Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenze (805)

plakát

Než si pro nás přijde (2007) 

Obdivuji, že film si dokáže udržet pozornost, i když je snad celou třetinu své stopáže zalezlý v nemocničním pokoji, což je dílem nezpochybnitelného charismatu obou hlavních představitelů. Jejich Bucket list sice obsahuje samé atraktivní body, často se ale jedná pouze o sled scének, které by povětšinou byli pro skutečného člověka s podobným zdravotním stavem mission: impossible. A právě tyto chvíle jsou největší slabinou filmu, s realitou nemají vůbec co dočinění a působí strašně odtažitě. Závěr lze pak odhadnout i bez zaříkávadel a civění do skleněné koule. Nakonec se nám to sice všechno pěkně vyškrtá, ale tohle je prostě výsměch všem rakovinou stiženým lidem. 45 miliónů dolarů(rozpočet)/171 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

plakát

Street Kings (2008) 

Drsný časy Toma Ludlowa. Detektiva, jehož buňky tankují vodku z lahviček a jehož zásobníky nikdy nezůstávají dlouho plné. Scénárista James Ellroy jej zasadil do jednoduchého příběhu, ve kterém jsou zkorumpované snad i tkaničky od bot. Do prostředí, které režisér David Ayer vykreslil znovu slušně, tvrdě a neúprosně. Keanu Reeves tu doslova žhne, Chris Evans působí spíše přizdisráčově, Forest Whitaker s přivřeným okem si po nevýrazné roli v Úhlu pohledu napravil pověst, od Hugha "Dr. House" Laurieho hlavně nečekejte žádný sarkasmus, už takhle se zaškatulkoval víc než dost. 100 minut poctivé filmařiny s dobrými herci, krvavými přestřelkami a dynamickým, nepříliš originálním scénářem. 20 miliónů dolarů(rozpočet)/55,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

plakát

Horší už to nebude (2006) 

Celočíselný Harold, rajcovní Ana, neurotická Karen, zkofeinovaný Jules. Originální příběh se smývatelnou hranicí mezi fikcí a skutečností, který do všech stran dýchá melancholii, ale zároveň svěžest, radost ze života a popostrčení k jeho opravdovému žití. Herecká sestava je neuvěřitelně komplexní a výkonnostně bravurní. Marc Forster stvořil pro diváka další zemi nezemi se spoustou podmanivých a (pro citlivou duši) živých filmových scén. Připadá mi, že jeho snímky nevnímám prostřednictvím aferentních drah reflexního oblouku, receptor - dráha - mozek, ale jaksi jinak. Mé oči nemusí vidět, protože film mnou prostupuje. Režisér vlastní klíč, kterým si odemkne mé podvědomí a naskládá do něj nezapomenutelné. Říkám tomu kouzlo strýčka Marca. 30 miliónů dolarů(rozpočet)/53,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

plakát

Indiana Jones a Království křišťálové lebky (2008) 

Na čtvrté dobrodružství archeologa Jonese jsem se vypravil vyzbrojen čerstvě shlédnutou trilogií, pouze s několika hodinovými odstupy mezi jednotlivými díly. Bohužel v tomto případě byl tento fakt spíše ku neprospěchu věci, protože tato výzbroj byla vskutku neprůstřelná. Naprosto chápu, že natočit v dnešní době film a přiblížit ho ve všech směrech k jeho o dvacet let starším sourozencům, je náročnější oříšek než kosmeticky upravit některé herce v hlavních rolích. Strašně těžce se mi to vyslovuje a moje arteria temporalis právě mlátí s dvojnásobnou frekvencí, když musím napsat, že jsem si hrozně dlouhou dobu (nevím, snad 40 minut) hledal k novému Indymu cestu. Možná některé scény ztrácely svojí údernost tím, že jsem je nakoukával x-krát v trailerech, možná proto, že mi jaderná energetika s ledničkou k Indianovi nesedí. Hergot, nevím. Zpět do hry mě vrátilo až cestování po mapě a šnorchlování v peruánském podzemí, kde na vyděšeného Shiu aplikují strážci krypty dynamickou capoeiru. Pak už je to až do závěrečných titulků kvalitní podívaná s ohromujícími akčními scénami, byť občas viditelně digitálními. S finální scénou jsem neměl nejmenší problém, její velkoleposti se vyrovná málo co. Ford se zjevně snaží, co mu síly stačí, leč měl už dávno prásknout bičem a rozpohybovat ověnčené čtyřspřeží, které by ho odvezlo do zaslouženého filmového důchodu. Blanchet vcelku cool, moc mi připoměla Nastaschu Romanenko ze hry Metal Gear Solid, za její roli palec nahoru. LaBeouf jako třetí vzadu, co nenápadně vystrkuje bradu a obtáčí si pomaloučku Hollywood kolem prstu. Resumé: příliš jsem se nezasmál, spoustu fórku jsem minul skoro bez zájmu (scéna s hadem), zároveň ale hltal monstrózní akci a několik sekvencí bylo tak obřích, že mi až zaskočily v krku (chrám, závěr). Srovnání s trilogií však imho čtvrtý díl neustojí. Zážitek z 22.5.2008?? Kdepak, křišťálové lebky to nejsou, dopoledne jsem si koupil Deceptikona Starscreama... 70% 185 miliónů dolarů(rozpočet)/776,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

