Viděl jsem ďábla

Výtečný film, plný spousty atraktivních Asiatek, krve, násilí a temnoty, čili je tam přesně vše, co stačí ke štěstí. Bavil jsem se u toho maximálně, natočeno je to mimořádně zdařile, a vyjma jisté nereálnosti stran toho, co všechno hlavní postavy dokáží přežít, tomu snad nejde nic vytknout - byť ano, ten závěr mohl být asi lepší. Pro mě osobně velmi příjemný filmový objev. Btw. nepochopil jsem, proč se to jmenuje I Saw the Devil - nevidím v tom názvu žádnou vazbu k ději. (10.11.2018)

Regulérna thrillerová žánrovka „zákonný mstiteľ vs. sériový vrah“, ale tak naturalisticky brutálna, že americké obdoby opäť nechápu. Krutý a cynicky zábavný film, ktorý vás zdrapí a nepustí. Menšie zaváhanie v stopáži sa objaví, ale výsledný skvelý dojem neoslabí. Herecky a formálne brilantné, a byť sofistikovanejšieho scenáru, je to za jasných 5*. Nič pre citlifky. (02.01.2011)

Tento film přinese zvídavým koreanistům spoustu užitečných odpovědí. Tak například: Jak nejlépe naporcovat jihokorejku, aby se bez problému vešla do už tak malého kufru Hyundaie I-20? Jsou pneumatiky Kumho opravdu tak špatné, že praskají zrovna ve chvíli, kdy se kolem poflakuje masový vrah? Nejsou náhodou telefony Samsung příliš převybavené, protože obsahují spoustu zbytečných píčovin, které odpoutají vaší pozornost i ve chvíli, kdy jste v tísni a potřebujete zavolat policajty? Mám rozhodně raději francouzská auta, italské pneumatiky a finské telefony, ale tihle Korejci mě opravdu bavili. Půjde li to takhle dál, pověsím tu horničinu na hřebík, sežeru svého psa s tunou kimchi a budu u toho hlasitě mlaskat, přestanu smrkat na veřejnosti a najdete mě klanět se ťamanům v Nošovicích u pásu za to, že mi dovolí dělat zadarmo přesčasy. (18.02.2011)

Žánrovo som čakal horor, ale ono je to skôr temný thriller, podobný Fincherovmu Sedem, alebo rovnako kórejskému Bielemu mäsu. Známe kórejské hviezdy išli tentokrát nadoraz a hra na mačku a myš sa môže začať. Miestami je to dosť brutálny krvák a policajt v úlohe pomstiteľa dáva "diablovi" riadnu nakladačku. Nie jednu , ani dve, ale každý deň jednu a ako bonus mu vždy zlomí nejakú ruku, nohu, či podreže achilovku a ešte mu nechá obálku s peniazmi! Ta to dobrý človek...Dolámaný, ale vďaka peniazom vysmiaty "diabol" vraždí ďalej ako na bežiacom páse. Dvojnásobná vražda v taxíku mala riadne grády...Diabol zas nie je úplne vygumovaný, preto sa časom hra obráti a práve to vymknutie sa spod kontroly robí film ešte zaujímavejším. Rovnako zaujímavé mi pripadalo sledovať správanie sa "diabla", ktorý má zakaždým odvahu a husté reči, výnimkou sú iba chvíle, keď mu strčí skalpel z achilovky, alebo opadol popol z čela, na ktorom mu policajt práve zahasil špak. ..Kórejci ako takmer pravidelne, opäť skvele. 90%. (28.08.2012)

Ji-un Kim po A Tale of Two Sisters, A Bittersweet Life a Hodný, zlý a divný přichází s dalším žánrovým hybridem, přičemž tentokrát spojil do jednoho celku žánry zpravidla nejkrutější – kriminálku s masovým vrahem, jejíž nový směr v roce 1995 přímo udalo Sedm Davida Finchera; revenge thriller – neboli příběh o pomstě – , což je žánr v Jižní Koreji velmi populární, a který Chan-wook Park se svou trilogií pomsty (Sympathy for Mr. Vengeance, OldBoy, Sympathy for Lady Vengeance)vytěžil do mrtě; zároveň se jedná i o hluboce emotivní drama o člověku, kterému se zbortil celý svět a touha po pomstě ho k vrahovi manželky dostává blíže, než by si kdy pomyslel. Forma pomsty je zde – stejně jako v Parkových filmech – celkem originální, nechybějí tu dějové zvraty, které obohacují daný žánr a ženou příběh do nezvyklých směrů a, ačkoliv dochází k naplnění některých klišé, nemohu tvrdit, že bych si byl jist tím, co bude následovat v dalších minutách. Oba rivaly ztvárnili dva z nejslavnějších korejských herců současnosti, Byeong-heon Lee a Min-sik Choi, kteří jsou již tradičně skvělí a musím přiznat, že v momentě jejich prvního střetnutí v rámci jednoho záběru jsem byl tím nejspokojenějším fanouškem jihokorejské kinematografie…kdyby zde účinkovala ještě Ye-jin Son, nejspíš bych už přímo skákal radostí. Viděl jsem ďábla je neskutečně krutý film, ve kterém stříkají hektolitry krve, řežou se údy, přetínají achilovky, trhají čelisti, atd., avšak jeho pravá krutost dlí v nitru samotného tragického příběhu, který je navzdory explicitnímu násilí podán velmi emotivně a nelze říct, že by byl film pouze samoúčelnou brutalitou. Ji-un Kim se nespokojuje pouze s povrchními atrakcemi a především vypráví hluboký příběh, který mne po celou dobu sledování nenechal ani na minutu vydechnout. O Kimově již tradičně brilantní režii a nápadité práci s kamerou snad netřeba mluvit – ten, kdo viděl skvostný A Bittersweet Life, ji zajisté udělá vlastní obrázek. Spolu s The Man From Nowhere představuje Viděl jsem ďábla vrchol jihokorejské filmové produkce (nejen) za rok 2010. (23.12.2010)