Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Akční
  • Sci-Fi

Recenze (55)

plakát

The End of the F***ing World (2017) (seriál) 

Tenhle temný kousek je velmi příjemné překvapení. Už jsem si říkala, že mě rok 2018 ochudí o mou pravidelnou dávku kvalitních britských seriálů (hlavně v podobě Game of Thrones), ale hned první týden mě přesvědčil o opaku. A co si o The End Of The Fu***ing World myslet? Divné? Možná... Zábavné? Určitě. Zaručeně to stojí za zhlédnutí, i když už má divák svá teenagerovská léta za sebou. Každý díl má okolo dvaceti minut, doporučuju kouknout na všechny najednou. :)

plakát

Hra o trůny - Vichry zimy (2016) (epizoda) 

SPOILER-FREE: Nebojím se tvrdit, že tento díl byl zdaleka nejlepším dílem od první série. Smutné scény střídaly scény, které naháněly husí kůži a místy jsem měla chuť nahlas skandovat. Bylo to perfektní. Od dynamiky děje přes časové rozvržení až po hudbu, kterou jsem dnes vnímala mnohem více než jindy... Nemám, co bych tomu vytkla - je to zkrátka a jednoduše bravurní zakončení šesté série. A teď již nezbývá nic jiného, než zase rok čekat.

plakát

Hra o trůny - Vrata (2016) (epizoda) 

Tak tohle bylo něco! Vůbec mi nevadilo, že se mi tento týden nedostalo novinek z Králova přístaviště, alespoň se konečně mohla pořádně rozjet Branova severní linie. Konečně jsem u seriálu zažila pocit, který jsem mívala u čtení knížek - několikrát mi spadla brada a z překvapivého zjištění jsem málem zapomínala mrkat. A poslední scéna se nedá nazvat jinak než epická. Vážně povedený díl.

plakát

Tvoje tvář má známý hlas (2016) (pořad) 

Musím říci, že tohle jsem od naší televizní tvorby nečekala. Udělat z tak jednoduchého konceptu něco, co strhne masy českých diváků každou sobotu k televizorům... Není co dodat, povedlo se jim to. Tento typ pořadu není můj šálek kávy - jsou v něm zbytečně dlouhé pasáže, kdy se vlastně nic moc neděje a obsahuje až příliš humoru, který mi nic neříká... I tak se ale občas rána kouknu, jak se maskérům podařily kostýmy a líčení a jak se hostující televizní hvězdy zhostily své role. Ne, že by mě to donutilo sedět pravidelně dvě hodiny u televize, ale sestříhaná vystoupení mám na webu projeté skoro všechny. Jak populární tento pořad je, jsem však zjistila až minulou sobotu, kdy jsem jela vlakem z Prahy a zpoždění, které se vyhouplo přes hodinu a půl vadilo nejvíce pravidelným divákům této show, kteří netrpělivě chodili sem a tam a stěžovali si, že neuvidí nejnovější proměnu Adama Myšíka... Z toho zla, co v dnešní době vládne obrazovkám (Ordinace, Ulice a spol...) je to ještě to menší zlo... Dávám 2**

plakát

Fate/stay night: Unlimited Blade Works (2014) (seriál) 

Jsem velmi ráda, že jsem se na tuhle verzi podívala. Abych pravdu řekla, ze začátku jsem nevěděla, do čeho to vůbec jdu. Možná se ptáte, v čem přesně se Unlimited Blade Works liší od původní série Fate/ Stay Night. Moje první myšlenka byla taková, že tvůrci možná chtěli jen vylepšit grafické zpracování starší verze (hlavně udělat potyčky mezi postavami epičtější a divácky atraktivnější). Z tohoto důvodu jsem sledování nové verze odkládala a nebrala to jako něco, co musím nutně vidět. Každopádně jsem jednoho krásného dubnového večera dostala chuť na trochu nostalgie, pustila jsem si ji a musím konstatovat, že jsem udělala dobře. Změny se totiž netýkaly jen grafiky, ale také vývoj děje byl zcela jiný - abych se zdržela zbytečných spoilerů, prozradím jen, že změny mě překvapily pouze příjemně :) Na konec bych jen dodala, že podle mého názoru je lepší se nejprve podívat na původní starší verzi a až poté na Unlimited Blade Works... Dávám 90% a 5*****

plakát

Kokuhaku (2010) 

