Dr. Hawkeye

Manuela (Manuela)*** Kuba 1966*** Režie a scénář: Humberto Solás*** Kamera: Jorge Herrero*** Hudba: Tony Taño*** Střih: Nelson Rodríguez*** Hrají: Adela Legrá, Adolfo Llauradó, Olga González, Luis Alberto García, Ruddy Mora, Flavio Calderín*** Jazyk: Španělština*** 41 minut*** Mladá a obratná Manuela se po smrti svých blízkých přidává ke guerillovým jednotkám bojujícím proti diktátoru Ful-genciu Batistovi. Nalézá sice lásku, ale nakonec umírá. Používání ruční kamery a mnohdy až frenetické záběry z bojů dodávají filmu autentický ráz.

Když ne vy, tak já (Si usted no puede, yo sí) *** Mexiko 1951*** Režie: Julián Soler*** Scénář: Janet Alcoriza, Luis Buñuel*** Kamera: José Ortiz Ramos*** Hudba: Manuel Esperón*** Střih: Carlos Savage*** Hrají: Pepe Iglesias, Alma Rosa Aguirre, Fernando Soto, Julio Villarreal, Antonio Bravo, Ernesto Finance, Francisco Ledesma, Maruja Grifell, Carlos Fioriti, Armando Velasco, Alberto Catalá*** Jazyk: Španělština*** 90 minut*** Varietní umělec přijde o místo a se zlodějíčkem, který se ho pokusil okrást začne pracovat ve firmě, která řeší problémy. Její šéf je však cílem vendety, a tak se roztáčí kolotoč bláznivých záměn a honiček. Expresivní herectví, komická nadsázka, vtipné převleky a groteskní situace činí ze snímku výbornou odlehčenou podívanou.

Martin Kotík ukázal, že umí něco víc než jen Pánskou jízdu, ale přesto celá snaha zůstala jaksi na půl cesty. Škoda že se za něj nepostavil nějaký zkušenější dramaturg a neupozornil ho, že kostra příběhu je víceméně v pořádku. Obsazení je více než skvělé (duo Preiss-Dolanský se zasloužilo hodně na mém hodnocení), ale vedlejší dějové "linie" - šéf taxislužby Zedníček, jeho "vypečený" kamarád Vondráček a zejména dementní tetička Hlaváčová (marně jsem dumal, zda zde Jana Hlaváčová plnila nějakou prohranou sázku a nebo zda ji na starší kolena šouplo) celý film nejenom že rozmělňují, ale vnášejí do něj zbytečnou křeč a trapnost... A je to škoda, protože i přes tyto chyby je film vcelku příjemným (byť spíše televizním) filmem.

Počátek 20. století se v Bengálsku nesl ve znamení nepokojů.Mladá Bimbala se zamiluje do vůdce revolucionářů, ale když zjistí, že bojuje za své ideály násilím, zřekne se ho a usmíří se se svým mužem. Ten však zanedlouho umírá v boji. Opět zde máme spor nového a starého, tradiční Indie a nových, nastupujících ideálů. Ač jde patrně o citlivou sondu do dobových problému, osobně mi přišel film až příliš rozvleklý. Podle dr. Blažejovského (a já s ním souhlasím) to je docela "těžká chmurka"

Patakín čili Bajka (¡Patakín! quiere decir ¡fábula!)Kuba 1981 *** Režie: Manuel Octavio Goméz *** Scénář: Eugenio H. Espinosa, Manuel Octavio Gómez *** Kamera: Luis García Mesa *** Střih: Justo Vega *** Hrají: Miguel Benavides (Čango Valdes), Assenech Rodriguez (Candelaria), Enric Arredondo (Ogun Fernandez), Litico Rodriguez (Elegua), Alina Sánchez (Caridad), Carlos López Moctezuma (Nico), Hilda Oates (Mercedes, Shangova matka), Jorge Losada (Icu/smrt) *** Jazyk: Španělština *** 108 minut *** Čango Valdes je machistická figurka, která se zakouká do přítelkyně svého kamaráda. Je vyzván na souboj v němž je zabit, aby v symbolickém závěru povstal a vyslechl si s námi poučení, abychom nebyli jako on. Budovatelský muzikál se zpěvy a tanci diváka upoutá svojí živelnou dynamičností, barevností, poutavou hudbou a choreografií. Vše co jste kdy chtěli vidět ve Starcích na chmelu, ale co se Rychman neodvážil natočit;-)

Byl chutný, ten můj Francouz (Como era gostoso o meu Frances) aka How Tasty Was My Little Frenchman*** (Brazílie 1971)*** Scénář a režie: Nelson Pereira dos Santos*** Kamera: Dib Lufti*** Hudba: Guilherme Magalhães Vaz, José Rodrix*** Střih: Carlos Alberto Camuyrano*** Hrají: Gabriel Araújo, Gabriel Archanjo (Mbiratata), Ana Batista, João Amaro Batista, Arduíno Colassanti (Francouz), Manfredo Colassanti (obchodník), Hélio Fernando, Eduardo Imbassahy Filho*** Jazyk: Portugalština/jazyk Tupi/Francouzština*** 84 min*** Konec 16. století. Francouzský námořník považovaný za Portugalce je zajat indiány a je mu oznámeno, že bude sněden. Před tím ho ale čeká osm idylických měsíců v ráji. Pokouší se uprchnout, ale nakonec skončí tak, jak mu bylo řečeno. Syrové filmařské postupy a prokládání příběhu citáty dodává filmu až dokumentární ráz.

Celý Teherán se připravuje na oslavu Nového roku (10. února) a při něm nemůže chybět zlatá rybka. Malá dívčina si vyprosí na mamince peníze a vydává se ji koupit. Po několika peripetiích s pětiset tománovou bankovkou se ji to podaří. Osm let po filmu Kde je dům mého přítele? vznikl podobně laděný film (tentýž scénárista), kdy je na zkažený svět dospělých pohlíženo laskavýma dětskýma očima. Ač lze děj filmu shrnout do několika řádků, je zejména díky hlavní dětské představitelce něčím nezapomenutelným.

Dle některých internetových stránek se tento snímek řadí dodnes mezi velmi oblíbené snímky. Ač je takřka 30 let starý, zůstává stále velmi vtipný.

Ibrahim Tonton obdrží od bratra z Paříže šek na 250 franků. Než je však stačí vybrat, zchudne a přes různé události se dostává až ke známému, který mu sice částku vyzvedne, ale tvrdí, že se stal obětí kapsáře. Zoufalý Ibrahim od něj dostane na revanš pytel rýže, o kterou ho v zápětí připraví cizí ženy. Hořká satira na téma bída, ale také střet tradiční a „nové“ Afriky. Zajímavým (a troufám si říct že poměrně ojedinělým) prvkem je využití hrdinova voice-over komentáře.

Za druhé světové války verbují do armády francouzští vojáci domorodce. To se setkává s odporem vedoucím k ozbrojenému masakru. Vojáci vtrhnou do vesnice a hledají tam rýži, ale kromě žen nenajdou nic. Vše skončí tragickým finále, kdy jsou všichni muži po odevzdání rýže popraveni. Vedle nepřítomnosti nediegetické hudby na sebe stahuje pozornost barevně laděná pasáž při promlouvání s bohy. Při něm zazní z úst jednoho vesničana rouhačská, avšak krutá, pravda na adresu bohů vyjadřující vztah starého a nového - „Když zemřeme my, zemřete i vy.“