mokrasek

Kdysi jsem měl rozhovor s jedním starým straníkem, nebyl to žádný velký aparátčík, pouze tomu režimu prostě věřil. A tak jsem si zahrál na mudrlanta a povídám mu, že komunisté stavěli stále stejně omšelé krabice, prostě králíkárny. Na to jsem dostal odpověďˇ:„A v čem bydlíš, ty vrtáku!“ Toho dne jsem měl na zaslepeného dědka vztek, ale dnes už ho nemám. A víte proč? Protože měl ten stařík pravdu. Co se týče hlášek, tak jedna za všechny: pan Vala:"Máš strach z té operace?", pan Vinklář:„Na tváři mám lehký úsměv a při tom bych zadkem žíně neprotáh´.“

„..je nějaký ISMUS, který bychom nezbožňovali, přece kretenismus.“ Tenhle film se mi jeví jako kolosální propadák. Komedie nebo drama? Jedním zadkem se na dvou židlích prostě sedět nedá a když ano, tak se to musí udělat jiným způsobem. Hodina a půl ztraceného času nad intelektuálními kecy.

Taxidermia je vyjimečný film. A vyjimečné filmy mají nárok na vyjimečné hodnocení, ať se nám to líbí nebo ne.

Srovnatelné s filmem Studená ryba. Mám rád děje filmů, kterým se dá věřit, že se tak mohlo stát. I přes odpor čišící z některých komentářů je nutné si přiznat, že oko thrilerohororového diváka muselo zaplesat. Film nastiňuje otázku rozporu rozumu a citu, kdy rozum k nám promlouvá nebrat zákon do vlastních rukou, byť by vražda na tyranu neměla být zločinem. V reálu by jistě pro mnohé z nás nebylo lehké oplatit vrahovi stejnou mincí ve smyslu indiánského rčení "oko za oko, zub za zub" a zatížit si tak svědomí. Film však na rozdíl od studené ryby zašel dál - divák se ztotožňuje a souhlasí s jednáním mstitele, kterému bylo sáhnuto na rodinu. Proto se na film Saw the Devil tak hezky kouká.

Nafouklá bublina, která splaskla. Kromě pár minutové scény, odehrávající se v díře pod lednicí, neměl tento film pro hororového diváka v očekávání jak se říká lidově "do hubičky".

Kriminální film, který si na nic nehraje. 60%.

Film z naší produkce, který mohu vidět po čase i vícekrát. Je dobré vědět, že pro českého diváka nemusí být klasikou jen Kameňák, Babovřesky a další legrační pecky, ale i třeba tento poctivě provedený, melancholicky ladění a přesto citlivý film Vratné lahve.

Obrovský malér zavánějící tragédií, visící ve vzduchu po celou dobu až ke konečnému rozuzlení, je právě ten důvod, proč má smysl film vidět!

Komedie má sloužit k tomu, aby se divák bavil a ne aby se nudil. Jsem asi vážně přetaženej, ale na tuhle snůšku blábolů bez hlavy a paty, bez nápadu, který by to povznesl alespoň na únosnou mez, se prostě nedá koukat. Vzhledem k režii a obsazení jsem od filmu čekal víc. No nevermind, příště to snad bude lepší.

Většina pacientů-pedofilů mělo něco společného, tvrdili, že jsou vlastně nevinní, že jim svět nerozumí, protože nikdo netuší, co se jim odehrává v jejich hlavách...z toho je cítit neustálý sebeklam a rozpolcenost...a právě proto je nutné v rámci předběžné opatrnosti oddělit tyto lidi od společnosti. P.S. - Louis Theroux mi mluvou i vizáží trochu připomíná novináře Jindřicha Šídla (oba občas mluví tak, jakoby snědli šalamounovo h*vn*o).