eileen

Prezidentka je opravdu dno romantické komedie, tam není naprosto nic, na co by se dalo dívat. Něco tak sterilního se jen tak nevidí. A dál o tom škoda mluvit.

Již s očekáváním toho nejhoršího jsem se odvážila pustit si část dalšího "veledíla" z příšerné továrny na korektnost Netflix, dokoukat se to opravdu nedá. To, co se v posledních letech děje hlavně v americkém filmu, je nechutnost. A bohužel už to prosakuje i k nám. Kde se v dobách Jane Austenové bere mezi anglickou šlechtou tolik černochů? Vždycky mi bylo jedno, kdo má jakou barvu, ale tvářit se, že je normální, že mezi anglickou smetánkou bylo 50 % lidí s tmavou pletí... Já myslela, že v době, kdy žila Austenová a ze které jsou její romány, ještě panovalo otroctví - v USA dokonce ještě dalších téměř 100 let. Tak co se nám to tu američané zase snaží podstrčit za brak? Film je odporně sterilní a bez jakékoliv výpovědní hodnoty. V románech Austenové nejde o nic jiného, než o obraz doby, způsob života tehdejších lidí středních a vyšších vrstev a konverzační umění. Nic z toho, zde není ani náznakem. Nechápu tu masu lidí, co si tento kanál dobrovolně předplácí. PS: A ještě dodatek k těm haterům, kterým prý vadí multikulti obsazení. Je mi naprosto z duše jedno, kdo má jakou barvu pleti, nebo jak má šikmé oči, dokonce jsem kdysi měla zálibu v hlavních hrdinech tmavšího vzhledu. Ale když se něco někam nehodí, je to nesmysl a doslova to bije do očí a nabourává to příběh samotný, tak je to prostě špatně. A dnešní trend a masáž takovýchto studií a povinnost naplnit "kvóty" je odporná a vyvolává to u lidí opačné pocity. Všichni normální lidi budou vždycky fandit Sidney Poitierovi v Hádej kdo přijde na večeři, ale tahle novodobá masáž je nechutná. Nikdo přeci tím, že toto dílo nazve nesmyslnou maškarádou a slátaninou, nesouhlasí, nebo se nezastává otroctví. Jen tvrdím, že v té době to tak prostě bylo, bylo to špatně, ale je nesmysl si hrát na to, že to takto nebylo, je to směšné.

Už dlouho jsem se v divadle tak nebavila, jako dnes. Neskutečně vydařená fraška. Kdo viděl jen v TV, chápu, že se mu to může zdát uřvané, mám to tak téměř vždy s divadelní hrou, kterou nevidím v divadle, ale v televizi, zde to opravdu působí jinak, v divadle je třeba víc forzírovat, nebylo by to slyšet. Já sama za sebe tvrdím, že toto je lepší než Brouk v hlavě, ten je strašně dlouhý a pro mě už zdlouhavě překombinovaný, toto mě bavilo víc, mělo to spád.

Tři hvězdy z nostalgie, jednička byla lepší, toto je ve spoustě věcí naprostá kopie prvního filmu, což mě trochu namíchlo. Občas vtipné, ale bohužel celkem zbytečný počin.

Je to dechberoucí podívaná! Miluju starou verzi a proto jsem se těšila na tuto novou a byla jsem ráda, že Spielgerg ji nechal zasazenou v tehdejší době, jelikož takováto linie příběhu by v dnešní době byla málo uvěřitelná a určitě by se muselo zase sahat po "moderních" zápletkách, které raději ani nebudu zmiňovat. Nevydržela jsem a musela si předem poslechnout soundtrack a ten mě ujistil, že nemůžu být zklamaná. Jak aranžmá, tak výběr hlavních představitelů a provedení všech skladeb je prostě perfektní a kdo tu píše, že ne, nerozumí hudbě. Za pomoci všech moderních technologií z tak již dokonalých skladeb vylezlo ještě víc a doslova berou za srdce. Bernstein by jásal a snad i jásá. Co se týče vizuální stránky, tam s filmem pochopitelně starší verze nemůže konkurovat, možnosti dnešní doby jsou nesrovnatelné a Spielberg to vše dokázal udržet na uzdě a vzdát poctu v 60. letech dokonalému dílu. Hlavní hrdinové jsou kouzelní, jak Tony, tak Maria, i Anita své party zazpívali nejen dokonale, ale s neskutečným citem pro Bernsteinovu hudbu. Navíc se pro své role snad narodili. Pokud bych měla jen malinko něco vytknout, bude to oproti staré verzi trošičku méně tance, ale ty taneční scény byly tak skvěle vystavěny, že na toto ráda zapomenu, jelikož celkově to vše působí neskutečně a 2 a 1/2 hodiny uteče jako voda. Role Valentiny v podání devadesátileté představitelky Anity z původní verze je jen třešničkou na dortu. Ano, je to vlastně pocta staré dobré West Side Story, kde se toho zase tak moc nezměnilo, ale přesto je to nové a je zatraceně dobře, že Spielberg to natočil, a že to natočil takto. Tento zázrak to natře všem dnešním Moulin Rouge, Chicago, natož pak zrůdnému La la landu. Jsem šťastná, že ještě dnes někdo natočil muzikál tak, jak má vypadat.