Tak tohle je opravdu něco. Ze začátku jsem sice trochu pochybovala o zápletce, ale jsem ráda za to, že jsem překonala počáteční skepsi, protože po pár minutách jsem skoro bez dechu sledovala překvapivý a dynamický vývoj děje. Dokonce sama sebe podezírám z toho, že jsem celou druhou polovinu filmu ani nemrkla. Když do toho všeho ještě započítáte hudbu - písničky jako Last Flowers od Radiohead, která dokonale dobarvila atmosféru, tak mi nezbývá nic jiného, než vřele doporučit. Jedná se o unikátní japonský kousek, kterému k dokonalosti chybí velmi málo, proto hodnotím 4****

plakát

Kovboj Bebop: Lovec odměn (1998) (seriál) 

Musím změnit své původní hodnocení ze 4* na 5*, protože jedno zhlédnutí mi nestačilo k ocenění všech aspektů tohoto jedinečného anime. Cowboy Bebop se může na první pohled zdát jako obyčejné anime, ale když vezmete v úvahu propracovanost historie každé postavy, které se nám ve flashbacích pomalu objasňuje, doplněnou o unikátní jazzovou a bluesovou hudbu, které nemůžu vytknout sebemenší chybičku, pak nevidím jediný důvod nedat 5*. Hlavní hrdina Spike je navíc jedna z mých nejoblíbenějších postav a to jak díky jeho povaze, tak díky jeho pohnutému osudu. Toto anime bych zařadila do sekce Top 10 anime, které by každý fanoušek tohoto žánru měl vidět, a to z jednoho prostého důvodu - mnoho lidí dnes sleduje spíše novější anime (hlavně kvůli propracovanějšímu vzhledu) a ty starší tak trochu opomíjí, což je podle mě škoda, protože Cowboy Bebop kvalitativně převyšuje, podle mého názoru, většinu tvorbu poslední doby. SEE YOU SPACE COWBOY...

plakát

Sedm smrtelných hříchů (2014) (seriál) 

Jedno z nejlepších anime, které jsem letos viděla. Nejen, že jsem všechny episody zhlédla během dvou dní, ale natolik jsem se do něj zažrala, že teď čtu i mangu, abych věděla, jak budou příběhy těchto silně atypických smrtelných hříchů pokračovat. První série ve mě tedy vyvolala takové nadšení, že se již nemohu dočkat roku 2016 na pokračování, které, jak doufám, bude nejméně tak zdařilé, jako prvních 24 dílů. Co bych ještě chtěla vyzdvihnout, je hudba, která nádherně podkresluje atmosféru a za zmínku stojí také hodně podařené openingy a endingy ( hlavně druhá úvodní písnička "The Seven Deadly Sins" od MAN WITH A MISSION, kterou už umím skoro nazpaměť :) ). Dávám zasloužených 5*

plakát

Mušiši (2005) (seriál) 

Jsem okouzlena. Asi mi to ještě chvíli potrvá, než si přestanu spojovat mushi s reálným životem, ale to mi nevadí. Když jsem tento seriál začala sledovat, vůbec mě nenapadlo, že v něm narazím na tak vážná témata a že budu vtažena do světa tajemna a nadpřirozených věcí... Po každé epizodě se cítím více a více omámená, očarovaná a mimo realitu. Pokud zde někdo čeká šťastný konec u každého dílu, tak bude překvapen. Já sama už si netroufám odhadovat, jak to všechno dopadne a raději se nechávám unášet temnou atmosférou nočních lesů a všelijakých stvoření žijících uvnitř. Nevím, k čemu bych toto anime přirovnala, proto se o to nebudu ani pokoušet, ale rozhodně mohu doporučit.

plakát

Padesát odstínů šedi (2015) 

Shrnula bych to asi takto... Tento film je příšerně zmedializován - "Padesát odstínů šedi" je skloňováno ve všech pádech v každém druhém rádiu, člověk neustále naráží na všemožné upoutávky a teasery, sociální sítě se tím jen hemží... A po shlédnutí tohoto snímku si říkám, jak je to vůbec možné. Asi jsem po tom všem, co jsem slyšela, čekala něco víc, ale dostalo se mi pouze velikého zklamání v podobě lehkého porna s předvídatelným dějem. Nejzajímavějším na tom všem zůstává asi trailer, protože více zajímavých scén, než je v něm, se tady nedočkáte.