Bernhardiner

Tak tohle je naprostý protiklad mnohým soudobým západním - hlavně americkým - filmům, kdy forma vítězí nad obsahem. V těchto filmech vidíme úžasnou výpravu, monumentální stavby a... něco, čemu se často nedá říkat děj. Tady je tomu naopak. Když jsem poprvé v tomhle filmu viděl tu umělou krajinu a domečky, tak jsem si říkal, co to proboha je. Ale na druhou stranu jsem se mohl potěšit pěkným dějem, kdy voják získá kopec zlata a vysvobodí hodného kouzelníka ze spárů zlé čarodějnice. Voják peníze utratí a zakletá princezna ho nechce. Nakonec to ale samozřejmě dopadne dobře. Ale loutkaře, kterém jeho loutky tuhle pohádku hrají nečeká tak šťastný konec. Je to krásná pohádka. Určitě se najde mnoho kritiků, kteří jí budou vytýkat ty různé nedokonalosti, ale kéž by se dnes takové filmy točily. 95%

Tenhle film se vyznačuje krásným příběhem o lidské důstojnosti v nelehké době. Děj filmu už tady vylíčil molotov, já bych snad jen dodal, že se zde v plné nahotě ukazuje, jak snadno se člověk může dostat na dno společnosti. Musím zde vyzdvihnout výkony všech zúčastněných herců a především představitelky hlavní role, která tuto těžkou úlohu zvládla bravůrně. 90% Pozn.: Molotov tady uvádí, že Yeong-ja dělá prostitutku především pro americké vojáky. Já nevím, ale žádného amerického vojáka jsem si ve filmu nevšiml.

Duch týden mrtvého muže se setkává s duchem atraktivní slečny, která je v místě bikin průhledná. Ta se rozhodne mu pomoci ve veci jeho závěti, protože chamtivý právník chce mít všechno pro sebe a hodlá se dědiců (slečny, kluka a postarší dámy) zbavit. V tom mu vydatně pomáhá jeho pomocník, jeho (pochopitelně sexy) dcera, nějaká další neodolatelná slečna a jakýsi Indián. V tom se objeví synovec té postarší paní (kterého se chce právník samozřejmě také zbavit) spolu s asi třiceti mladými lidmi v plavkách, kteří zde předvedou několik pěkných hudebních čísel. Do toho se ještě zaplete parta motorkářů a gorila. K tomu připočtěme, že sídlo zemřelého má tajemné komnaty. Celkem vzato docela dobrá taškařice s příjemnou hudbou a sympatickými herci. Nelze v ní sice hledat nějaký hlubší smysl, ale pro zpříjemnění večera určitě stačí. 65%

Pierre Brochant chce jít na večeři blbců, kam hodlá vzít Francoise Pignona jako jedinečný kousek, ale - co čert nechtěl - si během golfu zraní záda a nemůže na večeři přijít. A tak náš milý blbec příjde k němu domů...:-) Jedinečný franouzský kousek, který se z 90% odehrává v jednom bytě s minimem postav. Francis Veber zde svoje příběhy týkající se srážky hlupáka či slabocha se silným a arogentním dovádí k dokonalosti, protože Francois Pignon v podání Jacquese Villereta pokazí, co může. A tak má milý Brochant o několik starostí navíc... Kromě skvělé zábavy zde můžeme najít i jistý morální aspekt - nikdy bychom se neměli smát hlupákům, poněvadž nevíme, kdy na nás také dojde, ale...jsme jen lidi no :-) 100%

Starý dědeček se rozhodne, že provdá svoji vnučku za vnuka svého již zesnulého přítele. To je bohužel asi na tomto filmu jediný originální počin, zbytek je prachobyčejná romantická komedie, kdy se oba dva snaží ostatním lidem zatajit, že spolu bydlí, kdy se hlavního hrdinu snaží získat jedna jeho kolegyně a kdy se hlavní hrdinka zamiluje do jednoho kluka, kterého však miluje její kamarádka. A končí to - věřte nevěřte - scénou, kdy dívka zjišťuje, že miluje svého manžela a ne svého přítele, kterého přenechává své kamarádce. Pochopitelně to musí být před celou školou..no bravo :-P Naštěstí to zachraňují docela dobré herecké výkony. 60%

Gad Elmaleh hraje člověka, který se dostal až na vrchol. Tam však nenachází nic jiného než podvody, lsti, spiknutí a podvody. Rychle však přijímá tyto mravy a jeho vliv roste. Nezastaví ho ani američtí nepřátelé, kteří ho nutí ke koupi téměř zkrachovalé japonské banky. Film dobře ukazuje vliv peněz a moci na lidskou povahu. Hlavní role seděla Elmalehovi jako ulitá a i vedlejší postavy byly zahrány velmi slušně. Jediná věc, která mi na filmu dost vadila byla milenecká epizoda, protože tam byla tak nějak "navíc" a na rozuzlení nakonec neměla prakticky žádný vliv. 80%

