Asgy

Kameňák trošku jinak. Příběh docela o ničem, spíš to byl sled občas docela vtipných situací. Tak otřesný a okatý product placement jsem snad ještě neviděl (Orbit, energy drink,...). Je to běžná věc, ale tady to bylo dotaženo do extrému.

Vzhledem k bravurnímu výkonu Meryl Streepové zde byl velký potenciál, který bohužel nebyl využit naplno. Zaprvé mi přišlo, že koukám na film o nemocné senilní staré paní, ne o ženě, která se dostala až na pomyslný politický vrchol. Zadruhé mě zklamal Newmanův soundtrack. Zatřetí jsem prostě viděl daleko lepší biografické filmy, než je tento. Začtvrté, když teď někdo zmíní Margaret Thatcherovou, vybavím si díky tomuto filmu možná spíše senilní důchodkyni, než jednu z nejvýraznějších političek.

Příjemný film, který už ke konci trochu ztrácel dech. Herci i hudba potěšili, ale 5 Oscarů? Za mě ne.

Mrazivá atmosféra, sex bez vášně a citu a výborný hudební motiv. Jako celek to funguje krásně a Fassbender to svým výkonem jen vyzdvihnul. Shame na náladě nepřidá, ale donutí k zamyšlení.

Vzhledem k tomu, že o baseballu nevím prakticky nic, nečekal, že se budu nějak bavit. Ale dopadlo to opačně. Dobře natočený příběh o člověku, který věřil svému úsudku a hlavně ústřední herecká dvojka byla výborná.

Obsazení fajn, hudba se mi taky líbila, ale jaksi jsem nezkousnul scénář. O čem že to vlastně bylo?

Líbilo se mi téma, výborné obsazení i skvělá hudba. Dvě a půl hodiny uteklo a nuda nepřišla. Palec nahoru.

Myslím, že to šlo na točit mnohem záživněji a rozhodně by šla vybrat lepší hudba.Takhle film bohužel zapadl do průměru a občas dost nudil.

Deprese, při které zjistíte, že se vlastně máte asi sakra dobře. Potěšil mě soundtrack, depresivní industriální prostředí i fakt, že jde o režijní debut Jiráského. Moc velká kampaň ohledně Poupat asi neproběhla, protože mi přijde, že tento film je dost neprávem opomíjen.

Fajn efekty, fajn vtípky, fajn akce. Jako celek mě to ale dvakrát nevzalo a na stopáži bych klidně ubral.