Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Krátkometrážní
  • Akční

Recenze (429)

plakát

Závrať (1958) 

Možná pomálý film, možná nudný film, možná přiliš jednoduchá zápletka... ale já tomu všemu uvěřil. James Stewart byl skvělý herec, vždyť minimálně tři ze čtyř filmů, které pod Hitchcockem natočil, jsou snímky, které výrazným způsobem ovlivnily pozdější vývoj kinematografie. Film plynul sice celkem pomalu, ale takový byl každý Hitchcockův film, který jsem měl dosud možnost vidět. Pozvolné sbližování dvou hlavních aktérů je skvěle zahráno a bezchybně natočeno. To však není vrcholem geniality pana A. H. Tím je následné rozuzlení příběhu, které diváka šokuje svou překvapivostí a jednoduchostí zároveň. God bless Alfred Hitchcock! 100%

plakát

Amadeus (1984) 

Nejlepší film Miloše Formana! To tvrdím jako osoba, která se 12 let učila na ZUŠce hrát na housle a právě proto musím ocenit především skvělou hudbu, i když Wolfgang zřejmě nic, co by nebylo skvělé, nesložil. A vzhledem k tomu, že si Mozartovu hudbu rád občas poslechnu, musím pozitivně hodnotit celý film. Ale tenhle film netvoří jen vynikající hudba... vystupují zde nadaní herci, kteří nebyli ve své době příliš známí. A možná právě proto dokázali naplno projevit svůj talent. A nakonec velký dík patří Formanovi... za všechno. Za výběr herců, spolupracovníků a ostatních lidí, bez kterých by film nevznikl. Naprosto zasloužených 8 Oscarů a jeden z nemnoha amerických filmů, kterých si skutečně vážím. 100%

plakát

Geunyeoreul midji maseyo (2004) 

"Potrestej raději mě, tatínku! Hee-chul pořád trval na interrupci. Ale já to sama nedokážu. Promiň mi to, tatínku!" Kdyby tyhle věty nepronesla lhářka Yung-ju, asi by bylo zaděláno na slušné rodinné drama. V tomto případě se ale jedná o výbornou komedii, ve které humor nenechává moc místa na romantiku (a je to tak dobře). Celý film spolehlivě táhne skvělá Ha-neul Kim, které komediální stránka nadmíru svědčí, což prokázala i v dalších snímcích. Dong-won Kang, který hraje nešťastníka Hee-chula, ji dobře doplńuje. Ten styl humoru se dost liší od našeho, a proto se divákům odkojeným českou a západní filmovou produkcí může zdát poněkud trapný. Ale já jsem si zvyknul velice rychle. 100%

plakát

Jagoda u supermarketu (2003) 

Tohle je typický příklad filmu, ve kterém se z minima vytřískalo maximum. Stačí jeden supermarket, dva skvělí herci v hlavních rolích a dav nějakých fotbalových fanoušků. Někomu může vadit dost šílená kamera, ale na druhou stranu když chceme balkánský film, máme ho mít se vším všudy - tedy i s roztěkanou kamerou a pravou balkánskou muzikou. A stačí, když to místo balkánského krále Kusturici natočí mladý nadějný režisér. Jen musím politovat tu babičku, kterou Jagoda vyhodí z krámu. Její pohled na vnuka s Jagodou, kteří jdou spolu v objetí do policejního auta, je k nezaplacení :-) 100%

plakát

Atlas mraků (2012) 

K Vánocům jsem dostal původní román na audioknize, takže budu moci porovnávat a doufám, že kniha bude alespoň o fous lepší. Film samotný je totiž takový... nijaký. Když film po 3 hodinách skončil, tak jsem z toho měl pocit prázdnoty. Jednotlivé příběhy jsou trochu navzájem propojené, ale člověk si z toho nic neodnese a sám sebe se ptá, na co se to vlastně celou dobu díval. Herci, kteří museli zvládnout několik úloh, byli dobří, ale film sám o sobě na hercích moc nestojí. Tady je to spíš o režisérech a nutno podotknout, že bratři - pardon sourozenci - Wachowští se musejí ještě něco naučit, aby z toho divák měl nějaký hlubší zážitek. 65%

plakát

Mina moonbanggoo (2013) 

