Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krátkometrážní
  • Animovaný

Recenze (351)

plakát

Šest dní, sedm nocí (1998) 

Sice klasicky tupá americká komedie, ale jedna z mála co mám rád a dobře se zasměju. Méně známá Anne Heche s tahounem Fordem to táhnou dobrým směrem a je to dvojice na kterou se dívat můžu a po čase se zase rád mrknu! 70%

plakát

Transformers 3 (2011) 

Vyšší číslo dílu, nižší hodnocení... Tomu říkám špatná posloupnost dílů Transformers, Michael Bay každým dílem udělá větší kus v propracovanosti autobotů, zvuku a pořádné kvalitě obrazu ale u toho to vše končí. Sebranka béčkových herců, kteří se táhnou za jedinou hvězdičkou neudělají z filmu nic nóbl a 150 minutová sračka bez příběhu se potáhne asi jako čerstvá žvejka na betonem rozpálené podrážce. Nu jsem zvědav co přijde v Age of Extinction, ale nevím zcela jistě jestli se na to ten týpek neměl už vys*at.

plakát

Elysium (2013) 

Elysium a Filmy jako The Day the Earth Stood Still, Knowing, Prometheus, The Book of Eli a můj oblíbenec The Divide jsou všechno filmy spojené trošku žánrem a to mým oblíbeným Science-Fiction a hlavně budoucností, která někdy třeba bude i podobná. Druhá věc, proč jsem všechny tyto filmy vypsal je ta, že nechápu tu modrou barvu a nesmyslné podhodnocení tak parádních kousků. Asi hlavní věc, že jsem od žádného z toho filmu nic nečekal a odpustil si trailery a všemožné spoilery a dostal jsem skvělou zábavu minimálně na 90 minut. Elysium jsem v kině propásl a schoval si ho až na Blu-Ray a prostě to stálo za to. Elegantní Jodie Foster, nesmrtelný a nasekaný Matt Damon a kvalitní režie od Neilla Blomkampa je kvalitní trojkombinace na nedělní večer a v blízké době si film zopakuji a jen ho musím doporučit dál. 80%

plakát

Aningaaq (2013) 

Na chvíli jsem se zasnil a chvíli jsem si připadl že jsem zase v kině a vychutnávám si tu skvělou atmosféru Gravitace, video zde.

plakát

Mládeži nepřístupno (2013) 

První hvězda za příběh Stiflera a Johnnyho Knoxvillea a druhá za po titulkovou scénku s kocourkem :D Jinak je to hrozná bída a slátanina u které se inteligentní běloch nemůže ani moc zasmát. 45%

plakát

Rivalové (2013) 

Pánská jízda v kině se silně řvoucími zvuky motorů a hlavně silné momenty v tehdejším pořádném závodění a ukázka toho, čemu se říká pravé řízeni formule a ne jak dnes, kde je velká část řízená počítačem. Příběh Nikiho Laudi jsem nikdy neznal, ale Daniel Brühl mi ho doslova ukázal a vrátil se o několik let zpět a vžil se do závodního prostředí skvěle a pro mě to byla 120 minutová akční paráda na závodní dráze, kde soupeřil s Jamesem Huntem (Chris Hemsworth), který mi na začátku do role moc nesedl, ale po chvíli mi Rush přirostl k srdci a Howard se opět ukázal coby v životopisném žánru. Pro mě určitě sportovní film roku a chuťovka pro oko. 90%

plakát

Megamysl (2010) 

Megamind a jeho 76% s kterými úplně souhlasím. Bylo to trefné, zábavné a skvěle udělané, ale nezasmál jsem se tolik jak jsem čekal. Skvělý soundtrack dovrší tuhle rychlou jízdu a udrží skvělý nadprůměr a jejich 3,5*, kde krapet chybí aby se dostal na úroveň mimoňů..

plakát

Sebbe (2010) 

Řada těchto sociálních dramat diváci přehlédnou, ale myslím že tyhle festivalové kousky jsou ty, kterých by si měli všichni vážit a učit se od nich, protože herecké výkony co vždy u těchto filmů vidím, jen nechápu s jakou nadsázkou a přesvědčením mladí herci a školáci zvládají. Asi tak přesně jak mladý Sebbe - Sebastian Hiort af Ornäs, který přežíval svým stereotypním životem a s opileckou matkou, které se snažil pomoct, ale nakonec nedostal vděk doma ani mezi svými vrstevníky ve škole. Už na typu člověka a na každém z nás to vyvolá jinou myšlenku a emoce, mladý Sebbe to chtěl vyřešit po svém a jeho koncová řeč mi nepřipomínala nic víc než masakr z estonského Klass.

plakát

Na druhé straně (2010) 

Dopad na diváckou psychiku v podobě dramatu, kde snad jako jediní režiséři na světě umí tak detailně natočit lidský problém jsou právě skandinávci. Zkombinovat lidské problémy, děti a alkohol detailně s třpytkami minulosti vidím jen u režisérů skandinávie ať už Švédska, Finska nebo Estonska.. Stockholmská herečka Pernilla August, podruhé vyzkoušela chuť režisérského křesla a podruhé se pustila do spolupráce s Noomi Rapace, která jako vždy držela film nad laťkou, kterou film ani neměl a společně dokázali z obyčejného příběhu udělat ponuré drama s bolavým příběhem a tvrdou životní realitou.. Pro všechny tento film není, najde si spoustu odpůrců, ale kdo má rád Noomi jako já a nevadí mu dávka Severního Drama tak si na svoje přijde. 70%