Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (139)

plakát

Seznamte se, Joe Black (1998) 

Nesympatickýho Pitta mi zde vyvažuje (a převažuje!) krásně britskej sir Hopkins(!). I přes kýčovitost a naivitu se mi tenhle film přece jen líbí, i když mezi mé nejoblíbenější nepatří. Ráda se na něj jednou za rok kouknu, ale jen kvůli Anthonymu. Když je zrovna chuť na trochu toho romantickýho patosu.

plakát

Titus (1999) 

Začala jsem se dívat kvůli siru Hopkinsovi(!). Když jsem to viděla poprvé, ani jsem ho nedodívala do konce a přišel mi nudný a nesmyslný. O nějakej ten rok později jsem se k němu nachomýtla znova - a helemese! Dostal mě. Už konečně vidím pro mě tu krásu veršů, temnoty, sílu příběhu, excentrického zpracování a hereckých výkonů. Není to film pro každého, ale právě tenhle punc originality a zvláštnosti si mě získal. Konečně.

plakát

Grinch (2000) 

Docela jsem se na film těšila, ale byla jsem zklamána. Příběh sám o sobě docela roztomilý i když neoriginální, ale dojem mi naprosto zkazil samotný Grinch. Dodnes ho vidět nemusím. Tohle je pohádka pro děti?

plakát

Srdce v Atlantidě (2001) 

Knihu jsem zatím nečetla, ale chystám se. Film sám o sobě má pro mě velice příjemnou atmosféru tajemna. Příběh pana Kinga je jako vždy nápaditý a krásný. Nevím proč, ale dětský herec mi v roli nějak nesedí. Jinak je to moc hezký nenápadný film se smutným koncem, který si - myslím - sir Hopkins(!) užil a perfektně vplul do role. Ráda se na něj zas a znova podívám.

plakát

Hannibal (2001) 

I když je pro mě celá série (filmová i knižní) srdcová záležitost, musím uznat, že Hannibal je tak trochu hollywoodský kýček, který má šokovat zbytečnýma drastickýma scénama, hlavně díky Scottovi. Film je oproti knize jen ubohá kostra, ale i tak má svoje kouzlo - hlavně díky Florencii a příjemnému jiskření dr. Lecter/Clarice má pro mě úžasnou atmosféru. S Mlčením jehňátek se samozřejmě nedá srovnávat - jak příběhově, tak filmově.

plakát

Česká spojka (2002) 

Slabší tři hvězdičky ... tady jsem si užívala snad jen pohledu na sira Hopkinse(!), který tady podle mě ztrácí možnost se nějak herecky projevit - možná zcela dobrovolně. Rádoby tvrdej chlap je mi tady v jeho podání proti srsti. Nápad dvojčat je sympatický, ale neoriginální. Hodně keců, samej kýč. Ráda se čas od času na film podívám, ale nic hlubšího mi nedává.

plakát

Lidská skvrna (2003) 

Dala bych *** a 1/2, ale kvůli náklonnosti k siru Hopkinsovi(!) jsem se přiklonila ke čtyřem místo ke třem. Prostě se mi tenhle komorní příběh líbí. Mám k němu osobní vztah. Je faktem, že teorie s černochem s modrýma očima je trochu přemrštěná (neříkám, že takový osud a hříčka přírody se stát nemůže, ale pak neměli obsazovat Tonyho), ale prostě mám tenhle film ráda. Pro jeho atmosféru, pro hlavní vztah a pocity, které mi dává. I přes to množství nedostatků. Nejsem náročná.

plakát

Alexander Veliký (2004) 

Tenhle "velkofilm" mě spíše zklamal, Angelina lezla na nervy a sir Hopkins trochu děsil (bohužel). Moc dlouhý, chvástající se film, na kterém mě bavil snad jen osud a patologická psychologie Alexandra samotného. Slabé ***.

plakát

Schindlerův seznam (1993) 

Na okomentování tohohle filmu pro mě neexistují slova. Něco tak emotivního, dokonalého, hrůzného a omračujícího jsem asi neviděla. Citlivě zpracované téma holocaustu a důkaz toho, že i zvíře se může proměnit v člověka. Naděje, láska a lidskost na pozadí hrůzy, strachu a smrti. K tomu fenomenální režie, výprava, hudba a skutečný příběh. Tenhle film se mi dostal až do krve a já si ho tam uchovám. Musím ale podotknout, že pokud si někdy Ralph Fiennes(!) zasloužil Oscara, bylo to právě tady a taková šance už se mu asi nenaskytne.

plakát

Dítě z Maconu (1993) 

Kdybych mohla, dala bych *** a 1/2. Nějakou dobu po shlédnutí jsem nevěděla, co si o filmu myslet. Protože tvorbu a styl Petera Greenawaye neznám, netušila jsem, co mě čeká, k filmu jsem se dostala jen kvůli Ralphovi(!). Už začátek filmu mi napověděl, že tohle bude můj šálek kávy, ale později jsem byla chtíc nechtíc v šoku. Střídaly se ve mně úžas, šok, znechucení, nadšení, ohromení a úžas. Po obrazové stránce jsem byla mile překvapena, sedly mi i herecké výkony a když jsem nechala dojmy nějakou dobu uležet, pochopila jsem i pointu. A líbí se mi. Tohle není film pro každého, často si ho pouštět nebudu, ale určitě se k němu ještě vrátím.