Toj

Neinovativní a negeniální dokument. Největší přitažlivost spočívá v tématu a účinkujících filozofech (to přitáhlo mě). Přestože jsem se dozvěděl několik zajímavých věcí, tak spokojený rozhodně nejsem. Podivný voice-over vypravěče hlubokého a dramatického hlasu má zřejmě být stmelovacím prvkem, narativním pohonem a emočním vtahem do filmu... Přehnanost a nepatřičnost podobného prvku diváka ovšem jen od samotného filmu vzdálí.. No a takhle je to asi se vším. Dinopark jako metafora je tak mockrát nadužívaný, explicitně zdůrazňovaný a připomínaný, že kouzlo odezní... Rozhovor střídá rozhovor, názory filozofů a ekonomů jsou mnohdy velmi zajímavé (ale nakonec stejně pominou dřív než vůbec začnou) a my si uvědomujeme, jak jsou všichni zkorumpovaní, nebo alespoň v 90. letech byli... Musím ocenit práci s kamerou, která mě místy mile překvapila. Líbí se mi i některé další dílčí nápady, ale celek ponechá za sebou rozpačitého člověka, který by se rád dozvěděl víc, ale zároveň je vděčný, že už ten místy nudný dokument končí.. To by se zřejmě u Vachka nestalo

Neuvěřitelně zábavný a šíleně zbytečně přetažený horor/gore. Když se člověk zpětně zamyslí, tak si uvědomí, že polovina věcí nedává smysl, nebo nemá opodstatnění. Hudba je taky bizarní... A snad zásluhou ztráty materiálu, jsou občas podivně navázané scény... Výtek by mohlo být hodně... Ale mě to tak strašně bavilo!

Co na to říct? Jedná se o příjemný film, který si možná nezaslouží takové množství filmových (a televizních) hvězd, ale zase o to je příjemnější... Nic převratného, nic úžasného, nic zapamatování hodného a mnohá klišé. Ten koncept je taky zastaralý, ale vlastně vzít staré herce a nechat je podivně zavzpomínat na staré časy je trend současný.... Film je rozhodně lepší než jsem na základě fotky Freemana a Helen Mirren v podivných kostýmech a pózách čekal... Takže příjemné odreagování, což jsem hledal...

Naprosto kouzelná záležitost... Celý film je vystavěn v takové podivné stylizované topornosti a nadsázce... Ty záběry na vykulené oči, vrah který se modli k egyptské bohyni, absurdně přehnané a přehrané promluvy a herecké výkony a nakonec i vizuální stylizace z filmu dělají hlavně perfektní komedii. Pokud chce někdo hnusárny, tak možná bude zklamaný, vše je dost nevěrohodný. Ale jinak jsem se u filmu bavil jako už dlouho ne...

Musím říct, že jsem se dlouho tak úžasně nebavil.. A navíc se mi dostalo všeho, co jsem mohl jen chtít... Film o lásce k filmovému záznamu. film o streetartu, film o umění, film o retardovi, film o nevkusu a pozérském obchodu s uměním... Banksy pokládá několik zcela zásadních otázek z oblasti umění... Nedovedu si představit, že by MBW byla skutečná postava.. Banksy ve filmu říká, že chtěl natočit dokument, aby ukázal, že streetart není o penězích.. Pravděpodobně udělal mnohem víc... Vytvořil geniální mystifikaci, které problematiku tematizuje a natočil falešný dokument, který se ani nesnaží být příliš uvěřitelný... Kdyby byl věrohodnější a události nebyly tak přehnané, to zrcadlo by asi tak nefungovalo... Každopádně vnímám tenhle film jako součást mnohem rozsáhlejšího uměleckého díla.... Zábavná je představa, že obrazy MBW vytvořil sám Banksy... Není nakonec za hlupáka uplně každý konče divákem? :)