Ano, tak toto je přesně ukázkový americký sladkobolný kýč. Vezmou si jako námět nějaký skutečný příběh, ale pak ho natočí úplně jinak a hlavně to nacpou pořádně přeslazenými dialogy o ničem a nafouknou do neskutečně sladkého "amerického snu". Je to krásná a jistě velmi záslužná myšlenka a je dobře, že to ve skutečnosti funguje a mládež z těchto vrstev má možnost se kulturně vzdělávat a zušlechťovat. To je bezesporu správná a potřebná věc, ale to, jak to tvůrci tohoto filmu pojali, to je opravdu nehorázné oblbování lidí neznalých problematiky hry na nástroj - natož hry na housle. A lidé, kteří vědí, zač je toho loket, jsou po právu znechuceni. Hned na začátek je směšné to učení postoje u houslí, jako když se rozjíždí 3 leté dítě poprvé na bruslích. Nemluvě o těch Meryliných pokřicích "lehčeji", "smyčec výš", "hraješ na jiné struně", a podobné nesmysly. Naprostá neznalost problematiky u filmu o studiu hry na nějaký hudební nástroj mě vždy dokáže vytočit. Houslisté většinou volají na své žáky: "tahej rovně", "nezvedej rameno", "od žabky" a "to je falešné jak prase :-)". Vtipné pak vždy je, že hlavní aktér-učitel pak drží housle jak prase kost a malé harlemské děti oproti němu vlastně dokonale :-) a na rozdíl od kantora i tahají rovně smyčcem. Vrcholem pak je, že diváky oblbují myšlenkou, že na housle se dá naučit na hromadných lekcích a děti pak zahrají jako jeden a dokonale z hlavy a naprosto čistě Bachův dvojkoncert v Carnegie Hall jako nic. Ano, určitě to takto nějak na těch hodinách je, aby se ušetřilo, mastí tam děti jeden přes druhého nějaké jednoduché odrhovačky, ale rozhodně to bude změť falešných a nekultivovaných tónů a způsob držení nástroje bude také děsivý. Možná, pokud se odhalí nějaký talent, dítě je pak posunuto do jiné výuky, kde má individuální přístup. Ale to už bychom byli v úplně jiném filmu. Takže jedna hvězdička za oblíbenou Meryl Streep, která zvládla svou trapně napsanou roli se ctí - lépe to zcela jistě s takovým materiálem nešlo a druhá hvězdička za pány mistry Sterna a Perlmana, kteří si zde zahráli jistě jen z propagačních důvodů tohoto programu, netuše pořádně k jaké trapnosti se tu propůjčují. Pokud si pak film pustili, myslím, že to pro ně musela být rána.

Tento film jsem dlouhá léta neviděla, nevím, proč ho TV nereprizuje, ale naskytla se mi možnost si vzpomínku osvěžit a jsem ráda, že jsem si tento koncert páně Rösnerův a paní Freimanové mohla připomenout, konec jsem již v paměti neměla a překvapil mě. Stýská se mi po těchto "konverzačkách", to už dnes nikdo v televizi neumí napsat takový scénář a málokdo by to už dnes takto zahrál, škoda. Dnes už jen televizní krimisérie.

Vzhledem k opěvovanosti tohoto seriálu jsem se donutila dát mu šanci a dnes při žehlení si pustila 1. díl, připravena na nejhorší. Musím konstatovat, že seriál předčil veškerá má očekávání. Nenapsala bych, že je to slátanina, je to něco mnohem horšího. Je to odporná agitka času korektnosti, něco jako naše budovatelské filmy 50. let. Tak tam se teď nachází americká kinematografie a stvořila pro to Netflix. Lidé (spíše ženy) tu mohou psát, že je to fantasy, ale podle mě je to spíš fantas-magory. Něco, co začíná slovy "Londýn v roce 1813", prostě není fikce, může mít smyšlené postavy, ale musí být zasazeno do té doby a zde polovinu populace tvoří černoši, míšenci a hlavou je královna černoška. A teď se do mě můžete opřít jako do rasistky - není tomu tak. Stejně tak nesnesitelné by pro mě bylo, kdyby ve Vzpomínkách na Afriku hrál náčelníka kmene Kikuju Robert Redford. Cožpak to lidi, co to tu chválíte, nevidíte, jaká odporná manipulace s historickými reáliemi to tu je? Nesmím zapomenout na nesmyslné sexuální hrátky na veřejnosti a podobné nesmysly. A celkově scénář je neskutečně plytký a nudný. Vizuálně krásné? To jako že tam je spousta křiklavých barev a bije to do očí? Nic na tomto seriálu není skutečné, poutavé, poučné a ani zábavné. Je to nebezpečný manipulativní brak.

Dvě hvězdy za to, že mě to zas pobavilo, ale nejvíc mě pobavil tady uživatel Rene.Artois. Ten to napsal opravdu dobře, netřeba nic dodávat. Slátanina.

Při sledování tohoto prapodivného dílka si říkám, kde já tu hudbu už slyšela. A ejhle, Lumír Hrma a Tchyně a uzený. Jak je možné, že je toto možné? Jsou i diváci, kteří si takových věcí všímají a já patřím mezi ně.