papaguy

Kafka meets Faust meets divadlo Sklep. Nedivím se, že z toho Arvédovi jeblo. Následně divákovi jebne taktéž. V momentě, kdy se tam objevil Čtvrtníček, jsem to už nedokázal brát vážně.

Muselo to dát tolik práce a přitom je to taková blbost. Líbila se mi výprava, interiéry, exteriéry, válečné scény...  vymazlené do posledního puntíku. Vadily mi historické nepřesnosti až smyšlenosti a nelogičnosti různého druhu řezající jeden romantický oblouk za druhým. Promiňte, ale může se jeden vojevůdce promenádovat po bitevním poli sem a tam, přicválat ke králi nepřátelské armády, který je tam mezi skalami nechráněn, zabít ho a zase si odcválat jinam? Vejít si do libovolného stanu (chápu, je v něm Loren...)? I přes uvedené se nepovedlo sílu historického mementa zničit a na diváka dolehne cosi shnilého v té říši římské.

Z Edgerunners na mě dýchl Hyper Future Vision GUNNM mixnutý hraným Transpottingem a Cowboyem Bepopem. Znělka, barevná barevnost, některé charaktery, akce, atmosféra... Bepop jen obsahuje navíc humor. Troufám si říct, že tvůrci mají Cowboye Bepopa hóódně rádi. Hodnotím bez souvislosti s hrou, protože Cyberpunk jsem nehrál. Příběh sic není dvakrát originální, ale celkově spokojenost. Seriálu se podařilo  vykreslení společnosti postavené na nemilosrdném kapitalismu. Vím, prvoplánově levičácké, ale je to alespoň srozumitelné. Alespoň vidíme, co nás v důchodu čeká. Pokud přežijeme změny klimatu, gendrovou revoluci, studenou válku 2.0, průmysl 4.0, green deal 1.0, imigrační vlny, populistické politiky a inflaci:-) Ocenil bych plastičtější vykreslení původu postav. Líbilo by se mi více scén se vnory síťařů. Akce, hlavně v závěru, byla dost šílená. Ale některé anime jsou šílené hned od začátku. Takže alespoň tvůrci měli epičnost bojových akcí kam stupňovat, jak si partička cyberpunkerů postupně vylepšovala hardware.:-D

Mašinerie teroru zhmotnělá na půdorysu maloměsta a komorního dramatu. Konec mi přišel tlačený trochu na sílu a postrádal lehkost filmu jako celku. Ale lze ho číst i jako symbolické zúčtování.

Velmi pěkně zpracované výtvarně. A velmi inkluzivní...

Kókaku kidótai je moje srdcovka. Bez obalu uznávám jistou předpojatost. Na to, jaký je značka GITS klenot, adaptace od NETFLIXu hanebně šetřila na produkci. Pohyb postav někdy řídí spíš nějaký skript, než ruka animátora a chůze postav tak občas připomíná pohyb NPC. Na vizuál á la Lensa ve stylu airbrushových 80’s pin-up lolitek naroubujte hlas důchodkyně a máte Motoko 5.0. I přes úpornou snahu o nesmyslný redesign, kýčový vizuál a občas topornou animaci, pod povrchem tluče kyberpunkové srdce starého dobrého GITS. Docela mě zaujal moment (spojler), když Tachikomy vyrobily Purin ze záloh a pak si vymazaly paměť.

Kult? Ideologický škvár? Bezpochyby.

Trochu mi to připomíná 30 případů majora Zemana.

Plýtvání peněz fondu kinematografie. Kromě pěkných záběrů nemá film moc co nabídnout. Ale pamětníci devadesátek si možná alespoň zavzpomínají, že byli stejní naivní trumberové.

Také vám Sirius připomínal Jasona Isaacsa z Harryho Poterra? :-)