Merlinousek

Je to docela jednoduché. Jsou dvě kategorie lidí. Ti co věří a ti co nevěří. Pokud věříte, film se vám bude líbit. A není to ani tak o tom, jestli jste praktikující křesťané, stačí věřit v něco po smrti. Pak film smysl dává. A je vyprávěn z lehka, pomalu a s láskou. Prvně jsem shlédl několik rozhovorů s Coltonem na youtube a pak si teprve film stáhl, takže jsem uvítal, že se film drží reálného příběhu. Pokud bych zcela odfiltroval téma nebe z filmu a tudíž hlavní pointu, pak stále zůstává možná i víc než polovina. Kdo se tomu bude smát, tak je hloupý. Ale ta víc než polovina filmu je o lásce. Tak jak ji známe (snad) i z našich životů. A o to tu jde především. O to jde vlastně v životě jako takovém. O nic jiného tu nejde. A kdo čeká nějaký nabušený blockbuster, bude velmi zklamán. To si raději pusťte x-meny :).

Dokument pojednává o lidech, kteří se rozhodli žít mimo systém. Z mého skromného pohledu tento velice bohulibý záměr vzali za špatný konec. Důležité je ale to, že to zkusili. Kdo nic nedělá, nic nezkazí a po bitvě je každý generál. Zaplať pán bůh za to, že tací lidé jsou, že zkoušejí a že chtějí žít jinak. Mně osobně vadila ta neútulnost domečků, vše poskládané halabala, pořád mi ekovesnička častěji připomínala spíš rumiště nebo skládku než prostor k životu. Myslím, že můžeme žít komunitně i alternativně ale pořád v pěkném prostředí třeba dle feng shuei nebo zlatého řezu apod. Nicméně poselství dokumentu jsou zajímavá, přínosná a stojí k zamyšlení. Bohužel s účastí vojáků v Afghánistánu souhlasím, takže tam jsem se s protagonisty docela rozcházel. Dávám dokumentu vytuněné tři hvězdičky. Čtyři plusové body za formát dokumentu (kamera, střih, rozsah atd.) a jeden mínusový za jeho obsah. Z šesti dokumentů letošního Jednoho světa mě tento nadchnul nejméně. Nicméně určitě stojí za to vidět ;).

Bůh není On, ani Ona, bůh je To. Anebo jsou na mráčku dva, ale pak jsou to muž a žena.     Zkrátka a dobře patriarchálnímu uspořádání světa odzvonilo. Kéž to kluci pochopí a začnou respektovat co nejdříve. Muž a žena jsou si rovni. Yin a Yang. Nechť vládnou světu společně.     Dokument je pěkně koukatelný, přesahový a byť je točený spíš pro ženy i muži by ho měli shlédnout. S přehledem čtyři hvězdičky, pátou šetřím nevím na co :-)).

Ruku na srdce, koho takové scény dnes a denně neobklopují: civění do mobilů, tabletů... na televizi, do počítače... trávení času na sociálních sítích, herních sítích; lapeni virtuálem jsme už snad všichni :(. Důsledky trendu na sebe nenechají dlouho čekat a mohou být poměrně predikovatelné.    Dokument začíná v okamžiku přetečení poháru trpělivosti Davida Bonda, bodrého londýňana a průvodce snímkem, který se rozhodne pozitivně motivovat své děti, aby si šly hrát ven! Tenhle chlapík se pasuje do role marketingového ředitele přírody a jízda začíná. Novopečený ředitel se snaží důkladně zmapovat situaci a jde na věc od pýky. Podaří se mu přesvědčit klíčové hráče (odborníky dotčených oborů), aby se zapojili a pomohli mu rozjet velkou kampaň s cílem oslovit masy: "Příroda je nespoutané, divoké místo, plné dobrodružství, kde stojí za to vyrůst!"   Snímek je dobře natočený, sestříhaný, zaujme vás a vtáhne. Poselství je evidentální, ušlechtilé a nakažlivé. Čím víc diváků, tím víc maso (min. dva, rodina a víc). Pozor! Občas se i zřežete smíchy :-). Tenhle příběh londýňana můžu jen doporučit. Víc o projektu Wild Thing zde: projectwildthing.com. A závěrem - ne každá veverka vyleze na strom!

