FunTom

Hrozně milý film :-) Občas má sice sklon sklouznout k Stillerovské přehnanosti, ale tak nějak ve výsledku to působí jako jednotný celek a vlastně to vůbec nevadí. Mám pocit, že spousta lidí v něm hledá nějaké těžké zamyšlení nad životem a i se na první pohled zdá, že film pokládá zásadní otázky. Ale myslím si, že o to tu vůbec nejde. Jde prostě o život takový, jaký je.

Co by si tenhle chlapec zasloužil nejsou neustálé všeznovuomílající dokumenty, ale pořádný celovečerák. Nirvana je moje srdeční, niterní záležitost a o život "Kurdta Kobaina" se zajímám poměrně hodně, avšak i přesto stále zastávám konec sebevraždou. Jistě, dokument předkládá vcelku pádné a průkazné doklady o jiné než oficiální verzi, pokládá otázky, nutí se skutečně zamyslet, proti některým důkazům opravdu nelze říct nic, bohužel však již neřeší odpovědi. Že v celé záležitosti něco nehraje je jasný asi každému, že policie práci odflákla taky nemůže nikdo popírat, avšak pokud je jedna strana přesvědčena o své pravdě, jde si po ní přes mrtvoly. Za čímkoliv hledá něco jiného a fakta tak nakonec mohou být i nadále překrucována. Jen jiným směrem. A že je tento dokument velmi jednostranně zaměřen. Názory některých "odborníků" a kamarádů mi přijdou občas zcela zcestné a někdy si i protiřečí. Nechápu, jak se někdo může vyjadřovat k depresi, když očividně neví o co jde a dokument to použije jako nezvratný důkaz (nebylo na něm přeci poznat, že trpí depresema!). Nerozumím, jak někdo může mluvit o sebevraždě, když ani neví, co se za tím slůvkem skrývá (měl v sobě smrtelnou dávku heroinu, tak si přece nebude střílet do hlavy!). Sebevražda je o volbě. Sebevražedné sklony neznamenají, že si běháte po světě a je vám uplně jedno, jestli vás třeba přejede vlak nebo spadnete ze skály. Znamená to, že chcete odejít ze světa, ale podle vás. Nechcete se zabít v autě kašláním na dopravní předpisy. Myslím si, že zrovna Cobain byl natolik složitá a nepředvídatelná osobnost, že hledání nějakých logických důvodů je zbytečné. Jestli si chtěl prostřelit hlavu, neznamená to, že si do sebe předtím nemohl narvat tuny heroinu. Že jsou případy, kdy do sebe člověk nalije smrtelné množství alkoholu a PAK se zastřelí, to už nikdo neřeší. A jen mimochodem k té smrtelné dávce heráku - zkušení uživatelé snesou opravdu několikanásobně větší množství a myslím, že zrovna Kurtovo tělo bylo zvyklý za celý život na mnohem, mnohem horší věci. Jak už jsem řekl, určitě nepopírám vše, co se v dokumentu řeklo, ale i tak mě nepřesvědčil. Jsem zvědavý, jestli někdy budeme znát čistou pravdu. Ps.: jen pro pořádek - Courtney je zas*aná p*ča a tímhle se jí rozhodně zastávat nechci

Kult nad kulty. Zběsilá drogová jízda. Herecké výkony naprosto brilantní a hudba samotná je zde pojem. Co mě však trochu mrzí, že spoustu lidí vidí Trainspotting jako srandu plnou šíleností a nabývají tak dojmu, že brát drogy je vlastně zatracená zábava. Jistě, zpočátku se to tak může zdát, ale pak film zasadí divákovi takovou ránu, že mu zbývá jen zaraženě sedět v křesle a říkat: "No ty vole..."

Největší legenda filmové historie je zpět. A to ve velkém stylu. Ale je prostě jiný. To, čeho jsem se ve filmu nejvíc bál, (téma sci-fi, vztah mezi Shiovou postavou a Indym, brutální skok v čase), mi nakonec naprosto vůbec nevadilo. To co mě zamrzelo je, že Shia strhává až moc pozornosti na sebe a odvede většinu akční práce. A právě to mi tam znatelně chybělo. Víc dobrodružství. Zatímco dřív se Indy vrhal do všeho po hlavě a řešení hledal až za běhu, dnes toho na něj moc nezbyde. Je ale fakt že na to má věk a nebojí se to přiznat. Neni to přece žádnej superhrdina. Ford i tak odvedl sakra dobrou práci a to, že se ve svém věku skoro nenechává zastupovat, je na poklonu. Film dokáže překvapit (netypický začátek, civilní Jones), jenom ale právě, jestli neni až moc civilní. Když ho vidíte sedět ve vytahaném bílém tričku, vůbec byste ho nepoznali. A tim se právě taky liší. Zatímco u původní triologie sem prostě neviděl herce Harrisna Forda. Viděl jsem Indina Jonese. A tady přece jenom vidim toho Forda. Je to prostě něco jinýho. Spielberg odvedl výbornou práci. Dokázal film tak naprosto dokonale přesunout do 50. let, že ne jenom že nechal pobíhat po place lidi oblečený do té doby, ale nezapomněl na sebemenší detail a i celý film má takový jiný barevný nádech. Pořád je vidět, jak si hraje, i když je to jeho podstatně dospělejší film. O srandu ale neni nouze. Film už se nebere tak vážně, a tak je tu daleko víc vtípků. Tuny odkazů na saré díly a ukázka toho, jak je Indy velkolepá postava. A ten konec? Ale co. Indy je taky jenom člověk. Nejdřív jsem myslel, že jsem trochu zklamaný, ale když jsem druhý den na to musel pořád myslet a pískat si známou melodii, nejde mu prostě něco vytýkat. Indiana Jones je zpět a nostalgie s ním. Pro Harrisna to je důstojná tečka za nejslavnější rolí. Je to prostě Indiana Jones. Když se celá sága dovrší, je vám nakonec líto, že těch devatenáct let čekání skončilo.