JASON_X

Už úvod dává tušit, že nás čeká nevšední podívaná, tedy nevšední ve smyslu originální, nestandardní. A je to zprvu osvěžující, zapomenout na hollywoodské šablony a vnímat filmový jazyk na hony vzdálený tomu, na jaký je většinový horrorový divák zvyklý. A není to naštěstí ani jazyk příliš afektovaný, jak je u francouzských filmů bohužel časté. Téma je taky zajímavé - hypnóza, vraždy, sebevraždy, schizofrenie, posedlosti, apokryfní démon Mastemah... Nicméně ke konci už mě ta odlišnost a originalita popravdě přestávala pomalu bavit a malinko jsem se ve všech těch přeludech a představách ztrácel. Ale vina je možná i na mojí straně, když si od filmu neustále odskakuju dobalovat kufr na cesty a v hlavě mám úplně jiné myšlenky... No a na závěr bych ještě rád poopravil jednu pitomost, která mě ke konci praštila do očí: Iblís není jméno z řečtiny, nýbrž z Koránu.

Ve zdejším seznamu žánrů mnou zkouknutých filmů mi chybí žánr "komedie", na což jsem mimořádně hrdý, klasickými komediemi totiž hluboce opovrhuju. A když už "komedie", tak na podobný "coenovský" způsob. Pan Šajmalan si ve svém novém filmu tentokrát nejenom střihl o něco málo větší roli než obvykle, ale hlavně opustil své oblíbené mysteriózno a fantaskno, aby si pro změnu zkusil kriminální thriller. Ale ovšemže je to thriller hodně svérázný, netradiční, nešablonovitý, nevážný, odlehčený, hravý, s velkou nadsázkou pojatý. Já osobně radím vůbec se nepitvat v překombinovanosti a nesmyslnosti scénáře, ale jen se bavit a relaxovat, kouká se na to opravdu moc dobře. Perličkou je účast jindy stoprocentního sympaťáka a klaďáka Hartnetta v roli Butchera Coopera (kterého ovšem hraje trochu toporně a nevěrohodně), nebo mladší rejžovy dcery, ze které chce mít táta zjevně herečku, když už ta starší se po jeho vzoru věnuje rejžování.

Zprvu velká divácká natěšenost, zvědavost a nadšení, že po dlouhém čase zase spatřil světlo světa nějaký příjemně vážný, temný až horrorový krimithriller, který je zároveň i lehce halucinační a psychedelický, prostě thriller toho druhu který mám tolik rád a jakých se točí jako šafránu. Ale jenom do chvíle, než na scénu vstoupí šašek-satanista Longlegs, kreatura tak nekonečně hovadská, že s atmoškou je nenávratně šmytec. A nemůže za to chudák Nico, může za to rejža/scénárista Perkins. Absurdní fakt, že by FBI zaměstnávala v terénu takovou schizoidní mimoňku jakou hraje Majka bych blahosklonně skousnul, na realističnost se holt v tomhle filmu moc nehraje. Ale kašpar Longlegs je fakt přes čáru a z thrilleru je rázem nějaká nepodařená pitomá groteska. Jediný důvod ke třetí hvězdě je skvostná Majka s výrazem pološílené zfetované sfingy, tahle její postava je skvělá a zasloužila by si umístění v mnohem hodnotnějším bijáku. // Ano, a jak tady kolega Psychor poznamenal, tak primitivní substituční "šifra" a la "tajná abeceda" budí posměch, polopatický návod k jejímu řešení nabídl třeba už E. A. Poe ve Zlatém broukovi a já sám jsem si podobné vyráběl dávno v předpubertálním věku.

McCarthyho prvotinu Caveat z 2020 si už sice skoro nepamatuju, i když jsem jí vypětil, ale proto píšu komentáře, že jo. Takže po jeho přečtení myslím můžu směle tvrdit, že Damiánova režie se nese stále ve stejném stylu, který se mi tolik líbil už minule. Komorní forma, statická klidná kamera s delšími záběry, bezvadná výprava, zvláštní zlověstná atmosféra chvílemi mi evokující něco od Hitchcocka nebo od Lynche, výrazní, dobří a přitom mně neznámí herci, skvělý mysteriózní až horrorový příběh... Jen v tom finálním rozuzlení jsem postrádal víc divácké katarze a naopak bych se obešel bez jemného nádechu grotesknosti, který mi bohužel trochu narušil předešlý příjemně pochmurný dojem.

