verona58

Nevím, co dodat. Při sledování mi umřelo srdce. Tento film má vše - geniálního režiséra, geniální herce, geniální myšlenku.. zkrátka geniální snímek, který ve člověku vzbudí za pouhé dvě hodiny sledování bouři emocí, která doznívá ještě velmi dlouho. Právem si získala srdce diváků i filmových kritiků. Smekám, pane Formane.

Já a tento film jsme se velmi dlouho míjeli. A když přišlo k (dovolím si to nazvat) osudovému setkání, i přes vysoká očekávání, která jsem k tomuto filmu na základě hodnocení měla, byla jsem uchvácena. Myšlenka naděje Andyho Dufresna, s níž se ztotožňuji, touha po svobodě a trpělivost, s níž nakonec dosáhne toho, po čem toužil. Nikoliv ovšem kýčovitě a sladce, jak tomu bývá v mnoha filmech se šťastným koncem. Přijmělo mě to sžít se s postavami a příběhem samotným. Tleskám!

Myslím, že právě film o muži velkých činů a "hrdinovi" let minulých nám, mladým, chyběl. Tento film pomáhá divákovi poznat zákulisí velkého Čecha, který je nyní velmi opomíjený a já jsem ráda, že tento dokument vznikl a pomohl znovuožít historii, na kterou můžeme být hrdí. Nejde ovšem jen o muže orazítkovaného od STB značkou "nebezpečná osoba", nýbrž především o cestovatele. A právě unikátní záběry, které během svých cest natočili Zikmund s Hanzelkou a které jsou očím dnešního diváka jen těžko dostupné, oživily dokument do rozměrů zábavného filmu. Rozhodně jsem názoru, že jde o film, který stojí za to shlédnout a připomenout si, že i v české historii se skutečně není zač stydět.

Kechiche vynesl na filmová plátna téma homosexuálů, které v době natočení filmu bylo v plném rozmachu (který ovšem trvá dodnes). Otázkou zůstává, jakou hodnotu by tento film nesl, pokud by se nejednalo o pár mladých lesbiček, nýbrž o pár heterosexuální. Tvůrci s filmem přišli v roce, kdy toto téma nejen bylo přístupné, ale dokonce se stalo "konverzačním hitem". Už proto pro mne tento snímek nemá svým námětem mnoho originality a nepřichází s ničím "šokujícně novým", jak by se od podobného snímku dalo očekávat vzhledem ke kvalitě příběhu, který nenechává jedno teenagerské oko suché, ale po zamyšlení se nejde o víc, než o nešťastnou lásku. Na druhou stranu je tato láska pojata také v propletení s pracovně-uměleckým životem, což dodává příběhu na zajímavosti. Za nápaditou považuji myšlenku zavrhnutí umělecké kariéry Adel jí samou, jelikož její duše (a to i z umělecké stránky) je dostatečně zaplněna láskou k Emmě a její tvorbě. Netřeba dodávat, že emotivní a napůl otevřený konec v divákovi zanechá dobrý požitek z filmu a to u mne nakonec vítězí.

Ano, přesně takto si představuji novodobý filmový odpad. Z bestselleru, který nemohl chybět v žádné z křiklavě červených knihoven se v rekodně krátkém čase vytvořil film, který byl opředen očekáváními lidí (především postarších párů), kteří se kinu jindy vyhnou obloukem. Tento snímek sliboval vše pro slibně strávený romantický večer - děj, emoce a pornografii. Ani jednoho z toho se však divákovi nedostalo, nepočítám-li zápletku filmu (tj.smlouva o sexuálním styku mezi chudou naivní školačkou a bohatým gentlemanem s pokřivenými touhami). Ani toho, čím se proslavila kniha, se nám nedostalo v míře, jakou očekávala většina diváků, jelikož právě pro oblibu mládeže v toto "šokující dílo" bylo pro tvůrce ekonomičtější (ano, zabiják každého uměleckého díla) vytvořit film přístupný od patnácti let. I přes ubohou kvalitu filmu se právě díky očekávání publika tento snímek vyšplhal mezi nejnavštěvovanější za tento rok a to tvůrce přimělo k tvorbě dalšího dílu. Vzhledem k času, který si na přípravu a natočení vyhranili (1 rok) neočekávám od pokračování nic lepšího než to, čeho jsme byli svědkem nyní - čistě komerční film. Překvapí nás tvůrci?

