Binne

Nerozumím tomu, proč jsem tento snímek měla mezi "Chci vidět", možná kvůli tématice snuff filmů či kvůli představě, že mi dá snímek větší vhled do problematiky audiovizuálního násilí. Každopádně, pravdou je, že "Diplomová práce" je jeden z prvních filmů (Srbský film nepočítám), který se tímto tématem zabývá. Kromě mimořádně nesympatické protagonistky, která nemá téměř žádnou osobnost a sex appeal a velmi chaotického uspořádání postav se dočkáme také velmi špatného scénáře, který místy působí až bollywoodsky. "Snuff" tématika je zobrazená pouze velmi okrajově, přesně tak, jak by nám ji popsala wikkipedie. Hlavní hrdinka se chová naivně a hloupě, ostatní charaktery mají působit nedůvěřivě a záhadně, místo toho působí jako lidé postrádající chromozom. Hlavní antagonista je jasný od samého začátku, dokonce ani on sám se nesnaží předstírat, že zápornou postavou není. Jsem schopna dát tři hvězdičky za to, že snímek otevírá poměrně zajímavé téma, navzdory tomu, že samotný snuff film toho nemá příliš co říct (podstatně zajímavější by byl vhled do tohoto žánru jako busnissu) a také za to, že jeho shlédnutí úplně nelituji. Na straně druhé, atmosféra filmu je plytká a thriller či horror v tom opravdu nevidím.

Poměrně originální a zajímavý horor, který bychom mohli zařadit do podžánru duchařského hororu, nicméně divák tuší, že ten "mindfuck" přijde z nečekané strany. Děj filmu se točí kolem Annie (Caity Lotz), která se vrací do domova své matky, aby zjistila, co se stalo s její sestrou, která tam záhadně zmizela. Když se tam však dostane, začínají se dít podivné a děsivé věci. Postupně odhaluje temné tajemství své rodiny a objevuje, že dům má propojení s mnohem většími záhadami. Tajemství, které rodina ukrývá není černá magie nebo satanistické rituály, je to prostá a krutá lidská povaha, která číhá ve stěnách domu. Ačkoli bych upřednostnila jiný styl kamery, chování hlavní protagonistky nebylo vždy úplně racionální a uvěřitelné a scénář byl...nebyl zcela potřeba, jedná se poměrně originální námět, film je napínavý a nenudí, hlavní protagonistka je sympatická a jako horor to obstojí i mezi horory, které disponují podstatně větším rozpočtem.

Ačkoli se začátek této minisérie poněkud vleče, jeho cíl je po celou dobu jasný. Přenést na nás atmosféru tehdejší doby, policejního prostředí a nechat nás, abychom se zabydleli v životech hlavních protagonistů. Jiří Markovič je v oblasti české kriminalistiky legendou, která vynikala především ve své lidskosti. Ačkoli s jeho postupy řada kolegů nesouhlasila, nelze mu upřít to, že díky své povaze dokázal odhalit velké množství aspektů lidské krutosti a odchylek od normy. Minisérie se začíná rozjíždět na plné obrátky od třetího dílu, který vyniká propracovaným scénářem, archivními záběry, psychologií hlavních dvou protagonistů a především pak uceleností a skvělým střihem. Od té doby od tohoto nového standardu neuhne a pokračuje v něm do samého konce. Ačkoli je od začátku jasné, jak celý případ dopadne, ráda bych vypíchla finální díl, kde Jiří Markovič dostane infarkt a během zotavování v nemocnici je popraven Ladislav Hojer. Myslím, že hlavní vyšetřovatel musel prožívat extrémní rozervanost, což je v konečném díle velmi dobře zobrazené. Jsem si jistá tím, že Jiří Markovič dokázal oddělovat osobní dojmy od profesionálního stanoviska, bylo pro něho tedy přirozené nahlížet na Ladislava jako na kluka, který mu vyjadřuje náklonost, a zároveň vědět, že Hojer před sebou dlouhý život nemá. Každopádně, kromě výkonů hlavních představitelů bylo okouzlující sledovat archivní záběry, které byly velmi chytře ve filmu použity - nepůsobilo to překombinovaně ani kýčovitě. Scénář byl velmi dobrý, nenucený a nesnažil se budit v divákovi zbytečně silné emoce tam, kde to nebylo nutné.