pjotri

Ochrnutý policajt jezdí autem upraveným pro invalidy na ruční ovládání. U takového auta je na volantu upevněný kruh – v tomto případě černý – kterým postižený přidává plyn. Přestože je auto pro natáčení správně vybaveno, je zcela jasně vidět, že Richard Krajčo (Rosťa) jen točí volantem a ani se nesnaží markýrovat ruční přidávání plynu. Jinými slovy, ani se tohoto ovladače nedotkne.

Jeden z vrahů říká něco ve smyslu: „Hackli jsme její palubní počítač, když vysílal pojišťovně data kvůli bonusu.“ Toto je nesmysl, protože palubní počítače za žádných okolností nekomunikují jakkoliv s pojišťovnou. Jinak pistolka zavěšená pod dronem je úsměvná ve vztahu ke skutečné velikosti zbraně. Nakonec vidíme „střelecké schopnosti“ dronu při pokusu zastřelit Einsteina (Vojtěch Kotek), kdy jej velmi neúspěšně ostřeluje v budově a není schopen jej zasáhnout ani na cca 5 m.

Čistě teoreticky by dron mohl střílet jen před sebe, nikoliv pod sebe. Jenže střela oběti vnikla do hlavy shora, vylétla ven čelistí a zasáhla stehno. Dron by nedokázal střílet pod sebe tak, aby kulka letěla shora dolů. Pokud by dron střílel před sebe, pak musel být zavražděný muž ve vodorovné poloze, aby kulka začala vykonávat svoji bohulibou práci na vrcholu jeho hlavy a v závěru nalezla odpočinek ve stehně. Ale v tom případě muž nemohl být zasažen v klidu, vstoje, ale v pohybu, tedy rotaci při skoku. Trochu nespolehlivá forma vraždy.

Střílet z pistole z dronu je nesmysl. Náboj 9mm má úsťovou rychlost cca 400m/s (nadzvuková rychlost). Dron nepředstavuje ani zdaleka pevnou základnu, jako např. střelec stojící v relativně pevném a vyváženém postoji a držící zbraň oběma rukama, přičemž ví, že má očekávat zpětný ráz a je na něj připraven. Při výstřelu působí, podle zákona o akci a reakci, velmi silný zpětný ráz, který by s dronem provedl velmi nehezké věci. Minimálně by jej odhodil zpět (dron přece nestojí pevně na zemi, ani neváží cca 80kg a nemá jak kompenzovat tento zpětný ráz). Otázkou je, jak by se to projevilo na konstrukci dronu, ale pravděpodobně by hrozilo jeho akutní rozpadnutí. Mimochodem pistole na dronu nemá žádný „umělý prst“, který by mačkal spoušť.

Naprostá nelogičnost počínání policajtek na koupališti, kde provádějí jakousi úsměvnou „rekonstrukci“. Jedna stojí u bazénu a zkoumá možnost zásahu skokana. Přitom je od cíle vzdálena cca 25–30 m. Je přece nesmysl, aby kdokoliv stál u bazénu, mířil pistolí směrem ke skokanské věži a jaksi „pozapomněl“ na svědkyni plovoucí v bazénu. Kromě toho by vrah neriskoval nezasažení oběti v pohybu, na takovou vzdálenost a za přítomnosti svědkyně (skokan by ho musel vidět a v případě přežití by vraha bez problémů usvědčil). Aby si obě odbornice všechny tyto skutečnosti uvědomily, nemusí dělat naprosto žádnou rekonstrukci. Celá věc je příliš jasná – oběť v pohybu (skok do vody, rotace těla), veliká vzdálenost, svědkyně ve vodě.

Když Rebeka (Anděla Jirotková) kouká do dalekohledu, nemůže absolutně nic vidět. Dalekohled je konstrukce „Newton“, kdy hlavní zrcadlo je v dolní části tubusu dalekohledu, odkud je světlo odraženo zpět do horní části dalekohledu. Tam se pak nachází šikmé sekundární zrcadlo, které odráží koncentrované světlo do strany, mimo dalekohled do okuláru. Pozorování pak probíhá koukáním do dalekohledu zboku stejně, jako kouká Rebeka. Chyba je v tom, že dalekohled je namontován obráceně, tedy vzhůru nohama a hlavní zrcadlo tak není dole, ale nahoře. V lepším případě by tedy Rebeka viděla postel. Úplnou záhadou je montáž (spojení dalekohledu s pevnou základnou). Nejedná se ani o paralaktickou, ani o azimutální montáž. Kromě toho všeho je na astronomická pozorování příliš mnoho světla.

Celý způsob vraždy je nesmysl. U bazénu je boží klid. Naskýtá se otázka, jestli byl zavražděný skokan hluchý a slepý, aby neslyšel a neviděl letící dron. Totéž platí pro svědkyni. Je nepravděpodobné, že by si jen tak skákal, kdyby se nějakých 10 m od něj vznášel dron se zavěšenou pistolí. Mimochodem ta pistole váží nabitá přes 1kg, tedy motory drou by musely pracovat naplno, což skutečně není nic tichého. Dron by musel být velmi blízko, aby pravděpodobnost zásahu byla vysoká a aby nebylo nutné střelbu opakovat.