Naprosto fantastický film. Mých pět hvězdiček není žádná intošská pózička, ale jednoduše skutečnost, že jsem byl nadšený... Většina lidí se ohrazuje vulgárností a hloupostí, ale takové jsou postavy, o kterých film vypovídá. Gummo je ovšem chytrý film... Je to taková koláž bizarních až surrealistických okamžiků, neuvěřitelně podmanivý a poetický zážitek. Harmony Korine střídá materiál a ukazuje jakej je vlastně pankáč.Film musí být vulgární, protože taková je skutečnost a k tomu se vyjadřuje. Za všemi těmi vulgarismy a dementními postavami se schovává děsivá reflexe společnosti. Radyo očividně opět nepochopil, že film nemusí být jen o vyumělkovaných příbězích s krásnými herci a elfíma ušima. Marně se táže po jménu scénáristy, protože nechápe co je to autorský film, že né všechno musí být sterilní a čistý, mechanicky roztříděný a na zakázku vyrobený... Nechci vést války vkusu, ale unavuje mě, když někdo má potřebu sledovat a hodnotit filmy, které mu nic nedávají, jen aby povrchními soudy odrazoval ostatní zájemce... (což se stalo i u Wese Andersona, který je vlastně mnohem méně kontroverzní).

Nemám rád tyhle typy filmů... Jednak nemám obecně rád horolezecké filmy a pak nemám rád filmy stylu "přežíváme uvězněni někde"... Tohle je vlastně kombinace a navzdory mé averzi jsem s ní vlastně velmi spokojen. Boyle se částečně neubránil největšímu úskalí, které asi dělalo vrásky úplně všem lidem, kteří se na film chystali. Jde o to, že si asi dovedeme představit zábavnější hodinu než sledováním někoho, kdo má ruku uvězněnou balvanem. Navíc každý ví, jak to skončí a kdybych si nečetl každý popis k filmu, tak si stále pamatuji, jak to kdysi dávali ve zprávách... Nicméně Boyle je velký experimentátor a s filmem to prostě umí... Na komerčního režiséra až velmi dobře. A já se přiznám, že jsem pro něj měl vlastně vždycky slabost... Takže hodina pod balvanem byla podaná skutečně odvážnou a výbušnou formou, neustálou hypermediací a experimentováním... A ten happyend je brutálně emotivní, ale zároveň velmi dobře natočený... V praxi to znamená, že film pohnul i mnou a to jsem vůči podobným tlakům většinou kamenný... Takže vlastně doporučuji :)

Tak už znám odpověď na otázku, jak natočit špatný film o chytrých lidech... Tohle je typický příklad neúspěšné snahy vytvořit takovou tu pomalou a zdánlivě nezáživnou atmosféru... Ale ono to vlastně je pomalý a nezáživný. A pod povrchem se mnoho také nenachází... Vlastně je to celkem banální film, který si hraje na něco víc. Podobné téma by se zřejmě dalo zpracovat uplně s jakýmikoliv lidmi a v jakémkoliv prostředí... Člověk si v konečném důsledku vlastně neužije ani tu úžasnou inteligenci... Co na tom, že Ellen Page má vytříbenej slovník, když je to malá fašounka... A co na tom, že Dennis Quaid je geniální, když tolik nemluví... Určitě by někdo šikovnější dokázal s danou látkou a osazenstvem pracovat mnohem lépe...

Nikdy bych nečekal, že v Egyptě se v 50. letech vznikaly filmy, které mi ze všeho nejvíc připomínají raného Juana Bardema (smrt cyklisty, hlavní třída)... Citelné vlivy neorealismu a noiru se nezapřou, jestli měl Chahine zkušenost se Španělskem přímo, to nevím.... Každopádně vedle zmíněných filmů se Hlavní nádraží nemusí vůbec stydět... Kvalitou dosahuje stejně úrovně a jako bonus přidává exotiku.. Super..

Není to tak hrozné... Vlastně to docela příjemně odsejpá. Jedná se kopírku klasického modelu zvrtnuté noci (+model znovu zažehnutí jiskry znuděného pár v extrémní situaci)... Šlo mi o oddechové zakončení dne a to jsem i dostal. Nicméně většina výtek tady v komentářích je opodstatněná... Oba dva hlavní představitele mám docela rád a vlastně jejich přítomnost mě k téhle pitomosti dotáhl.. Ale film jde nějakým neuvěřitelným způsobem stále níž a níž a níž... Humor je stále jednodušší a lacinější, situace stále fraškovitější a skoro bych přísahal, že v určitých momentech byla i kamera, světlo, filmový materiál, nebo bůhvíco stále víc na úrovni komediální scény z telenovely. Takže třeba ještě půlhodinu před koncem jsem nečekal, že s hodnocením půjdu tak nízko - film k tomu sám dospěl... Shrnutí? Je to koukatelné, ale cítil jsem u toho pomalu stále trapněji...