Recenze (222)
Návštěvní den Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna (1970) (divadelní záznam)
Takový humor tady nikdo jiný neumí... Všechny Návštěvní dny mám na již modernějších médiích než LP, ale z kouzla to neztratilo nic. Škoda, že jsem mistry satiry nemohla vidět na vlastní oči.
Tři mušketýři (1973)
Nejhezčí zpracování s nejsympatičtějším d´Artagnanem (pokud nebudu počítat verzi Jihočeského divadla hranou na otáčivém hledišti v Českém Krumlově). Jako malá jsem ji viděla tak 100x, až byla nebohá VHSka úplně ošoupaná. A i dnes mě to vezme za srdce, ikdyž s postupem času mívám větší a větší slabost pro Athose, všichni mušketýři jsou kouzelní a dívá se na to moc a moc hezky. Souboje si v ničem nezadají s moderní choreografií, výprava své mladší verze v mnohém převyšuje, nechybí trocha romantiky a lehkého humoru... Tohle už nikdo nenatočí líp...
O život (2007)
Pokud měl tento film nějak rozšířit mezi mládeží sexuální osvětu, tak si nejsem úplně jistá výsledkem, asexuální je zato opravdu dokonale. A nejen to, opět další film, kterej mě přesvědčil o tom, že sledovat kvalitní film v původním znění znamená, nesledovat jej v češtině.
Tohle je Sparta! (2008)
Není tohle náhodou trestný? ne? Ale mělo by být...
Útes smrti (2010)
Nevěřila bych, že mě bude bavit sledovat 90 min pár lidí plácajících se v moři. Nic jiného se totiž ve filmu neděje od nějaké 20 minuty. Jenže po skončení jsem si uvědomila, že jsem se ani trochu nenudila a že jsem stejně jako úplně vystreslí herci hledala stín na hladině, případně trochu jinou vlnku mezi ostatními, což značí, že bude opět o jednoho herce méně. Kýčovitý žralok se naštěstí nekonal a tak mě záběry na něj opravdu děsily a popravdě ještě druhý den bych do moře nevlezla ani náhodou! Hvězdička navíc za to, že se film vyvaroval amerických přitahovačů diváků jako jsou na palubě se lascivně povalující umělé krásky a divoké párty plné alkoholu a drog...
Americká kletba (2005)
Realisticky znázorněná doba 19. století, kostýmy, chování postav - jako by se to točilo tenkrát. Velmi temná atmosféra, profesionální kamera, dobré herecké výkony. Bavilo mě to, místy mě to děsilo, nenudila jsem se, takže jsem ochotná zavřít oči a odpustit mnoho vypůjčených scén a předvídatelnost děje, protože tohle jsme už mnohokrát viděli, ano, ale mnohdy to bylo mnohem a mnohem horší. Nízký rozpočet je znát u triků, jinak je to ale lepší *** a popravdě inklinuji ke ****, protože i přes nízké hodnocení u mě to fungovalo a já jsem se podívala i podruhé. A ráda...a ani napodruhé jsem nebyla zklamaná
Avatar (2009)
Každý ten příběh zná, není moc složitý a v podstatě ani originální... 3D rozhraní dosud nevídané kvality a hloubky, Hornerova strhující hudba a naprosto neuvěřitelná vizuální žranice, oplývající takovou kopicí detailů, až jsem málem zapomněla dýchat. Mistrná animace Pandory a celkově celé pojetí tohoto světa mě uchvátilo. Na'vi žijí v souladu s přírodou, ctí ji a chrání, jejich soužití se zvířaty je přirozené a bájný strom zde představuje jakési kolektivní vědomí celého ekosystému a právě síla pospolitosti se nakonec ukáže jako rozhodující faktor v největší bitvě na 3D plátně. Proto bych chtěla vypíchnout právě tohle poselství, které (alespoň podle mě a pro mě) film nese. Naprosto famózní zpracování...
Kouř (1990)
Pro mě kultovní film, metaforická satyra dob nedávných, která bohužel upadla v zapomnění. Jasných 5*, za prvé za to politické sdělení, za druhé: perfektní ztvárnění továrny a soudruhů v ní (naše zadrátovaná vlast a velmi charakterní spoluobčané), za třetí: chytlavý hit od Arnoštka (takhle Michala Davida ještě nikdo neutřel) a další neméně povedené melodie a texty, za čtvrté: originálně vizuální zpracování, které je samo o sobě metaforou a pátá hvězda je za nesmrtelné hlášky...
Cecilie (2007)
Velice slušný dánský snímek s mysteriózní zápletkou. Určitě ne horor, ale dobře natočený thriller s děsivou atmosférou, ikdyž dějová linie je dopředu snadno odhadnutelná a snímek samotný nepřichází s žádnou převratnou formou a drží se zažitého duch děsí ženu - ženě nikdo nevěří - žena pátrá v minulosti - žena najde - duch je spokojen. Přesto jsem se u Cecilie nenudila a sem tam i mráz po zádech přejel, což se o jiných podobných snímcích říct nedá.
Horizont události (1997)
Peklo, to slovo vystihuje celý film... Pekelná atmosféra strachu a napětí, má to gradaci, Kamen tomu dodal perfektní hudební kulisu, vesmírná sci fi hororová podívaná s dobrými hereckými výkony, vše nasvědčuje tomu, že se schyluje k infarktovému závěru... Ano, infartk, peklo... v závěru jako by Andersonovi došel dech, případně kyslík, a tak v hypoxických halucinacích načrtl konec hodný akorát tak béčkového režiséra...a tím asi stále zůstane, ikdyž s Even Horizon měl u mě hodně dobře našlápnuto vejš.