filmharmony

první díl mě zklamal... silné téma a mnoho zajímavých možností, jak téma uchopit... přes veškerou snahu vyznívá naprázdno... nepůsobí autenticky... je plný klišé... nejistých hereckých výkonů... nejasně vykreslených nevýrazných postav... tiché načtvrtávání je neúčinné... ...obou Janů si vážím, jenže nakonec to o nich není... k neusení pro mě byly scény typu honění sarančat, husa u soudu apod. ...druhý díl, který používá klasický model honu za spravedlností, mě naopak trochu usmířil a díl třetí (speciálně konec) mě mile překvapil... Agniezska Holland pracovala s fakty a domněnkami co nejpoctivěji ... pohled zvenčí nepomohl, tak jak bychom mohli očekávat... příjemným překvapením byla Táňa Pauhofová, která působila přirozeně, bez nesmyslného přehrávání (narozdíl od Kotka)... z piety dvě hvězdičky oběma Janům a jedna odvaze polské režisérky za čestný pokus...

...levičák, blázen, demagog, neobjektivní vychytralec, tlusté prase... atd. pro mě jsou jeho dokumenty skvělé... jejich velká síla je v tom, že nás nutí přemýšlet... ... ty, kterým se líbí, ty, které naštve, ty, kterým je to fuk, ty, jimž leze na nervy nebo ty, kteří nemají kuráž... možná je jeich skutečným smyslem, abychom hledali odpovědi sami... je to pravda nebo ne? platí to u nás nebo ne? a co dělám já, kromě blbých řečí? na to si musíme odpovědět každý sám... filmařsky je tento film pro mě nejzdařilejším filmem Moora... čistý, lehkonohý, používá humor v kontrastu s tíhou... super... PS. povinné pro vlády, parlamenty ministerstva zdravotnictví... každý by měl zhlédnutí stvrdit podpisem při nástupu do funkce... mizerové

...z pokojné cesty za tajemstvím až k neonacijesus táborům, k výrobě dětských Božích bojovníků, kteří konečně vybojují Nový Světový Pořádek... to mají Bushové radost... Bože, chraň nás... před vším vypatlaným... ale vědomě manipulujícím... a jedna otázka... co na to rodiče? asi mají radost, protože "mají si kde hrát......." ...dík za dokument, který říká, že vše je možné...

...nádherná lyrická báseň... v hlavní roli kolo... příroda... člověk... skvělá koncepce, nápaditá kamera, komentář, pět hvězd za muziku... bomba...

jednou větou vizionářský film o vizionářích s realizovatelnými vizemi... a když si uvědomíme, že na počátku všeho byla je a bude vize, tak tohle vše dohromady je opravdu silotvorné... nejde jen o osobu Michaela, o to, zda z něj někdo dělá něco více nebo méně... podstatné je, že ten člověk léta a léta něco dělá... a dělá to sakra dobře... šlo ale i o sílu filmu samotného... provokuje ...vytváří chuť něco dělat... jinak než káže pitomej systém, který každému z nás leze krkem, protože oficiálně jsme "na svobodě", ale ve skutečnosti žijeme v pěkně tvrdé base, která si v ničem nezadá s peklem téměř absolutní nesvobody... kontrola, kontrola a zase kontrola... vymezené území, diktát co budu jíst, co si budu oblékat, jak myslet... jsme ještě schopni sehnat něco nejedovatého k jídlu? můžeme nějak najít věci na sebe, na kterých není krev nebo svinstvo nebo, ani nevíme co všechno tam může být... a svobodně myslet? ... každý den naše hlavy schytávají informační balast, který nechceme... systému chce nemyslící tvory... utahat nás k smrti, abychom už prostě nechtěli myslet... líbila se mi část o souboji s byrokracií... prorazit průkopnickou cestu na svobodu... i když tentokrát ještě vyhrají systémoví pomatenci... bože... a pak ten střih a práce ve zničené zóně s lidmi nezatíženými starostí, co si kdo pomyslí, ale co dělá... nádšení... a další kontrast a zase a znovu manipulace strachem... a paralýza... a další nekonečná dřina a snaha... a vítězství... zkoušejme to a zachovejme si svobodu selhat, abychom mohli vymyslet něco lepšího... tak... takhle mě to vzalo... super...

kombinoce specifického pohybu... spojení vody a wakebordingu, tmy, světla, barev... geniální nápad, geniální fotky... vřele doporučuji... nádhera...

...jsem nadšená... upřímností, snahou poctivě odpovídat na otázky... skvělou průvodkyní vlastního příběhu... kolik otázek se skrývá za jednoduchým - je to magor a všichni co něco takového dělají také... zeptám-li se upřímně sama sebe, okamžitě mě napadnou dvě věci... musí to být úžasné... a já nemám sílu takový strach překonat... odvaha čelit nejen dalším hranicím, ale unést sama sebe v nekonečném vnitřním souboji... mám právo? ano... unesu strach blízkých? ...to je těžké břímě... ...ale - vždycky jsem chtěla létat... díky za skvělou režii, kameru a skutečně silnou a čestnou výpověď, která ještě zdaleka nekončí...

...je těžké pochopit a přijmout fakt, že "pouhým konzumním přístupem k životu" podporuji skutečnosti ve světě, které bych při normálně umožněné volbě promýšlela... jenže informace nejsou... rozhodnutí, zda kupovat šaty, které jsou vyráběny v dětských továrnách, jídlo, které zabíjí, spotřební výrobky, které jsou cíleně vyráběny pro malou životnost... ano, a také mobily, díky kterým trpí a umírají lidé jsou těžká tam, kde informace prostě chybí (jsou utajovány)... na otázku, kterou pokládám, když jdu koupit džíny, kde byly vyrobeny, většina prodavačů, jejich vedoucích a nákupčích koukají vykuleně... a přitom, když se dáme do řeči a pochopí o co jde, co jsou jednoznačně pro, aby tyto informace nechyběly... a už přitom vlastně riskují... zaměstnání... začarovaný kruh a tak jsem vděčná za každý dobrý film, který se snaží tuto situaci měnit... jen otázka? obejdu se bez mobilu? počítače? jsem na nich pracovně závislá... tak co teď? konec jako ve filmu... nevím a jsem z toho naštvaná...

...jak můžeme milovat Mrazíka a tady váhat za kolik? ...jednoznačně za pět...

muzikou naplněná srdce jsou skutečným pokladem života... Evan má dar rozdávat co tóny stačí... muzika... když jsem poprvé viděla scénu, jak ten malý kluk hraje na kytaru jako na bicí, byla jsem doslova očarovaná... nádherný nápad... filmový i hudební... skvělá kamera... nevěrohodnost příběhu? a co? ...je náš oblíbený Forest uvěřitelný? a další a další... stačí nemyslet a jen se ponořit...