Typický korejský film. A to doslova - citového vydírání si tu zase užijeme dosytosti. A zpomalených záběrů také, když už píšu o věcech, které mi trochu vadily. Ale jinak - skvělý pozititvní film. Kolik se takových snímků točí? Moc ne.. Ve zkratce je to o tom, jak se Mi-na (vynikající Kang-hee Choi) vrací do rodného městečka, aby prodala krámek patřící nemocnému otci a sloužící hlavně dětem vracejím se ze školy. Nakonec si ale i díky vzpomínkám na své dětství najde k dětem i obchůdku najde vztah. Snímek si diváka získá i velmi příjemnou hudbou a přesvědčivými výkony mimo jiné i dětských herců. Celkem vzato výborná podívaná s několika úsměvnými situacemi. A nakonec i to citové vydírání šlo skousnout. 90%

plakát

Jak se zbavit těch ostatních (2007) 

Tohle Dánové trochu přehnali. Je to natolik černá komedie, že se tomu ani nedá smát. Rozhodně je na tom ale pozitivní, že jsem se během filmu vůbec nemusel dívat na časomíru, protože děj prostě diváka dokáže zabavit. Nejlépe bych film popsal jako kritiku kritiků sociálního státu. Søren Pilmark se do role rozhodně hodí, ale dostalo mě, jak zabil jednoho z těch, kteří jsou přítěží pro stát, a tvářil se, jako by se nechumelilo. Je to sice snímek vhodný k zamyšlení o současné pozici sociálního státu, ale příliš drsný a podivný na to, aby ho někdo mohl brát vážně. 65%

plakát

Ptačí klec (1998) 

Kim Ki-duk je král! Bez legrace! Už dlouho jsem neviděl film, který mě málem přiměl k pláči. Je to příběh o krásné dívce, která je navíc nadanou kreslířkou, nucené prostituovat, aby uživila nejen sebe ale i rodinu, která ji najímá. Ti korejští chlapi jsou ale prasata, chce se mi říct...navíc na mě dost depresivně působila zaostalost toho městečka. Život je někdy krutý a Kim Ki-duk to mistrovsky vyjádřil. 100%

plakát

Život Adèle (2013) 

"Ty jo, vony byly ale blbý" Takhle zněl názor na hlavní postavy filmu jedné ze skupiny tří dívek, které mě minuly diskutujíce o filmovém zážitku cestou z mé alma mater, kde se film promítal, na tramvajovou zastávku. Podle toho, co jsem od nich ještě zaslechl, sdílejí názor, že tvůrci filmu nikdy neměly sex. No... vzhledem k tomu, že nemám v životě to štěstí být lesbou a ani jsem dosud neměl to potěšení vidět lesbický sex na vlastní oči, tak to můžu těžko posuzovat. Nicméně musím říct, že to, co jsem viděl, se dost podobá pornu, byť proti němu nic nemám. Ale být nenasytným konzumentem lesbického porna bych byl zklamán, protože erotické scény zde zabírají odhadem pouhých 20 minut. A teď co ten zbytek... nečetl jsem knihu, nicméně příběh samotný mi nepřišel až tak zvláštní, protože to se děje dnes a denně - lidé se scházejí, rozcházejí, milují... Asi aby tomu dodal režisér nějakou hloubku, začal se soustředit na podrobnosti - takže pozorujeme například pohyby úst při jídle. Nijak mě to neuchvátilo. Takovéto záběry jsou vhodné do nějakých stěžejních či dramatických scén, ale tady to rozhodně není ten případ. Obě hlavní představitelky hrají přesně, Emma mně byla ve filmu mnohem méně sympatická než Adele, ale to jen můj dojem, který určitě nebudou sdílet všichni. Horší je to už s větami, které musejí pronášet. Doporučoval bych scénáristům, aby se třeba na ulici zaposlouchali do běžnýho hovorů mezi lidmi. Bylo by to pak mnohem lepší. Dialogy totiž v některých místech drhnou a v některých místech dokonce vyvolaly smích publika, ač to nebylo určitě takto zamýšleno. Tenhle snímek se sice vyplatí vidět, ale nepřináší zas tak moc nového. Leda tak odvážnější erotické scény, ale nechápu proč z toho někdo dělá humbuk. Filmy s hektolitry krve jsou mnohem horší. Díky mnoha zbytečným záběrům je tohle dílko roztáhnuto na 3 hodiny, což někdo nemusí tak úplně snést. Snímek je dílem hodně talentovaného režiséra a nadaných hereček, nicméně na Zlatou palmu bych to osobně úplně neviděl. Doufejme, že všechny hlavní zúčastněné ještě v něčem zajímavém uvidíme. 70%

plakát

Besöka sin son (1967) 

Otec s matkou navštíví syna a jeho družku. Otec neustále něco kritizuje - synův knír, pověšené prádlo v bytě, nepořádek. Je to milý krátký film, takový hodně ze života. Nevím proč, ale velice mně to připomínalo Formanova Černého Petra 90%