Recenze (60)
Pina (2011)
Nepochybně byla Pina významná choreografka a velká umělkyně, ale tato vyjádření mě neoslovilo, ty protiklady tance a prostředí a příliš slov, bylo to příliš vzdálené než by se mne to dotklo..
Znovu a jinak (2011)
Po shlédnutí jsem nějakou dobu přemýšlela, co bych si z toho tak vzala a přišla jsem na to, že NIC. Kdybych ho nikdy neviděla, vůbec nic by se nestalo. Prázdný film stejně jako hlavní postava, nezanechá žádný pocit, protože není o ničem. Ani Charlize to tentokrát nezachrání. Nemá to žádné kouzlo a nic z toho neplyne.
Jeho fotr, to je lotr! (2004)
Je to takovej druh humoru z kterýho je mi nejdřív spíš trapně než si zvyknu, že je to prostě nadsázka. Ale každá z těch postav má své kouzlo a já se celkem dobře bavila. Herecký koncert Barbry, Dustina a Roberta. Bavilo mě to. Hlavně "ferbelizova" metoda výchovy Jacka vnuka. To je pecka.
Celebrity (1998)
Velmi vtipná scéna Woodyho a Charlize Theron. Za to dávám čtyři hvězdy.
Život Briana (1979)
Neuvěřitelné, co dokáže šestice "týpku" vymyslet za psí kusy. Klobouk dolů. Moc povedené!
Prokletí žlutozeleného škorpióna (2001)
Velká sranda. Tady jsem si Woodyho styl zamilovala.
Romeo a Julie (1996)
Rozhodně netradiční. Moulin Rouge jsem naopak nebaštila já, zato tohle ano!
Chaotická Ana (2007)
Nemám slov. Dýchla na mě atmosféra moře, španělska, Anny a lidí kolem ní.. Říkala jsem si, proč jenom já musím být tady a potkávat pořád takový blbce.. Je to něco, co si alespoň navždy uchovám v hlavě. A když budu chtít uniknout, budu si to pouštět znovu a znovu. Je to krásný.
Farinelli (1994)
Konečně! Konečně! První hudební film, který jsem dokoukala do konce. Zkoušela jsem kdeco - Moulain Rouge, Fantom Opery, Chicago atd atd. Buď to byl příliš podivný kýč anebo to působilo jako fraška. A to mám tak ráda hudbu i tanec. Tady jsem se konečně dočkala a trefili se mi do noty. Moc hezké!
Norimberk (2000) (TV film)
Na začátku mi zkazil dojem románek soudce Jacksona a jeho asistentky. Nechápala jsem, proč zabírá první půlhodinu filmu, když by se měl zabývat něčím významnějším. Jakmile ale proces začal a Baldwin přednesl před tribunálem svojí úvodní řeč, rozsvítili se mi oči a byla jsem naprosto "spokojená" až do poslední minuty. Myslím, že byl vkusně a utenticky zpracovaný, včetně rysů všech obviněných postav.