M.Pazzina

Tento komentář obshajuje spoilery a vyzrazení zápletky! Film je přijemné osvěženi hororové scény a neni to jen pitomá duchařina bez point, plná lekaček. Je to dramaturgicky dobře vystavěná věc, která pracuje se symboly, předznamenáním a narážkami, ktere když nesledujete a necháte se pohltit sledováním, tak nemusíte vidět. Kdo by řekl, že sádrová ruka je něco jako zabijácká videokazeta z kruhu a vábí duše dokud nedostane, co chce. Cením tu narážku na dnešní dobu, kdy se posouvá zábava na dalsi a další hranu, to je super. Ruku na srdce, kdo z Vás pochopil, že ty duše jsou uvězněné v té ruce a Mia skončí nakonec mezi nima, práve díky zlé duši, která se vydává za její matku, aby zjískala nevinou duši. Narozdil od Mandragory na to bylo potreba 93 vteřin. Zřete si a přemýšlejte o tom 😀

Kromě toho, že je to důležitý film po obsahové stránce, tak je to velká porce filmařiny. Pracuje se tam se symbolikou, střih buduje nejen napětí ale i emoce. ( jsou tam momenty, kdy pláčete buď štestím nebo smutkem) Prostě tohle musíte vidět.

Je to konvenční forma ale zároveň to v sobě má hodně mystiky a silné životní momenty. Jen nevim, proč tam namísto Cloe Zhao nemluví Herzogovi děti.

Vachkův nejlepší a nejpromyšlenější dílo. Všechno se mísí se vším a je dokonale provázané. Podhoubí českého národa v podhradí malé národní povahy.

Je hodně videt, že tohle se zachraňovalo až ve střižně a stejnem to celý vrže jak žací stroj. Nejhorší, že to nemá žádnou dynamiku. Prostě film, kde lidi vetšinou někde sedí a povidají si, není film ani divadlo. Podle toho je to i tak nasnímaný, pohybů kamery je tam jako šafránu a jestě se tam vůbec nehodí.

Film, který jde spíše po pocitech, dojmech a náladách hlavních hrdinů v zajetí neonů a surealistických obrazů z Hongu a Kongu. Skvěle se tam pracuje s vnitřním hlasem, plány, šesti snímkovým snímáním. Závěrečná scéna je jen třešničkou na dortu.

Je to srandovní kravina, to snad ví každej Véna. Já to mám prostě rád, nejen protože Torsilo je baba a pevně doufám, že to někdy budou promítat v Zongastkých kasárnách.

Už od druhého dílu se jedná o neskutečnou one man show, kde je hlavní slovo Amerika. V tomhle díle už jen chybí historka, jak v ateliéru pěstovali trávu a helikoptéry zaměřujou tepelný zdroje. Vladimír je něco jako Vladimir 518, oba mají ego až do stropu. V konfrontaci s realitou, je však vidět, že je chudák a přes svůj vyrovnanej a pohodovej postoj k životu je stále sám. Osudová mu tak zní až do teď. Třeštíková se drží nastavenýho konceptu a dokazuje, že časosběr opravdu umí. Naučil jsem se jednu větu : Považuji výstavu za zahájenou!

Výborný zpracovaní, někdo ta stylizace může připadat jako manýra, mě to bavilo. Není to seriál, jako Trůny nebo Narcos, spís než akční děj, se zde rozvíji postavy a buduje se pocit bezmoci a sevření vždy s malým světýlkem naděje. Nejlepší je to propojení dystopie - naše současnost, kdy si za Giliád můžete dosadit třeba IS nebo KLDR.

Jedná se vlastně o novodobé Homolkovi, viz. poslední scéna a hláška o sbírání kamenů. Vynechal bych ty debaty o tom jestli je to hraný film nebo dokument, prostě je to film a skvěle vymyšlenej(Od kamery až po hudební motiv). Je to komedie, ale i sonda, ne do duše neonacisty, ale spíš do duše lidí z nejnižší spol. vrstvy. Jsou tam momenty, kdy umíráte smíchy ( např.Daliborova videa), a kdy vám běhá mráz po zádech (odmítaní holokaustu). Určitě stoji za to film vidět.