trojúhelník

Podle arménského režiséra Artavazda Pelešjana je tento film jediný, který dokáže pracovat s barvou jako s výrazovým prostředkem.

Poslední hraný film Drahomíry Vihanové, kvůli jehož negativnímu přijetí se režisérka rozhodla přestat točit.

V současné době (2016) již s FC Roma hrají všechny týmy a žádný to neodmítá.

Na otázku po významu názvu filmu se režisér nechal slyšet, že: "Nemá žádný význam, jen se mi líbil."

Nadějný hráč Pucki momentálně fotbal už nehraje (2016).

Zdravotní sestry i doktoři jsou neherci, kteří hrají sami sebe. Kvůli tomu nedostali do rukou scénář, aby neodříkávali naučené repliky, znali jen obsah sdělení.

O hlavní roli byl velký zájem, ovšem většina adeptek po přečtení scénáře roli, pro její psychickou náročnost, odmítla. Julia Jentsch se i přes nedoporučení svých agentů rozhodla, že roli musí ztvárnit za každou cenu.

Film byl absolventským snímkem režisérky na filmové akademii Baden-Württemberg. Scénář k němu vznikal rok a půl.

Snímek byl v roce 1980 vybrán do soutěže Un Certain Regard festivalu v Cannes.

Julius Feldmeier vyvíjel speciální pohybové výrazové prostředky pro svou postavu Toreho po dobu 6 týdnů. Od specifické chůze po filosofii navazování očního kontaktu.

Tore tančí byl jediným německým celovečerním filmem na festivalu v Cannes v roce 2013.

Jennifer Lynch, dcera Davida Lynche, napsala scénář k filmu již v 19 letech.
(Zdroj: Temné stránky duše)

Titulní roli měla hrát Madonna. Ta si však svou účast měsíc před natáčením rozmyslela. (Zdroj: Temné stránky duše)

Lynch uvedl: "Mazací hlava je inspirovaná jen a jen Philadelphií a mými zkušenostmi odtamtud. Philadelphia bylo zkorumpované, sešlé, temné město plné strachu. Když jsem tam tvořil a všiml si, jak věci okolo hynou, dostaly i všechny moje obrazy podstatně temnější tón..."
(Zdroj: Temné stránky duše)

Lynchův kamarád měl otestovat několik cívek surového filmového materiálu a Lynch ho přemluvil, aby to mohl režírovat. Když se potom činovníci AFI shromáždili v promítacím sále a viděli ženu s amputovanýma nohama, jak sedí na židli a píše dopis, jeden z nich zvolal: "V tom může mít prsty jedině Lynch!"
(Zdroj: Temné stránky duše)

Na otázku, proč nepřijel do Hollywoodu na předávání Oscarů, Woody Allen v roce 1987 odpověděl, že už dostal dost cen za Hanu a její sestry (1985) a mimoto za nejdůležitější film roku stejně považuje Modrý samet. (Zdroj: Temné stránky duše)

Film byl uveden v hlavní soutěži v Cannes 16. 5. 1992. Setkal se však s nevlídným přijetím a takřka výhradně s negativními rencenzemi. (Zdroj: Temné stránky duše)

Kyle MacLachlan, Sherilyn Fenn a další herci nejevili zpočátku zájem o převedení jejich televizní role na filmové plátno. Další verze scénáře je ale nakonec přesvědčili a obsazení je tak až na malého Pierra a Donnu totožné. (Zdroj: Temné stránky duše)

Hudbu k filmu zkomponoval Angelo Badalamenti, později dvorní skladatel Davida Lynche, ještě pod pseudonymem Andy Badale. (Zdroj: Temné stránky duše)

Když hledal Angelo Badalamenti zpěvačku pro soundtrack Modrého sametu, pomáhala mu s výběrem Julee Cruise. Nejprve chtěl někoho rockového, potom soulového. Obě mu Julee Cruise sehnala, ale pořád to nebylo ono. Potom jí volal a říkal: "Julee, potřebuju soprán. Musí znít jako andělský chór, v dlouhých frázích, úplně bez příkras." Byl večer a mělo se natáčet už druhý den dopoledne: "Dobře, ale já už o nikom nevím. Udělám to prostě já." Tak začala jejich spolupráce, která vyústila až k Industrial Symphony No. 1. (Zdroj: Temné stránky duše)