Recenze (660)
Tetsuo (1989)
Cyberpunkový filmový experiment o změně člověka v kovové monstrum vyvolává fascinaci a zároveň silný pocit hnusu a odporu. Ruční kamera, frenetický střih, atakující hudba a samotná zobrazovaná zvěrstva dělají z filmu i přes jeho krátkou stopáž místy takřka nesnesitelný zážitek.
Ztraceni ve vesmíru (1998)
Dvě za prvních řekněme 20 minut. ty mě docela nadchly. Ale to co se z filmu stane pak... Škoda. Docela jsem Hurta s Oldmanem litoval, k čemu se to propůjčili.
Koření života (2007)
Nic náročného, ale na deštivé sobotní odpoledne docela milé romanticky-kulinářské pohlazení po duši.
Umírání za dlouhého dne (1968)
Tohle je opravdu silný zážitek!
Krev zmizelého (2006) (seriál)
Teď sio připadám trochu nespravedlivě... Filmu jsem dal také po 3 hvězdičkách, ale po 3 tznačně solidních a veskrze zasloužených hvězdách, protože epické dílo takových rozměrů si je jistě zaslouží. Na "prodlouženou" verzi jsem se upřímně těšil, ale o to víc jsem jí byl zklamán. Zbytečné natahování, jalové scény a občas pocit trapnosti (ne, Jan Kačer tohle dělat opravdu neměl...)
Now (1965)
Now *** (Kuba 1965) *** Scénář a režie: Santiago Alvaréz *** Hudba: píseň Hava Nagila, píseň Now *** Jazyk: Angličtina *** Cca 5 minut *** Montážní dokument se zaměřuje na boj amerických černochů za lidská práva. Krátké záběry a fotografie se v dynamickém střihu prolínají a zintenzivňují tak dojem z filmu.
Poslední večeře (1976)
Poslední večeře (La última cena) aka The Last Supper *** (Kuba 1976) *** Režie: Tomás Gutiérrez Alea *** Scénář: Tomás Gutiérrez Alea,Maria Eugenia Haya,Constante Diego (dialogy), podle novely Morena Fraginalse *** Kamera: Mario García Joya *** Hudba: Leo Brouwer *** Střih: Nelson Rodríguez *** Hrají: Mario Acea, Mario Balmaseda,Francisco Borroto, Samuel Claxton, Andrés Cortina, José Díaz, Leandro M. Espinosa, Luis Alberto García, Julio Hernandez *** Jazyk: Španělština *** 120 minut *** Působivý film zaujme zejména výtvarnou stránkou a i přes svou délku působí relativně živě.
Valentýn (2002)
Buenos Aires na konci 60. let. Očima devítiletého Valentina žijícího se svou babičkou pozorujeme jeho okolí, jeho přátele, dozvídáme se o jeho snech. Kromě laskavého pohledu (a komentáře) hlavního hrdiny se tu však řeší závažnější témata, jako jsou problémy v rodině a antisemitismus. Vedle poutavé práce s kamerou zaujme použití voice-over komentáře a místy i sebeuvědomování si filmu.
Casino Royale (2006)
Blond but still Bond!
Balada pro banditu (1978)
Hlavně kvůli té hudbě. Jinak mi to příliš připomínalo Jesuse ze 70. let, ale ani náhodou to nedosahuje jeho úrovně.