi. Jenomže bez náznaku atmosféry, bez lekaček, jen s občasným krvavým doplňkem. Toto je rovněž první nerozpočtový film, tohle nemohlo stát ani dolar. Scénář se v druhé polovině snažil být trochu invenční, budiž. Se závěrečným proslovem se však shoduji, jinak nic, prázdnota, slabota. 30% /After Dark HorrorFest 2007/

Nad hodnocením jsem dlouho váhal. Vzpomínáte na scénu z filmu Marečku, podejte mi pero, kdy Jirka komentuje otcovo vystoupení ve večerní škole slovy: "Hele, hele, hele... a už mu došel dech." ?? Tak přesně stejnou frázi lze aplikovat na výkon scénáristy. Dobrou hodinu jsem měl co dočinění s velmi slušnou podívanou, plnou drsných uměleckých vražd a pochmurné atmosféry, avšak časem se ukazuje, že puntičkářské vrahovo plánování funguje spíše jenom pro oko diváka, než pro nějaký jiný význam, protože ve skutečnosti by toto nemohlo z logických důvodů obstát. Nehledě na samotný závěr, který příliš důstojně a originálně nepůsobí. Nicméně zároveň je radost sledovat charizmatického Dafoea, zde v roli detektiva s jakousi kompulzivní poruchou osobnosti. Povedla se rovněž hudba, která film vhodně podkresluje a dodává mu na tíživosti. Největší slabina snímku jistě scénář, nápad s anamorfózou je zajímavý, ale nedotažený. Krom toho, tváře postav neskropí byť jediná kapka deště. A déšť je přeci depresivní a krásný najednou. Za pozornost stojí, novodobé Se7en ale nečekejte.

Tak jako předkrm jsem si odpoledne dal formule 1 a Velkou cenu Monaka, abych se dostatečně naladil, leč velice rychle jsem pochopil, že na to, co se v podvečer přede mnou rozehrálo, se nijak připravit nelze. Už chápu, jak se cítí řízek sjetej dvěma uncema kvalitního heroinu. Tisíce křiklavých barev se do mě vpilo jako do savého papíru. Stylizované do posledního detailu, děsivě vyspeedované. Antigravitační závodní dráhy, driftující, po zpětná zrcátka vyzbrojené jedoucí (nebo letící?) vozy a stále ta šílená rychlost. A když Speed vlétne do cílové rovinky závěrečného závodu, je to tak vizuálně fantasmagorické, mrazivé a jedinečné, že nevědomky opouštím časoprostor. Nevnímám ani čas, ani starosti, nevnímám nic jiného než toto barevné panoptikum. Příběhem možná ne úplně nejsilnější, za to výborné v dialozích, nápadité neustálým prolínáním se s minulostí či koherentními scénami, napínavé, zábavné, vtipné. Všechno mimo tento film je tak zpomalené a nudné, budu se muset co nejdřív znovu do tohoto nabušeného a živého světa vrátit. 120 miliónů dolarů(rozpočet)/93,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)