Bebacek

Vím, proč mi tenhle Langův film doma ležel víc jak rok. Nechtělo se mi do něj kvůli těm historickým nepřesnostem, díky kterým je pověstný, a přesně ty mě nejvíc štvaly. Stejně tak nápisy v angličtině nepochopitelně mixovány s nápisy v češtině a šílená výslovnost českých jmen.. Vůbec je to celé nepovedené. Příliš dlouhá stopáž, pomalé tempo.. Jediné, co se dá ocenit je kamera James Wong Howea a jeho půvabná práce se stíny. Potěší i pro Langovu poetiku typické prvky, a to práce s prázdným prostorem či hodiny zdůrazňující časovou tíseň - tentokrát pražský orloj a smrtka, velice pěkné.

Dobrý nápad, zajímavé ženské postavy, svižné tempo, ale ten konec... zase to kvalitně zprasil. V Hollywoodu to tak prostě chodilo, člověk si zvykne. Například Langova Žena za výlohou končila podobně. http://filmnoirblog.blogspot.com/2010/02/strange-impersonation-1946.html

10/10. Někdo žere Stouny, já mlaskám nad Beatlesáky. Jsem nadšena, ohromena, rozněžněna a stoprocentně spokojena. Taymorka je zárukou originálně uchvacujícího vizuálu a všichni herci nejen dobře hrají, ale i skvěle zpívají. Jim Sturgess má rozkošně sexy britský akcent a hlas, za kterým bych na kraj světa šla. Mohl by to klíďo rozjet v nějakým british indie rocku a já bych ho s radostí poslouchala, hulákala s ním do rytmu a doma si vylepila jeho plakát. Tohle si musím zopáknout, hned teď. A pak v kině! -------------------- Jo a Evan Rachel Wood má nádherné vlasy. Pokud jsou teda její.

Zbožňuju tyhle filmy, ve kterých sympatičtí frajírci krotí emancipované ženy (viz Deset důvodů) a při tom krocení zkrotí i sami sebe. A když je to nehorázně vtipné a přitom vůbec ne blbé, když je to krásně roztomilé a přitom ne kýčovité. A když jsou tam skvělé narážky na staré hollywoodské filmy (a herce), které miluju. Zkrátka jsem se culila jak idiot na veřejném místě (no jo, mám práci, ve které se celý den jen dívám na filmy, a nestydím se za to :-)) a došla jsem takového emocionálního obohacení, že jsem při večerním úklidu překonala svou příšernou fobii z pavouků a zabila jsem jednu ošklivou johanu. Fuj! (Zjistila jsem, že i pavouci mají rádi porno - ležérně se totiž rozvalovala na krabičce s obrovskýma prsama neznámé paní.) Doufám, že se mi děti toho pavouka nepomstí. Brrr. Ale zpět k filmu - nechápu, že jsem ho neobjevila dřív! Rozhodně už teď patří k mým nejoblíbenějším.

Agenti v utajení se povedli víc v T-Menech, ale stylisticky je to spolu s Raw Deal vrchol Mannovy spolupráce s Johnem Altonem. http://filmnoirblog.blogspot.com/2010/05/border-incident-1949.html

Jako bych se dívala na dva úplně odlišné filmy. Ten první slibně pouze začínající, nicméně postupně v slabý odvar se rozbředající film noir, v němž Jane Russell figuruje pouze jako drobná ozdůbka (její postava se omezuje jen na předvádění večerních rób a hezké zpívání - pokud to zpívala fakt ona), a Mitchum je trochu při těle. Ten druhý je výtečná komedie, jíž vévodí úžasná postava Vincenta Price (např. scéna s potápěním loďky byla báječná!). Celkově se jedná o velmi nekonzistentní a zbytečně dlouhý (ani ne polovina je důležitá) film.

Někdo tu má silně zkreslené představy o pojmu "krásná" (a o příšerném výrazu "stará" nemluvě). Vyumělkovaná peroxidová královna? --------------- Naopak v Cyd Charisse jsem objevila (po Veronice Lake) druhého noirového anděla.

Přesně tak - vztyčený prostředníček na dveře střední školy a všechny ty na potkání se objímající kravky.

Nic jsem neočekávala, nic mě tedy nezklamalo. Snad příliš mnoho Boha a víry, ale co, byla tam Scullyová, byl tam Mulder, muckali se a bylo to fajn :-) Akorát Fila je idiot, fakt jsi mě nasral, Kamile, s tím titulkem u své recenze. Vím, proč je nečtu, ale název fakt přehlédnout nejde. Jo a díky za boží UNKLE v závěrečných titulcích!

Velmi, velmi pěkné!! Noir s tou nejkostnatější ženskou hrdinkou, co jsem kdy v těchto filmech viděla. A policejní vyšetřování natolik nepříjmné, že jsem se cítila jako idiot i já. Vřele doporučuju.