Nedochůdče malý nevděčný. Co by za to její kámošky ze třídy daly, kdyby měly tátu vlkodlaka. Ale ona nad ním furt jenom ohrnuje nos, slečinka. I když... ona vlastně ve třídě žádný kámošky nemá, protože nechodí do školy. Ona kouká z okna, dýchá z kyslíkový masky a jednou za měsíc při úplňku pozoruje mámu, kterak tátu někam odváží... No ale i tak náhodou určitě zajímavější dětství, než chodit jako ovce do školy, po škole do nějakýho dementního kroužku a doma pak dělat úkoly. Fajn film, potenciálně minimálně na čtyři hvězdy. Bohužel je hodně znát nízkej rozpočet. A nebo všechny prachy šly na honorář tragikomickýho ochotníka Jona Snowa a na lepší triky už nezbylo. Vlastně nezbylo skoro na žádný triky, většinu těch nejzajímavějších okamžiků si musí divák bohužel domýšlet. P.S: Kdyby to náhodou někoho zajímalo, tak ten úžasnej viadukt v devatenáctý minutě je tenhle.

Už první "halucinační" záběr dává s téměř jistotou tušit, že vás čeká mizerně natočená, mizerně napsaná, mizerně zahraná, zkrátka podřadná hovadina s lookem televizního béčka. A je tomu přesně tak, škoda dalšího komentáře. Snad jen jednu poznámku: Nikdo z tvůrců asi nikdy nešel trek natěžko. Nebo třeba i šel ale spoléhá na to, že točí film pro tupouny. Protože s tak kravským rodinným stanem by se na hřbetě nikdo příčetný netahal, nehledě na to, že nevím kam by ho i s těma skládacíma židlema dali. Navíc oba klauni podezřele často střídají vohozy (než jim "wendigo" vybydlí tábořiště) a přitom v báglech nesou evidentně tak akorát nějaký molitany. Škoda, že se těmihle detaily ve filmech nikdo ze štábu většinou nezabývá. Ale to je buřt, ptákovina by to byla tak jako tak.

Nenechte se zmást legračním příjmením režiséra, kokotajlovina nerovná se kokotina, aspoň tedy pro mě. A nejená se ani o další pseudohorror s dětmi pro děti, jak jsem se zprvu obával. Naopak jde o vážnou, zádumčivou, ryze dospěláckou podívanou, i když spíš mysteriózní než horrorovou. Venkov, přežívající pohanství, zlověstná a postupně houstnoucí atmosféra, příjemné sedmdesátkové retro (oblečení), nebo skvělá ústřední dvojice, to jsou asi moje hlavní dojmy. A naprosto skvěle mi sedlo i pomalé tempo.