Kim Ki-duk zase posunul hranici možného. Pokud očekáváte něco opravdu zvráceného, jste na správné adrese. Manželka zjišťuje, že jí je manžel nevěrný se slečnou ze stánku s občerstvením, a tak se mu rozhodne pomstít. Chce mu uříznout penis. Nicméně se jí to nepodaří a tak to provede na svém synovi - uřízne mu penis a uteče. Abych příliš neprozrazoval další děj, uvedu jen, že poté ve filmu dojde k hromadnému znásilnění, uspokojování se pomocí kamene při sdírání kůže na rukou či na nohách, masturbaci nožem v rameni či transplantaci penisu a nakonec k milostnému vzplanutí mezi matkou a synem. Celé to pochopitelně končí tragicky. Přes silnou kontroverznost tématu musím obzvlášť ocenit výkony herců, kteří, ač neřekli ani slovo, předvedli skvělý výkon. Navíc film má spád a divák se od první minuty nenudí (a to říkám jako člověk, který se nejraději dívá na komedie:-)). Neviděl jsem sice všechny Kimovy filmy, ale Moebius se trochu podobá Ostrovu, jen je poněkud drsnější. Nakonec ale upřímně řečeno mám trochu strach, s čím Mistr příjde příště... 90%

Korea je sportovní drama o tom, jak se Korejci jednou spojili a vytvořili spolu jeden tým na mistrovství světa v ping-pongu. Nutno poznamenat, že dívák tak nějak už předem ví, jak to všechno dopadne. Nevím, nakolik je tento příběh pravdivý a nakolik si ho filmoví tvůrci přikrášlili. Faktem ovšem zůstává, že Ji-won Ha i Du-na Bae předvedly perfektní výkon. Film trochu sráží jeho všeobecné přehánění v celém jeho ději (od nepřátelství na smrt až po lásku dvou účastníků). Nutno dodat, že čínské soupeřky na mě působily opravdu démonicky :-) 90%

Tohle neměla být parodie, že ne? Výstavní blbost, která měla jediné štěstí, že bylo do ní nalito pěkných pár milionů dolarů. Takže se mohli počítačoví animátoři vyřádit a vznikly tak velkolepé scény. K tomu přidejme celkem solidní hudbu. To by mělo asi stačit..nebo ne? Vlastně ano, měl by tam taky existovat nějaký děj a nějací solidní herci. Mně ale jaksi nestačí, že je hlavní hrdinka sexbomba a hrdina modrooký blonďák, když hrají mizerně (na druhou stranu otázka, jestli tam vůbec bylo co hrát, je taky na místě). Děj je prachobyčejná střílečka zasazená do první poloviny 20. století a prostředí staroegyptských staveb. Skončí samozřejmě šťastně - přežijí jenom ti nejkladnější, jak jinak. Ale tihle by potřebovali asi padesát životů, aby vyvázli živí. A přitom to nezačíná až zas tak špatně - exkurz do starého Egypta se dal ještě zvládnout. Pak ale knihovnice skácí knihovní skříně a pravá legrace začíná... a k tomu, aby bylo dosaženo dostatečné stopáže, byl vyplněn "děj" nikam neposouvajícími scénami a řečmi, které by dokázalo vést max. 10-ti leté dítě. Už nikdy víc! 10%

"Hej, producente! Neopakuješ se trochu, co?" "Nebuď tak ambiciózní! Je to druhej díl. Producenti jenom ždímaj prachy a používaj vyčpělý vtipy z prvního dílu." Ten čertík to řekl přesně. Prachy byly asi hlavním důvodem, proč tenhle film vůbec vznikl. Ale nezoufejme - dájí se na tom najít i pozitivní stránky. Ale začněme těmi negativními... Jak už bylo řečeno, jsou zde použity již použité vtipy, hlášky a situace a jsou zamontovány do děje tak, že vypadají jako pěst na oko. Kromě toho byla využitá i jedna píseň z prvního dílu, jen jí byl pozměněn text, což filmu podle mě taky moc nepřidává. Dále je v Mi nismo andjeli 2 patrná absence Branky Katic - autoři se rozhodli spojit Violetu a Bubu dohromady nyní pod jménem Violeta Zubic, kterou hraje představitelka Violety z prvního dílu Vesna Trivalic - nic proti ní, ale na tuto roli se vůbec nehodí. Její přílišná potrhlost je dobře využita v Kusturicově Život je zázrak, ale zde vypadá dost pseudokomicky. A kromě toho nám všechny postavy jaksi zhrubly ve svém slovním projevu, což mi u anděla fakt vadilo. Co se pozitiv týče, Nikola Kojo zvládl svou roli naprosto s přehledem. I Mirka Vasiljevic hraje celkem dobře. Děj sám o sobě není nezajímavý, jen je zde vidět přílišná snaha o líbivost. A když tam zase řádí akční čertík Srdjan Todorovic, nemůže být přece nuda :-) Na závěr stručně řečeno, že ti, kteří viděli první díl, budou nejspíš - tak jako já - dost zklamáni. Těm, co ho neviděli, to vadit nebude.. 65%