Otec Mulcahy (William Christopher) rozpráví ve sprše s pilotem o povyšování. Pilot (Peter Palmer) říká, že byl za půl roku povýšen dvakrát. Mulcahy se diví: „Z desátníka na kapitána za půl roku?“ To je ale nesmysl, protože na kapitána by pilot musel být povýšen třikrát (z desátníka na seržanta, poručíka a kapitána). Buď byl pilot už seržantem a byl povýšen na poručíka a kapitána, tedy dvakrát, nebo kaplan neví, jaká byla pilotova výchozí šarže, která nemohla být desátník, aby byl na kapitána povýšen jen dvakrát.

Vzhledem ke skutečnosti, že se celý díl točí kolem Italů, je zvláštní, že obyvatelé Hoštic komunikují s Italy česky, bez tlumočníka. Přitom víme, že např. Škopková (Helena Růžičková) italsky neumí, a to ze scény, kdy vysvětluje, jak si nechala natočit vlasy: „...a takhle vypadá to.“

Když Škopek (Stanislav Tříska) dostane na nudistické pláži nápad, že za cedulí, označující nuda pláž, se už svlékat nemusí, všichni se za cedule přesunou. Jenže když běží doktor (Josef Stárek) Béďovi (Jiří Lábus) na pomoc, můžeme vidět, že cedule jsou umístěny na stromech přímo u potoka. Potom je ovšem divné, že lidi stojí a táboří tak daleko v poli, když se klidně mohli přesunout přímo k potoku, odkud by i lépe viděli na mlýn. Další otázka pak je, kde je tedy ta nuda pláž? Před stromy u potoka, kde je stín a břeh je samý kámen? To nedává smysl.

Když živočichář Béďa (Jiří Lábus) zakáže ve mlýně Gábině (Kateřina Lojdová) svlékání a ostatní ženy ho za to svléknou do naha, můžeme si všimnout vstupních dveří za Béďou. Nemaj žádný průzor, jsou poměrně vysoké a nad dveřmi je okno. Když však nahého Béďu ženy vyhodí ze mlýna, jsou dveře úplně jiné – malé, s průzorem a bez okna.

U řeky, když se lidé začínají svlékat na nuda pláži a doktor (Josef Stárek) se k nim přidá, Škopková (Helena Růžičková) vyjeveně osloví doktora: „Doktore, Vy...“ Přitom si s doktorem dávno tyká, a to od doby, kdy se málem stal jejím zetěm.

Při rozhovoru s Ludvigem (Ricardo Montalban) kousne bojová ryba por. Drebina (Leslie Nielsen) do nosu, což je provázeno krvácením. Když pak Drebin mluví s Jane Spencer (Priscilla Presley), po kousnutí ani památka.

Když ze začátku filmu vtrhne detektiv Nordberg (O.J. Simpson) na loď gangsterů a je jimi dostřílen, motá se po kajutě a schytává další úsměvná zranění. Přitom, když mu padne na ruku okno a on zpod okna ruku vytáhne, je vidět dřevěný špalík, který zabraňuje skutečnému pádu okna na hercovu ruku.

Vinnetouova (Pierre Brice) „stříbrná“ puška byla dvouhlavňová předovka s perkusními zámky - a umožňovala tedy pouze dva výstřely. Ve skutečnosti by po nich následovalo dlouhé a poměrně komplikované nabíjení zepředu. Je tedy nemožné, aby boje probíhaly tak, že z ní Vinnetou střílí téměř jako ze samopalu.

Old Shatterhand (Lex Barker) je z předloh znám jako majitel dvou zbraní – medvědobijky (dvouhlavňová předovka, zdlouhavě a komplikovaně nabíjená) a „henryovky“ (jednohlavňová puška s kapacitou zásobníku 25 ran, která se „celou neděli nabíjí, aby se s ní celý týden střílelo“). Ve filmu ovšem vidíme pouze onu medvědobijku se dvěma hlavněmi, ze které ale Old Shatterhand střílí o sto šest, jako kdyby šlo o tu opakovačku.

Zvláštní, nečestné chování Apačů: Old Shatterhand (Lex Barker) má bojovat s náčelníkem o dosažení břehu. Dohlížející Indiáni pod vedením Vinnetoua (Pierre Brice) by tedy měli dozorovat, nikoliv po něm střílet z luků. Což ovšem činí a „čestný“ Vinnetou klidně přihlíží, jak porušují pravidla boje.

Těsně před započetím "božího soudu" se ptá Old Shatterhandův (Lex Barker) druh ve zbrani, uvázaný u mučednického kůlu zády k vodě: „Same Hawkensi, vidíte něco?“ Přitom je jasné, že Hawkens (Ralf Wolter) vidí totéž, co tazatel, protože je také uvázán zády k vodě.

Při jakémkoliv boji v tomto filmu lidé po zásahu šípem okamžitě umírají. Okamžitá smrt je ovšem možná třeba po zásahu kulkou do hlavy, ale určitě ne po zásahu šípem do břicha. Případné vykrvácení by určitě trvalo několik minut.

Při kopání štoly do objektu s výbušninami by bylo možno nepozorovaně vynášet vykonanou horninu pouze do saloonu. Na to, jak hluboká a dlouhá štola je, je v saloonu velmi, ale velmi málo vyneseného materiálu.