luno

Intriky, intriky, intriky. Takový byl bohužel život této rodiny. Zajímavě se do filmu a osudů prolnul nastupující nacionalismus.

Asi jsem nějaká vadná, ale docela dlouho mi trvalo, než jsem pochopila, kdo je kdo. A dost mi vadilo to neustálé střídání scén - připadalo mi, jako bych se dívala na reklamy, jen jsem nevěděla na co. Ty 2 hvězdičky jsou za Mádla a Remundovou.

Tohle že má být pokračování filmů Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny? Text distributora jsem před shlédnutím nečetla, takže jsem od začátku usilovně přemýšlela, proč paní Poledňáková natočila ten příběh znovu. Na odpověď jsem nepřišla a když už se na to nedalo koukat, stačilo vypnout televizi.

Pro běžného filmového diváka nuda, je to film pro fajnšmekry. Nejde ani tak o klasický dokument, ale o přehlídku nevšedních režisérských přístupů s cílem ohromit. Tak trochu pokus o variaci na Leni Riefenstahl a její Olympii, jenže o 35 let později.

Napětí od začátku do konce, navíc si ještě můžete zopakovat němčinu, protože některé dialogy jsou namluveny v němčině a opatřeny titulky.