filmharmony

nádherná alegorie na dnešní hrozící (lépe řečeno už probíhající) válku o vodu... otázkou zůstává, jak dlouho potrvá prozatímní korporátní kolonizace pitných zdrojů... podvod balené pitné vody, regulérní mediální podpora jejího prodeje, nedostatečné informace o kvalitě normální pitné vody, extrémní nárůst výroby plastů atd. kéž bychom měli dar zpívat dešti na přivítanou...

...netypický sportovní film? někdy mám pocit, že už ani nechceme věřit ve sny... že i sny nám byly ukradeny... tady je důkaz, že je to pitomost... dají se žít, ale stojí to celého člověka... byl na hřišti jednou na pár vteřin a pěkně všem nakopal zadek.... všem, kteří mají chuť to udělat také, přeji ze srdce ať se to podaří...

...jeden z nejzajímavějších českých biologů, publicistů, šéf katedry Etiky na 3. lékařské fakultě, katolický kněz, skaut... žil půl roku sám na Antaktidě, v trapistickém klášteře...člověk, který má asi třicet rozměrů, všechny jeho přednášky i pořady jsou naprosto skvělé... filharmonické koncerty oslavující a oslovující všechna otevřená srdce i mysli, jejichž tóny jsou slova, kladená za sebe s grácií, hlubokou znalostí a nadšením... vřele doporučuji

miluji freediving... skvělý film, postava Enza je vynikající... škoda zbytečných a prázdných komediálních prvků a scén, to opravdu nemusím, ale podstata filmu - nádhera... snad v tom tichu, kde se dotýkám Boha najdu věčný pokoj...

kdo jsou lidé, kteří jsou ochotni pokusy na zvířatech dělat? známe je, vidíme je? musí být deformovaní a naprosto bezcitní... proč o nich nic nevíme? bože... kdo to je? souhlas k takové každodenní práci o člověku vypovídá... proč? kvůli penězům, ukojení nepochopitelných vlastních potřeb nebo (nedej bože), protože jsou přesvědčeni, že dělají správně? KDO JSOU?

bože my jsme hajzlové... promiňte, ale nemůžu jinak...

...jak můžeme tvořit lepší svět pro všechny, když ze všech nových lidiček uděláme robotické konzumenty? ...nad tímto faktem zůstává rozum stát... a narůstá vztek... když slyším mluvit zástupce marketingových společností, jak melou všichni jedno a to samé (a to proto aby neztratili práci - jak by potom mohly svým robotickým potomkům kupovat to, co sami prodávají formou vědecké manipulace?), je mi opravdu smutno... co za šílenství jsme stvořili? cool děti versus hladem umírající děti... rodiče jsou bezmocní... ano, protože musí vydělávat... ze života se staly koňské dostihy bez ohledu na to, že málokdo chce dostihovým koněm být a natož ještě vyhrávat... nemáme čas, svobodu, přirozenost... produkujeme a vychováváme otroky konzumu,kteří pro vlastní uspokojení drancují zem, zabíjejí zvířata pro své žaludky i potěšení a pak se zabíjejí navzájem, protože se nudí nebo potřebují přetloukat vlastní hrůzný vnitřní svět čímkoli, co je k mání... čistokrevný horror... ale my se usmíváme, tvrdíme, že se máme fajn a že jsme v pohodě... a co se stane, když na celém světě vypne elektrika? hádám, že většina konzumních zemí spáchá sebevraždu, zatímco ti, kterými opovrhujeme nebo je litujeme, protože nic nemají, budou žít dál a určitě si poradí... ať žije Nový světový pořádek...

nemám ráda sitcomy... přímo je nesnáším... přesto jsem řízením osudu viděla pár dílů z první série a bum ho (zní to dost kvantově?) najednou mi nevadí potlesk za každou hláškou, ani určitá opakující se schémata... OCD je samozřejmě vděčným tématem pro zpracování (viz. Monk, Poirot a další...), ale v kontextu s geniálním fyzikem, jenž je prostě nejchytřejší (obyčejné konstatování faktu) je to těžko odolatelná kombinace... Nobelovku Sheldonovi nedám, ale možná si vyslouží pátou hvězdu...

...to už ti nestačí židé? musíš p...t Araba? Výstižná věta filmu... copak někoho zajímá, že svoboda žít s tím, koho si vybereme, nerespektuje hranice, politické nesmysly, kulturní předsudky a dokonce ani to, že o tunel dál se za to střílí a celá rodina je v maléru... jsme vážně pořád tak pitomí? pohled do logiky arabsko-židovského nesmyslného konfliktu ukazuje další absurdní rovinu... skvělý izraelský film... pěkný rytmus, žádné zbytečné přehrávání, uvěřitelnost oběma hlavním postavám, bez horentních peněz na realizaci... jasné pět...

...nemám ráda francouzské filmy... tenhle mě svou poetikou bavil... trochu mě rušily dialogy startované z nuly na sto, které se opakovaly... pravidelně... předvídatelně... některé scény naopak překvapovaly... na debut povedený snímek... Matka... já vím...