plakát

Operace Flash Point (2007) 

Znovu boj gangu s policií, znovu výborný Donnie Yen coby detektiv Ma s nezákonnými prostředky zatýkání a znovu ... ne, režisér Wilson Yip stejně tak dobrý jako u Sha Po Langu nebyl. První 2/3 filmu jsem se docela trápil, v úvodu nám sice Yen dá přičuchnout ke svému rejstříku vytříbených bojových technik, ale posléze je to dlouhatanánská série scének bez jiskry a energie, plná vykreslování charakterů. Jenomže když už je nejhůř, přichází zlom v podobě neuvěřitelně úderné pětadvacetiminutovky, která vrcholí vynikajícím soubojem Yen vs Chou. Rány jsou udíleny v brutální rychlosti, s nápaditou choreografií a fyzično cáká ze šarvátky jako krev do všech stran. Celkově oproti Sha Po Langu slabší, nikoliv však co se akčního módu týče, a už se těším na další spolupráci Yena s Yipem (snad nebude mít sestupnou tendenci). 70%

plakát

Čistá práce (2008) 

Jde zkrátka o to, že někteří lidé náleží do smečky perverzních a nevěrných úchylů, a když taková skutečnost vyplave na hladinu, udělají vše proto, aby jí potopili zpět na dno. A to si pak Jason Statham se svojí bandou kumpánů nemůže ani vykrást banku a lup si v klidu užít. Co k filmu napsat nebo dodat?? Svižné a elegantně ukrojené masové sousto, které při prvním kontaktu s jazykovými chuťovými pohárky lahodí, lehce se rozmělní, snadno se polkne, ale až v žaludku trochu zazlobí, protože bylo orestované příliš zprudka, a tudíž vevnitř nedodělané. Film jakoby se snažil vše rychle odvyprávět, ale neví přesně, na co nebo koho se soustředit. Škoda, že se nevěnoval z větší části hlavním postavám Terryho gangu. Pro mě je to však jediné vada na kráse. Statham se do těchto rolí skvěle hodí, nakonec své pěsti i orazítkuje do tváří pronásledovatelů, takže spokojenost. Ještě vlastně jedna věc, která mi možná unikla: všichni truchlí nad ztrátou jednoho z nich, ale co ti dva další?? 42 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

plakát

Zakázané království (2008) 

Chanův nostalgický Opilý mistr s Tygří pěstí se konečně potkávají s Liovou Kudlankou nábožnou v tomto pohádkovém filmu plném magie, soubojů, bezpečnostních lan a barev. Největším tahákem budiž právě duel zmíněných východoasijských martial arts best warriors. Snad šestiminutová konfrontace je lehce nadprůměrná, ale příliš uhlazená (nikoliv úderná), protagonisté zůstávají přeci jenom při zemi oproti svým nejlepším rolím (Wong Fei-Hung/Chan v Mistrův syn a Huo Yuan Jia/Li v Obávaný bojovník), stále se však oba umí hýbat rychle a mrštně. Nevím, jestli je příběh vykrádačkou Neverending Story, úvod se tomu podobá, to ano, ale zbytek je obyčejný klišovitý příběh, kterých jsme viděli spoustu (zde v atraktivně barevně stylizovaném balení), přičemž závěr samozřejmě lehce předpovíme. Soubojů se urodilo více než mnoho, choreografie působí dobře, nikoliv však výjimečně nebo snad zapamatovatelně. Mohlo to být lepší, ale určitě nejsem zklamán. 55 miliónů dolarů(rozpočet)/102,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

plakát

Horší než smrt (2007) 