K tomuto filmu jsem přicházela s velkým očekáváním. A nutno přiznat, že právě to mi bylo příčinou mírného zklamání, jímž jsem si po shlédnutí musela projít. Prožitky z filmu totiž přišly až o několik chvil později, když jsem nad celým zpracováním snímku přemýšlela. Rozhodně mne zaujalo pojetí filmu jako průvod (Dante jistě odpustí) "Božskou komedií". Až na to, že děj filmu padal spíše na druhou stranu vah mezi komedií a tragédií. I přes několik velice emotivních scén mi zpracování filmu nepřišlo zajímavé a snaha režiséra o "bergmanovsky" poetický snímek na mne působil příliš nuceně, než abych ho v kombinaci s moderními komerčními scénami přijala za svůj. Zajímavý příběh by si zajisté zasloužil lepší zpracování.

Na tomto filmu shledávám nejimpozantnější, že se nebál vystoupit s tématem, které se v dnešní stresové době týká mnoha lidí. Jelikož se o tento obor zajímám a to bývá často pohromou filmu (popularizace a přehánení je věc, se kterou se musí v komerčních filmech s lékařskou tématikou počítat), velmi mne zaujaly konkrétní příběhy lidí, na nichž byla porucha zobrazena z obou stran, čehož si opravdu vážím, jelikož nám utrpení těchto nemocí nebylo přiblíženo pouze ze strany nemocných, ale také jejich okolí. A právě na psychickou zátěž, kterou v těchto situacích prožívá okolí, se často zapomíná. Velice oceňuji, že tento film na to neopomněl poukázat a spolu s rozmanitostí a zároveň propleteností příběhů jde o zdařilý poučně-zajímavý film.

V současné době jde o jeden z nejznámějších filmů obdařených drogovou tématikou. Myslím, že právem. Názory na tento snímek jsou rozmanité, nicméně mne si naprosto vtáhla atmosféra emocí a zoufalství, z tohoto filmu vyzařující. Dvě souběžné dějové linie matky a syna, které se navzájem ovlivňují, a přeci řeší zcela odlišný problém, zajišťují divákovi doslova bouři emocí a zážitků. V tomto filmu do sebe vše zapadalo, a to nejen dějově, ale i technicky. Dokonalá kombinace režie, kamery i střihu dokáže navodit vskutku živý děj a spojíme-li to s podařenými hereckými výkony, jimiž jsem byla svědkem, jde rozhodně o film, který stojí za to shlédnout.

Usedám na sedačku v dobře známém kině Světozor a v hlavě mám, i přes negativní ohlasy od mých přátel, veliká očekávání v artovými kiny velmi propagovaný film. Ihned po začátku se ve mne probudí dosud spící duše "feministky", když shlédnu několik prvních scén s patriarchou OTCEM a utlačovanou rodinou, která se ovšem nezdá být chováním hlavy rodiny nikterak zaskočena. Až po představení mi dochází, že v dnešní době by jen těžko mohla takováto rodina fungovat v jiných podmínkách. Nicméně musím říci, že z upoutávkového letáčku jsem měla větší zážitek než z celého filmu. Z rozhovoru s režisérkou, který jsem poté vyhledala, jsem se dočetla, že otec se často choval jinak za kamerou a před ní, což (nerada musím přiznat) nebylo skryto žádným hereckým talentem a proto jen to narušovalo celý (již tak nezáživný) příběh filmu. Oceňuji režisérčin originální nápad, ale rodina žijící odděleně od civilizace v lesích je záživnou kuriozitou spíše pro novinový článek, než-li pro celovečerní film. A zde se originalita převrhla v nezdařené dílo.

Tento film pro mne byl impozantní ukázkou zdařilého životopisného díla. Divák se může tešit z (pro mne zatím nejkvalitnějšího) hereckého výkonu Salmy Hayek a zároveň si přiblížit nejen příběh jedné z nejlepších mexických umělkyň, ale také se seznámí s prostředím a podmínkami v tehdejším Mexiku. Film je též propleten politickou manipulací a scénou tamní doby. Bohužel právě tato část filmu mne zklamala. Politické podmínky, jak je líčil film, byly notně zpopularizované a celkově mi to kazilo na věrohodnosti filmu. Nicméně skvělé provedení filmu a impozantně ztvárněný (jinak neakční) příběh ve mne zanechal pozitivní zážitek.