Ještě než se vydám do CineStaru na ČSFD párty, chci poděkovat vám všem, kteří jste si mě přidali do Top 20, protože bez vás bych se tam teď nedostal, že jo. Pokračování večer. // Tak, jestli se bojíte spoilerů, nečtěte radši dál. Vzpomínám na první projekci Promethea, jak jsem byl po ní zklamanej, protože jsem čekal něco úplně jinýho... A jak jsem po druhý projekci přihodil spokojeně čtvrtou hvězdu a po třetí nadšenou pátou... No ale to určitě nebude tenhle případ. Ne že by mi vadily všechny ty vykrádačky minulejch dílů a všechny ty "pocty" a "odkazy" a tak, to ne, protože něco takovýho jsem čekal a vlastně si to i přál. A lidi co na to budou nadávat, by možná nadávali zase i v případě, že by rejža Aliena pojal úplně jinak, originálně, novátorsky, nealienovsky... Co mi ale vadilo hodně a co mi celej ten film celkově otrávilo, byly jeho postavy; bandu tak nezajímavejch vymletejch hovad bych totiž čekal v nějaký podřadný teenagerský vyvražďovačce, ale ne v Alienovi (a navíc ještě jediná jakž takž sympatická postava zhebne jako první). A k nim do party "dojemně" retardovanej android a la Forrest Gump, to je tak ultrablbý, že to není vtipný ani nechtěně. Jo a taky mě ještě štvalo odporně rozeřvaný audio, asi už stárnu. Co ale musím naopak ocenit, jsou krásně jetý a oldschoolový interiéry, na první pohled absence digitálna (až na nečekané oživení jedné slavné alienovské postavy, mimochodem oživení dost mizerné kvality), a pak ještě několik vizuálně pěkných scén, jako třeba beztížné proplouvání mezi kyselinovými cákanci, pár několikasekundových záběrů na planetární prstence zblízka, no a na závěr jeden docela povedený mutant. Ale jestli jsem ještě před pár týdny tipoval novýho Aliena na mojí jasnou pětihvězdu, tak tomu se teď můžu jenom smát. A vyhodit za lupen tři kila, byl bych akorát pěkně nakvašenej. Ale kdo ví, třeba po druhým zkouknutí v televizi budu o něco smířlivější.

Od Tamahoriho jsem viděl už čtyři nadprůměrně zajímavý filmy, z nichž ten nejstarší (Once were warriors) je moje dávná srdcovka. Takže jsem se těšil. A film začíná opravdu nadějně, vizuál je nadmíru poutavý a příběh vzbuzuje zvědavost. Ovšem postupně se děj potupně transformuje v obšlehnutý Tanec s vlky, šmrncnutý Pilcherovou Rosamundou a protikolonialistickou agitkou na úrovni populárně naučných pořadů pro mentálně retardované diváctvo. A já teď přemýšlím, jak napsat co nejvíc posupný a jízlivý komentář. Ale z toho vedra mám v hlavě bramboračku, takže mě nic rafinovaně opovržlivého nenapadá. Každopádně film nedoporučuju nikomu, kdo má zájem zkouknout seriózní historické drama s hodnotným příběhem, tohle je podřadná spotřební limonáda, i když moc pěkně vypravená a s výborným Pearcem.

Je to strašně afektovaný a exaltovaný a vrší se v tom jedno megaklišé na druhý, ale zároveň je to i parádně retro, takovýhle čistokrevně americký a většinou newyorský bijáky mě kdysi hodně bavily, o poldech, o záchranářích, o hasičích nebo o podobnejch týpcích, co makaj vod nevidim do nevidim za pár šupů, nikdo to pořádně neocení, naopak šéfové je věčně jebou, maj často rozhozený psychiky a totálně dokurvený rodinný vztahy protože s nima žádná ženská dlouho nevydrží, ale přitom dělaj strašně důležitou a nebezpečnou práci, házej u toho jednu chlapáckou hlášku za druhou, žvejkaj neustále párátka jako třeba macho Penn, chovaj se jako cynický bastardi jako pošuk Pitt, no prostě jsou to zároveň cvoci, frajeři i hrdinové, i když bezejmenný a nedoceněný. S nostalgií jsem vzpomínal, jak jsem kdysi dávno v pravěku žral Pohotovost (Emegrency) tuším na Primě, ale tohle bylo ještě mnohem temnější a syrovější, žádnej středoproud, ale existenciálně depresivní drámko. Totiž v New Yorku při nočních šichtách ambulance zjevně jezdí jenom ke gangsterům, násilníkům, smažkám, ožralům, magorům, polomrtvejm zfetovanejm těhulím nebo rozteklejm mrtvolám. Super reklama na tohle zaměstnání. A odpustím i trochu patetickej a moralizující závěr určenej pro divácký stádo, chápu. A propos při filmu jsem si taky tak trochu zafilosofoval na téma negativních důsledků přelidnění. No řekněte, nebylo by na světě líp, kdyby lidí byla třeba jen desetina? Nebo setina? Nebo...