Snímek mapuje pavučinu příčin a následků-výsledků působení českého provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) během 5 letého působení v Afghánistánu (2008-2013). To, že české působení v zemi má smysl je zřejmé. Kdo tvrdí opak, nechť si zakusí život pod vlivem Tálibánu. Ale upustím-li od ideí, pak krom toho, že jsem vojenský fanda skutečně dokumentu chyběla jaká si správná jiskra. Jelikož jsem byl účasten diskuse s protagonisty a režisérem, můžu tušit, že jiskra zůstala tam, kam nesměly kamery. Dokument byl totiž natáčen za velmi přísných bezpečnostních i skutečně nebezpečných podmínek. Dílo, není dělo, tu a tam se možná budete trochu nudit (nejste-li army fandové), ale myšlenku to rozhodně má, poselství též a obzory se vám také rozšíří. Dávám slabší čtyři hvězdičky částečně pro zlepšení bilance, neb si dokument alespoň těch 60 % zaslouží. Stejně jako naši vojáci, kteří na místě odvádí vysoce profesionální práci, které bychom si měli vážit. Víc informací k PRT najdete tuna: www.mzv.cz/prtlogar/.

Dokument krásně shrnuje nešvar dnešní doby. Aneb jak zaznělo na přednášce v hodinách environmentalistiky: "Nikdy nebudeme mít všechno dost nové, dost IN." Doba je nemocná hmotou a po duchu si stýská. Snímek není kvalitní jen základní nosnou myšlenkou, ale i kamerou, perfektním střihem, sympatickým humorem a především dalšími odbočkami od hlavní myšlenky. Přátelství (jen ta pravá se obejdou bez mobilu). Lásky (když není stojí všechno za prd). Stáří (do hrobu si odneseme doslova a do písmene jen ten kabát). Rodina (má držet pohromadě). A tak dále. Ne nadarmo vyhrál tento dokument diváckou anketu v Brně (2014). Dávám tedy lepší čtyři hvězdičky. Pátou si šetřím nevím na co :). Můžete shlédnout v jednom, ale i v jakémkoliv jiném počtu. Sledujte web www.promitejity.cz, kde se objevují dokumenty z festivalu Jeden svět, které je možné si znovu promítnout zdarma.

Nutno přiznat, že jsem si film stáhl kvůli Rachel W., kterou tajně miluju :). Jsem do ní blázen. Anotace a 72 % mne neodrazovali, tak val to sem a uvidíme! Popravdě taky přiznávám, že první část (3/4) snímku jsem kroutil hlavou, trochu se nudil a čekal "co z toho vypadne", co tím chtěl básník, kurňa, říct?! A ke konci... se to stalo. Přetáčel jsem scénu nazpět a nahrával české titulky (místo anglických), abych se ujistil, jestli jsem to pochopil správně! Krutý. Moc krutý příběh. Hodně mne zasáhl. Fuck off, bitch!! ... Už jen ta představa, že by toho byl někdo schopen. Brrr ... Inu. Díky výkonu Rachel, ucházejícímu Paulovi a hlavně kvůli masakrálnímu konci, který mne bodá ještě teď, musím dát čtyři frčky, jinak bych váhal mezi 2 a 3. Snímek není z kategorie "musím vidět, abych mohl žít", spíše se jedná o kategorii "už si čistím zuby a pořád se k tomu vracím". Ještě dodám, že na výsledném dojmu z díla se značně podílí Vaše vlastní životní zkušenosti. Fest. Buď budete Rachel nenávidět nebo Vám to bude docela jedno.