tap

Rozkročeno někde mezi mobidní trapností Hawleyho Farga a scénáristickou vychytralostí Moffatova Sherlocka, bohužel je to místy natolik upocené a utahané za vlasy, až lituju, že jsem na to kliknul jen kvůli mým sympatyím k Tennantovi. I tak to ale díky přívětivé stopáži dokoukáte za dva večery. S02 už si odpustím.

Absolutně zatracený životy lidí, zamotanejch ve smyčce marastu post-industriálního maloměsta. Strach a hnus ve Swansea. Posative Mentel Atertut https://www.youtube.com/watch?v=aAgIy804FNI

Hitchkokárna, studie voyuerismu a ztráty soukromí. Matoucí způsob vyprávění a nepodbízivá animace z filmu dělají nesmrtelný masterpiece (nejen) animované japonské kinematografie.

Videoklipová pyrotechnická jízda po francouzském předměstí. Uhrančivé. Film na vás hodinu a půl řve - čumte na to! A vám nezbývá něž spustit bradu na zem a sjet tuhle vřavu plnou nemožných jednozáběrovek s očima navrch hlavy.

Pokus o evropský japonský film se dvakrát nepodařil, převzetí cizího jazyka připomíná mi to pokusy o západní anime nebo japonské čajové rituály na Palmovce. Plno sladkobolné melancholie, katarze krz setkání s odloučeným otcem ve futrále, cellíčko na mezi, ach. Dokážu si představit český remake s Bartoškou a Pleslem. Na druhou stranu, Masahiro Motoki nejlepší fakeování hry na hudební nástroj co jsem ve filmu viděl.  Buddhist, Christian, Islam, Hindu, we handle everything. 

Kafkův symfonický orchestr diriguje Milivoj Uzelac

Zahoďte předsudky o japonské animaci, kterou vám posledních 70 let diktuje popkulturní proud. Zapomeňte na Miyazakiho opulentní spektákly i na sémiotické ambivalence Mamoru Oshii. Představte si, že se zítra ráno probudíte, vedle postele vám z ničeho nic přistane prosvětlovák a vy si řeknete - udělám celovečerní film, ať to stojí, co to stojí. Bez extra zkušeností z filmového průmyslu, bez stáje výtvarníků a animátorů, bez budgetu, zato bez závazků a s naprostou tvůrčí svobodou a vlastní hlavou. Nejraději byste natočili handycam indie flick o partičce ze střední, ale soused, pan Hiroyuki Oohashi, vám cpe už potřetí svou mangu, která se ale bohužel moc neprodává, zářivky ve stole na vás něžně problikávají, bude potřeba využít toho, co je. Strávíte 7 let najímáním nezkušených kreslících brigádníků, stanete se rotoskopujícím režisérem, impresáriem hudební kapely, producentem hudebního festivalu tří písní, jednonohým rikšou. Za okny vybuchují vzducholodě, lešení se kroutí do tvaru zvonů, ze země vyvstávají obelisky, ale vy si malujete vodovkama snímek po snímku finále svého opusu magnum. Pastelky už totiž došly. Možná se to představuje těžko, takhle si to nepředstavoval ani Kenji Iwaisawa. Autor filmu, který boduje na mezinárodním poli - Best Animated Feature Ottawa 2019 a Best Original Music Annecy 2020. Oslava nadšení z tvorby, extatická radost, impulzivní spontaneita, forma bez kompromisů, dřina a řemeslo - v tom mají basák Kenji i Kenji nad prosvětlovákem jasno.

Ateliér animace a filmu UMPRUM prezentuje 6 kraťasů od mladých autorů na téma muž, vůz, pes a noc. Šutr je Guy Ritchie, King of Ink bizár reality tv, Katastrofa uhrančivá loutkařina/glitchy render, Slow TV jsem si hrozně přál překotnější a veselejší, Šťávy jsou Adventure Time bez budgetu, Václav je na mě trochu prvoplánovka pro lidi, co nějakou chvíli pobyli na Staroměstský. I tak se jedná o pozoruhodnou minisérii, kde se pochmurný život taxikáře Ruslana rozrůstá v rukách šesti týmů, které téma rozvíjí a studují po svém.  Kéž by se takovýchhle děl do veřejného média dostalo víc.  Dávám 5 za nadstandard v českých veřejnoprávních poměrech a rovná záda autorů.

Rusalka s ventilkem. Na povrchu perverzní verze Andersenovy Mořské víly, v symbolické rovině studie neřestí, osamělosti, sexu, zázraku stvoření a symbolu smrti. Víc shlédnutí víc ví "lidé, co mají studené ruce, mají vřelé srdce"

Groteska v japonském prdlém stylu, která ve finále nabízí význam s přesahem, který ale působí jen jako natlačený dodatek producenta. Zůstat u šneků a amorčích pinďourů asi bych hodnotil lépe.