greenwitch

Také nejsem stará babka, ale u těchto romantických filmů štrikuju a relaxuju. A s tím brokolicovým koktejlem je to dobrý nápad. Náhodou to je poslední nejnovější moda - vitariánství - ve zdravém stravování, tzv. Raw food.

Hlavní hrdina si omylem vleze do jiného vozu. Zvedne cizí telefon, vyloví z podlahy cizí revolver, všechno ošahá, všude nechá otisky, ještě na něho vypadne z kufru unesená policajtka odsouzená policejní mafií k zastřelení. Jeho bývalá mu nevěří ani slovo, slibuje jí nesplnitelné nesmysly. Policajtku mu zastřelí v tom autě policajti. Čistý průstřel plic a ani kapka krve u pusy? No jeden průser za druhý, jak ve špatným snu. A navíc se celý film odehrává jen v tom autě. Jediný moment k zasmání byl, když ho už téměř apatického a uštvaného neuvěřitelnou smůlou přepadl černoch s nožem. A on na něj vytáhl tu nechtěnou pistoli. V posledním momentě ho skoro zastřelili a hepí ende byl nebo nebyl? Bil tam i debyl.

Sem usnula.

Film jsem si pustila dvakrát. Sem usnula, dvakrát. Fakt nemám žádnou chorobu, ani spavou nemoc.

No není to moc dávno, co jsem to viděla, film si nevybavuju, asi jsem usnula. :-(

Tento romantický seriál z historie docela přesně popisuje poměry společnosti, kde majetky byly a budou vždy na prvním místě. Ale protože citům se nedá poroučet, tak mladí hlavní hrdinové dostali šanci svůj osud naplnit pozitivně. I když mají své výhody v bohatství rodiny a krásný zevnějšek nějaké životu nebezpečné dramatické okamžiky také prožijí. Nejsilnější je podle mě scéna, kdy se mladá kněžna musí rozhodnout, jestli vypije vodu s jedem, když je uvězněná a trpí velkou žízní nebo to neudělá. Však se podívejte sami.

Je to film nové generace filmů, jak jinak to výstižně nazvat, že? Připomíná mně jednu povídku, kterou jsem četla jako dítě. Jmenovala se Nemesis z hvězd. Zde se také tvor jménem Nemesis dokázal napojit na celou přírodu tím, že si zapíchl trn z rostliny do kůže a cítil vše, co se dělo na celé planetě. Film Avatar je plný idealismu a mě opravdu učaroval. Hlavně to, jak původní obyvatelstvo žije v souladu s přírodou a přírody si hluboce váží. Doufám, že většina lidí je pozitivních a touží po dobru. A v hloubi duše si přejí něco, co už v téhle době vyspělé techniky pomalu a jistě zaniká a to je to sepjetí s přírodou. Právě kontrast mezi technikou a naše zaniklé podvědomé spojení se zemí film připomíná.

Úplně náhodou jsem jednou večer v roce 2002 přepnula TV na ČT2 a běžel tam tento seriál. No něco charismatického v Michalu Žebrovském mě udrželo koukat. Byl to sice 3 díl, ale přesto jsem seriál nakonec sledovala celý, i když byl jen jednou týdně. Za dva roky ho dávali znovu. Na tomto seriálu se mi líbí, že má málo takových těch „amerických" triků a je spíš o duchovním prožívání hlavního hrdiny. Prolínají se tu všechny 4 roční období. Sníh, krákání vran, pára u pusy, boj ve špinavé louži Geralta z Rivie mě nutí si uvědomit pohodlí, které prožívám doma v teple. Hluboký smutek, osamění a hledání spřízněné duše nevyústí v nalezení životní družky ale kupodivu malé holky, o kterou se chce Zaklínač starat. Drak a ostatní potvory jsou sice trochu srandovní, ale například chrám Melitele – matky přírody a jeho kněžky jsou velmi přesvědčivé.

První film letos, u kterého jsem neusnula. Velmi napínavý. Nejvíc mě dostala ta malá Joey King - dcera hlavního hrdiny. Byla neuvěřitelně statečná a jako herečka dělala dost dobré „ksichty".

Tento čistě romantický seriál je o vášni, touze, zradě a předsudcích. Nechápu, proč někdo hned píše, že je to odpad. Vážně by mě zajímalo, jestli ho vůbec viděli celý nebo alespoň jeden díl. Je z mého oblíbeného prostředí vinic a vinařství, odkud také pocházím. A kdo se stydí za projevy citů, tak by měl zajít k psychologovi.