ybuko

Trošku zklamání. Začátek slibuje konverzační film mezi čtyřmi stěnami a u jednoho jídelního stolu okořeněný trochou thrilleru a otráveného vína, ve kterém si to bude v diskuzi intelektuálně rozdávat pětice levicových liberálních přátel a jejich pozvaný republikánský, vlastenecký či jinak konzervativní host. Postupem času se ale vývoj situace začne stávat víc a víc nepravděpodobným, postavy se začnou chovat nereálně, a film se přehoupne spíš do černokomediální satiry, čímž pohřbí atmosféru a napětí, kterou si vytvořil v úvodu. Škoda.

Zatim nejhloupejsi Gondryho film pohybujici se hluboko pod latkou, kterou si sam nastavil. Snad slo mistrovi jenom o penize a s dalsim filmem se z toho dostane.

Eye candy pravdepodobne hodnoti jiny dokument, protoze tady se policejnich nechutnosti a explicitnich popisu nebo ukazovani nasili prilis nedockate. Mluvi se tu o nem ale hodne. Mne tohle zobrani Mansonovy "Rodiny" pripada naopak chvilemi az moc lyricke, cemuz hodne pomahaji dobove materialy, ve kterych Mansonovci vypadaji jako idylicka hippie komunita. Opak je ovsem pravdou, Manson hippies dle informaci z dokumentu pohrdal, trebaze mnoho vnejsich a asi i vnitrnich znaku meli spolecnych. Film byl nominovan na Oskara.

Erik Magnusson, kteremu se rozpada vztah, prijizdi za svou pritelkyni do kanadskych lesu, kde prebyva jeho bratr a rovnez pocetna LARP (live action role-playing game) komunita, ktera se prave chysta na finalni bitvu a vyvrcholeni herni sezony. Problem je, ze Erikova pritelkyne je momentalne jednou z klicovych postav rozbehnute hry, a ze Erik zabehnuta pravidla LARPu odmitne respektovat. Jeho prijezd se proto stane rozbuskou a predzvesti blizici se tragedie. Vyborny film oceneny na filmovem festivalu v Torontu, ktery si soucasnych 40 procent (?!!) rozhodne nezaslouzi. Tema hry, ktera se zvrhne, mi pripomnelo Pana much, nebo nemecky Experiment.

Mozna je trochu skoda ze se dokument zameril v podstate jenom na deni uvnitr zakladny a okolni bojove akce, kterym trochu chybi kontext, a vic se nevenoval (nekolikrat natuknute) interakci s mistnimi lidmi. I z toho mala co je ukazano se kazdopadne zda byt pomerne jasne proc to americka armada a vlada u beznych Afghancu projizdi na cele care. Prikladem je treba incident s kravou jednoho z vesnicanu, ktera se porani o ostnaty drat u zakladny a je zastrelena a transformovana na stejky, pricemz ji armada posleze odmita majiteli, u ktereho se da predpokladat ze na ni byl existencne zavisly, zaplatit, a nabizi misto ni ryzi, fazole a cukr.

Na tenhle film mam dvoji pohled. Na jednu stranu se mi technicky libi a asi chapu co jim chteli autori vyjadrit. Na druhou mi ale prijde jako promarnena prilezitost a rezignace na snahu neco o te oblasti divakovi sdelit, protoze k libivym obrazkum Potemkinovy vesnice pro turisty prichazi jen minimum informaci. Jako by autorum slo hlavne o formu a misty o exhibici svych strihacskych schopnosti nez o vypoved o miste a lidech, kteri v nem ziji. Jako by hlavnim sdelenim melo byt to, ze o te polozapomenute se jevici snehem zavate oblasti vlastne neni mnoho co rict.

Prumerne zpracovani, dobre tema, dle mnoha ne vzdy sebereflexivnich reakci, ktere po odvysilani nasledovaly, ocividne talo do ziveho. Jenom jsem mel chvilemi pochybnosti jestli David Vondracek nezachazi trochu moc bulvarne daleko (napr. otazka na syna po zavrazdenem Nemci a situaci kdy byl po revoluci v roce 1989 exhumovan: "A poznal jste ho?")

Zabavny, ale velmi povrchni dokument, ktery hleda a nachazi panoptikalni postavicky a divacky vdecne situace. Prijde mi ze autorka moc nepatrala a problematiku dlouho a podrobne nezkoumala, ale prisla k nataceni s predem definovanym negativnim postojem k pravicove a levicove politicke angazovanosti, a podle tohohle klice si uz jen dohledavala lidi, kteri by ji jeji presvedceni potvrdili a zapadli do jeji sablony. Z obou taboru by se urcite dali vytahnout inteligentnejsi lide, kteri by svoje postoje dokazali vysvetlit rozumeji a pochopitelneji. Ale pak by to byla samozrejme mensi zabava... Jako o dokument o zvlastnich jedincich mezi nami - v poradku, ale pokud to mel byt pokus nahlednout do dvou politickych komunit, tak to ucel moc nesplnilo.

Dalsi stripek do mozaiky nelichotiveho pohledu na americkou zahranicni politiku, ktery pomerne dost presvedcive vyvraci oficialni diskurz, podle ktereho jsou americke invaze predevsim tazenimi za svobodu a demokracii, a to presne mirenymi na ty "zle", pricemz civiliste se nemaji ceho bat. V Paname doslo k tomu samemu k cemu doslo v americke politice predtim i potom - Americane nejdrive dlouho tolerovali a podporovali zahranicniho "zleho hocha" v cele statu (v tomto pripade Manuela Noriegu), ktery krome jineho obchodoval se zbranemi a drogami. Po case se ale americka politika na zaklade vnitrnich i vnejsich zmen promenila, zly hoch prestal poslouchat, a Amerika na Noriegu a jeho zemi po neuspesne snaze exportovat tam americkou demokracii mirovou machiavellistickou cestou, skrz podporu opozicniho prezidentskeho kandidata, vtrhla s predimenzovanym vojskem, coz vyustilo v serii ohromnych a zbytecnych masakru nevinnych civilnich obyvatel. Dokument krome jineho dost presvedcive ukazuje a dokazuje nesmyslne nasili, ktere USA v Paname spachaly, a ktere je tu oznaceno jako politicko-vojensky model "znicit zemi, aby mohla byt zachranena". Oskar za nejlepsi dokument roku 1993.

Typicky filmovy predstavitel spatneho prvorepublikoveho "romanu pro sluzky".