Na ploše několika desítek metrů čtverečních zrežíroval Frank Oz černo-humornou komedii o mezilidských vztazích a životních hodnotách. Od začátku je film prošpikován suchým humorem, který později umocňuje pofidérní lahvička valia, z polovina plná kvalitními tabletkami LSD. Avšak největší zásluhu na dobré zábavě mají vynikající herci (Alan Tudyk se zhostil opět velice netradiční hollywoodské role) a tak jsem měl téměř po celou dobu stopáže na tváři decentní úsměv. Tohle je prostě film, při kterém se neřehtáte na celé kolo, ale koutky úst vám neustále škubají. Některé scénky částečně vyšlapují do prostoru až nechutného, ale bavil jsem se v podstatě non-stop. Hudba skvěle podtrhuje náladu a krásně definuje místo děje. Zkrátka milé, kurevsky zelené překvapení. 90% 9 miliónů dolarů(rozpočet)/45,7 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

plakát

Diamantoví psi (2007) odpad!

Absolutně bez života, bez energie, bez špetky zábavy a s absencí i těch několika základních pravidel žánru. Kde je ten Lundgren coby hrouda zpívající v baru ruskou hymnu, ze které šel respekt a strach?? Chápu, není mu třicet, ale právě proto měl s natáčením už dávno praštit. Tady vypadá jako vylepanej Mongol s postavou vykazující první známky opravdového stáří, navíc v osobních soubojích je strašně pomalej. Ono vůbec úspěchem je, když ho v nějakém souboji alespoň na chvilku uvidíme v celém záběru, protože zdejší kamera definuje význam slova rodeo, a úhly, pod kterými zabírá scény, jsou mnohdy více než tupé. A žádná připravená choreografie, tohle je nefalšovaná a holá improvizace. Příběh sliboval podzemní chodby plné pastí (ty já rád), ale jejím průběhem jsem doslova zhnusen. Toto slovo mohu použít i při vzpomínce na herce. Rozpočet a výdělek celosvětově nejsou oficiálně uvedeny, ale dají se poměrně dobře odhadnout. 31 dolarů(rozpočet)/37 dolarů 50 centů(výdělek celosvětově)... tohle byl jakože vtip, ale nemohl jsem jinak, však uvidíte sami... jestli na to ale máte nervy, já nedoporučuju!

plakát

The Path Beyond Thought (2001) 

"On je jako blesk!" Tato věta zazní v úvodu tohoto dokumentu, já ale po jeho shlédnutí nemůžu souhlasit, protože... Steven Seagal je rychlejší! Kdo neviděl, neuvěří. Takovou jistotu, splynutí s protivníkem a obrovskou převahu ducha, kterou zde Seagal předvádí, není možno komentovat jinými slovy než naprosto uchvacující. On je úplně jinde, daleko před vámi, ví, kam se pohnete a co uděláte v další vteřině. Než se stihnete otočit, on už stojí za vámi, když na něj zaútočíte, cíl nikdy nezasáhnete, jenom zapletete nohama v několika harmonických kruzích a může vám být ohlášena příští zastávka: Na tvrdé podlaze. Seagalovy paže vystřelují jako smrtící harpuny a jeho cit pro rovnováhu, manipulace s protivníkovou energií a celková tělesná síla jsou neuvěřitelné. Dokument rámují názory několika vysoce postavených aikidistů na Seagalovu osobnost a stěžejními prvky jsou ukázky desítek technik během nejrůznějších workshopů či prezentací. Pro diváka nezasvěceného do bojových sportů může být dokument (ač pouze 55 minutový) stereotypní a časem nudný. Závěrečná pětiminutovka, během které je za zvuků dunivé hudby (stejná se objevuje i v Under Siege) představeno Seagal´s Best of, otevře hubu i kamenné soše... Z hlediska bojových umění byl Steven Seagal unikátní individualitou...