Rocky88

Jak já jsem se toho draka bál. . . Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek.

Tomuhle říkaj "mezinárodní Superstar?" Jenom kvůli tomu, že k českejm naivcům a naivkám, který si myslej, že z nich budou díky tomuhle hvězdy, pustěj slovenský naivce a naivky, který si myslej, že z nich budou díky tomuhle hvězdy? A navíc nechápu, jak se na tuhle zvrhlou a pokleslou zábavu může někdo/něco dívat. I když, podle toho, co tu napsal uživatel "mysicka", tak se vlastně ani nedivím.

Chujovina ze všech chujovin nejchujovinovatější. Tady prostě lze vyzdvihnout akorát jednu hezkou prdelku, ale kvůli tomu jednu hvězdičku dávat nebudu. Neveldine s Taylorem nemaj absolutně nic víc co nabídnout, než epileptickou kameru a střih, přiblblý filtry a natvrdlý holky, co se v těhle sračkách ještě svlíknou. Pryč s nima.

Jednoznačně za pět. Během šesti minut mě Pixar se svým smutným mráčkem dojal a dostal na kolena. Tohle nikdo jiný nedokáže. A nutno uznat, že mě "Polojasno" oslovilo více, než "Vzhůru do oblak", jehož je součástí jako kraťas před filmem.

Tentokrát je to trochu slabší. Sice opět Pixar dává postavám hloubku, charakter a rozehrává hru se spoustou emocí, ale nějak se nedokážu zbavit pocitu, že to tentokrát nevyšlo tak, jak bylo původně zamýšleno. Vtipy se šetří, ne teda, že by jich bylo málo, ale kadenci typu "Auta" nebo "Toy Story" nečekejte. Tady se hraje na dobrodružství a na dospělácké city. Daří se to, ale já přece jen mám radši typické Pixarovky ;)

Ta chvála, která se na District 9 snáší ze všech stran, je oprávněná. Blomkamp zvládá režii na jedničku, celý film je strhující a nutí Vás vnímat každou sekundu filmu, který je krásnou paralelou na rasistické a etnické problémy. Nutí i zamyslet se nad tím, jestli opravdu náhodou nemáme v sobě všichni malého Hitlera, který nás nutí nenávidět vše, co není stejné jako my. Parádní vizuální stránka s tak malým rozpočtem mě ani nijak nepřekvapuje - vždyť za Blomkampem stál nejen skvělý režisér, ale teď už i výborný hledač talentů Peter Jackson, který přivedl na plátna kin LOTRa s taktéž směšně malým rozpočtem. . . Sci-fi mám rád, ale úplně nejradši mám sci-fi, která nejen uchvátí, ale i něco naznačí a snaží se něco sdělit. District 9 patří samozřejmě do té druhé skupiny.

Horor je velice ošemetný žánr. Často je totiž režisér nucen balancovat na hranici hnusu a komedie. Raimi se tu v komedii přímo topil (Světlej Kozlik byla fakt prdel :D ), na druhou stranu o tom věděl, takže film zaplavil litry zvratků, plivanců, kily červů, vypadanými zuby a podobně. A už jaksi zapomněl na atmosféru, která byla akorát ve scéně s. . . vlastně ona nikde nebyla. Navíc od konce scény zaříkávání už byla každá další sekunda dopředu jasná, takže jsem opravdu trpěl kletbu zvanou Nuda. Měj se, Same.

Za výpravu...

Absolutní paráda! Ani nevím, kde mám začít. Zkusím to s režií - Tarantino je v nejlepší formě. Každičký záběr je bezchybný, každá scéna, ať už začíná sebeklidněji, začne zničehonic gradovat a dosáhne svého kýženého vrcholu v okamžiku, kdy to nečekáte (zářným příkladem budiž scéna v hospodě). Scénář je po takovéto době vypiplán do posledního dialogu. Kde kdysi Tarantino potřeboval dlouhé vyprávění o prdelích poznávajících středověk a o sraní atomových hřibů, tady mu stačí pouhé "Buon Giorno" (v tom okamžiku se opravdu celé kino válelo smíchy). Dialogy jsou opět dlouhé, ale naprosto úderné, ani jediná hláska není zbytečná. Z herců jsem také nadšen. Kdykoliv se na plátně objeví Pitt nebo Waltz, je jasné, že následující scéna bude památná. Taky se mi líbilo karikaturování nacistických pohlavárů - ubrečený Gébls a Hitla žadonící o žvýkačku mi zůstanou v hlavě pořádně dlouho. Poprvé jsem také zažil, že ač se nejedná o premiéru s přítomnými herci či režisérem, celé kino na konci aplaudovalo. A taky bylo proč. Hned po skončení promítání jsem měl chuť si na za čtvrt hodiny začínající další představení koupit lístek. Nemám výtky. 100%.

Všichni si tu tak trochu stěžují na střídmost akčních scén, mně ale připadalo, že jich tam bylo až až. Čekal jsem to trochu více konverzační a psychologicky vyhrocenější. A i když jsem spoustu věcí předvídal, nic to nemění na tom, že jsem celou dobu zarytě sledoval obrazovku a fandil týpkovi, co kdysi tak věrně citoval Bibli.