Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (3 567)

plakát

Upgrade (2018) 

Jakože sorry, ale tohle je těžce nadhodnocená záležitost. Ten film vlastně nenabízí NIC nového, promyšleného či snad jen výrazně zábavného. Děj, se všemi klišoidními zvraty, je jasnej a předvídatelnej už po cca deseti minutách a divák tak jen kouká jak se stokrát omletá zápletka blíží ke konci skrz průměrnou akci v průměrných kulisách nedaleké budoucnosti. Kdo v tomhle našel nějaký přesah, ten dokázal, že přání (jako otec myšlenky) dokáže přebarvit zoufalou realitu na jakoukoliv barvu. Gratuluju.

plakát

Okénka (2001) 

Epigonství v plné polní.

plakát

Kanec (1984) 

Koukám, že mi hodně dlouho unikala krutě nedoceněná perla animal-horroru. Tohle přesně by se natočilo kdyby filmy Orca a Mad Max2 měli pohlavní styk. Kulervoucí atmosféra. Psychedelická kamera. Temná syntákoidní hudba. Sugestivní a až iracionální střih. Parádní lokace.. Fakt si, krom už zmiňované Orcy, nevzpomenu na žádný další takhle odvážný a osobitý zvířecí horror. Finále bylo díky rozpočtu poněkud slabší, ale jinak je to skvost vedle kterého loňský "Boar" vypadá jako hodně chudý a postižený příbuzný.

plakát

Jack staví dům (2018) 

Zapomeňte na promopindy o šoku a lidech opouštějících kinosály. Nic takového se zde neděje. Naopak. Trier je sice subverzivní a cynický, ale zároveň až nečekaně vtipný, hravý a svěží.... Přes pomalejší tempo jsem se vlastně ani na okamžik nenudil (naopak, konec byl napínavej jak šraky) ale je fakt, že usedět to je kapku pruda.

plakát

Solaris (1972) 

Tady absolutně nechápu kde se vzala popularita tohodle filmu. Tam kde Stalker dloouze hustí atmosféru a pomalu se prokousává k jádru, tam Solaris jen obaluje banalitu do vaty.. Herci i režie působí, že vlastně moc neví co mají hrát a co chcou vyprávět. Skoro to až vypadá, že měl Tarkovskij v hlavě pár působivějších obrazů a zbytek filmu jen bezradně přešlapuje na místě a přemýšlí jak vyplnit zbylých 90%filmu..

plakát

MEG: Monstrum z hlubin (2018) 

Dobře vypadající sračka. Jasně, jsou filmy které jsou točené jakože "pro zábavu" a odpovědi na velké světové otázky v nich asi nikdo nehledá. I sezónní lobotomárna by ale měla splňovat jakýsi standard, měla by mít snahu být svěží, nová, neokoukaná, invenční, zábavná.. Meg je jen eklektický slepenec těch nejklišoidnějších klišé, vyčpělých vtípků a uspávací akce.. Moc jsem se těšíl, ale s politováním musím konstatovat, že pro člověka který má špetku vkusu a neviděl doposud v životě jen 3 filmy, tady není NIC pozitivního co by stálo za řeč.. Dvě rudé, ani nevím za co.. Asi, že je tam žralok, že voda má modrou barvu, že je mi toho filmu líto.. nevím.

plakát

SebastiAn - Love in Motion (2012) (hudební videoklip) 

Chtělo by se napsat, že Gaspar zde využil pedodance ještě předtím než z toho Sia udělala záležitost která je cool. Ale rejpance stranou. Noé nutí diváka (posluchače) konfrontovat se s nepříjemnýma otázkama. Je špatné, že mi to připadá hezké? Je to sexy, nebo jenom roztomilé? Kde je hranice kdy je tohle ještě přijatelné (jak společensky, tak čistě osobně)?

plakát

Rubber's Lover (1996) 

Parádní, kontrastní, černobílý, cyber, analog vizuál. Fajn atmoška. Ale prostě to působí, že polovinu minutáže tam japka hystericky řvou a pitvoří se do kamery. Geniální sekvence se střídají s rozpačitým, vatoidním přešlapováním na místě a ve výsledku jsem byl vlastně spíše rád, že už je konec.. Holt, ne každý japonec, s kreativním bordelem v hlavě, je automaticky novej Tsukamoto.... Ale furt lepší než Pinocchio

plakát

Love (2015) 

Někde mezi 4a5 .. Noe je jeden z mála filmařů kteří mají sílu mě naprosto rozebrat. Pro mě citlivá témata pitvá tak sugestivně, detailně a nekompromisně, že je pro mě vždy velkou výzvou postavit se dalšímu filmu čelem. A přesně to od uměleckého díla očekávám. Výzvu která jde až na dřeň. Psychedelický bad trip který mě protáhne nejhnusnějšími zákoutími mé mysli abych z toho nakonec vyšel obohacen (nebo byl aspoň rád, že jsem neskončil ve cvokhausu)... Láska je hodně silná a bolestivě upřímná výpověď, která ale asi většinu lidí zmate zdánlivou, prvoplánově šokantní sexuální explicitou. To je ale myslím jen zdání. Krom nevkusně nešikovného výstřiku do kamery mají snad všechny explicitní scény své opodstatnění a jsou klíčovým prvkem pro budování emočního jádra filmu.

plakát

Otzi, muž z ledu (2017) 

Já nějak nevím.. Odvážnému konceptu fandím, kamera je parádní, příroda a atmoška hezky syrová, hudba to citlivě dokresluje.. Ale stejně, když na to koukám něco mi tam nesedí. Nejsem historik (a už vůbec nevím nic o neolitu) ale jen tak od boku bych si dokázal tipnout, že člověk téhle doby, asi nevykazoval tak sofistikovanou morálkou jako tady Otzi.. Asi těžko by tam člověk narazil na sedmdesátiletého Nero-dědka.. nechápu jak jako tvůrci (potažmo historici) došli k tomu, že tohle je jazyk kterým se mluvilo před více než 5000 lety? Atd atd ... Na první dobrou je to docela ok, ale mám silný pocit, že kdyby si tvůrci dali více práce s detaily a celkovou autenticitou, mohl by z toho být kult.