Rover

Opět jeden rozporuplně vyznívající snímek. Úvodní pasáž lovené ženy je naprosto úchvatná, říkal jsem si, že jestli takhle bude pokračovat celý film, bude to pecka. Nestalo se tak. Zběsilých střihových sekvencí, zpomalovaček a efektních víření vody nebo vzduchu jsem si užíval - skoro mi ten styl přišel jak od Timura Bekmambetova. Avšak mluvené pasáže byly občas opravdu zdlouhavé a nudné. Hodně tajemna a zvědavého očekávání je skoro až zparodováno odhalením příšery, která je prostě nepovedená (v detailu snad zajímavá, ale její rozpohybování působilo hrozně neskutečně). Film nabízí širokou škálu postav, mezi kterými si určitě vybere každý - pro mě byla číslem jedna Monica Bellucci a Vincent Cassel. Naopak hlavní role se mi uplně nepozdávaly (Le Bihan a Renier). Nakonec však vůbec nelituji, že jsem se na Bratrstvo vlků díval. HUDBA: Joseph LoDuca - oceňuji použití vcelku různorodých nástrojů a jakous takous snahu zaujmout, ale hudba je extrémně upozaděná a nezajímavá. Sem tam nějaké ethno trylky nebo variace na "středověkou hudbu", ale atmosféra veškerá žádná. Škoda.

OMG! Až vystřízlivím, něco napíšu - vystřízlivěl jsem, film viděl podruhé a nadšení ochablo, snižuji hodnocení (i když možná za to může i extrémně nepohodlné 3D v Cinestaru - nesrovnatelné s Palace Cinemas)... HUDBA: James Horner - ano, jsou tam i docela podařené momenty (motivy z modré planety/měsíce), ale jinak neskutečně špatné. Nechápu. Super moderní film a "oni" tam střihnou orchestrální burácení. Navíc tak neoriginální, jak jen filmová hudba může být. Korunku trapnosti pak nasadí závěrečný song (hnus!)

Film určený pro enviromentální jedince (nebo komunity), kteří touží žít v souznění s přírodou a rádi používají magii. Protagonisté filmu pobíhají po smrkových monokulturách (ano, prastaré slovanské lesy), za vrchol romantiky považují mazlení se s mlokem apod. Sama Libuše je velmi rozporuplnou osobností, plna sentimentu a nedostižného zasnění neváhá oslovit "pohledného" chasníka, aby ji pomiloval, i když se oddává orgiím s Přemyslem (který ovšem taky nevynechá jedinou příležitost někoho osouložit). Teta radši brzy kamsi mizí, zato Kazi je velmi emo a když nemůže vydržet ničení jejího milovaného lesa, uchýlí se do azylu. V baráčku zaplněném bylinkami ji spolu s živými i mrtvými zviřátky polomrtvou objeví Libuše, která ji odveze zpět na Vyšehrad (jen proto, aby zde smutná Kazi, která evidentně odmítá pozřít potravu, skonala u pohanské modly - totemu). Sympatická je Vlasta - militantní šišlající lesbička, která si dala za úkol strážit Libuši na každém kroku. Ovšem nebyl by to Přemysl, kdyby ji nesvedl a znenáhla opustil kvůli Libuši. Ta mezitím vládne z různých lesních palouků a pařezů spolu s tlupou hloupých starců (prý koncil), který je schopný jen hromadně svolával hesla jako "king king, we want the king" a máchat rukama. Wtf scén je nepočítaně a zábava je to nevídaná. (Praha - The treshold, zvolal znenadála se zjevující mužík s polenem)... Jo a herecké výkony mi, až na výjimky, přišly horší jak amatérské divadlo.HUDBA: Benedikt Brydem - docela výrazná orchestrální hudba skládaná podle šablony.

Neměl jsem nikdy rád romantický filmy, ale po zhlédnutí Formuly začínám chápat proč. Ale to si nechám pro sebe. Tohle je trochu střelený film a vlastně mi vůbec nedošlo, že se zde objevují jen muži. Nejvtipnější jsou asi ty dynamicky vyprávěné příběhy jednotlivých postav - zpodobení teplých s city. Žádná pozitiva však nepřebijí to, že se jedná o veskrze průměrně natočený snímek se spoustou nesympatických míst. HUDBA: George Chen, Tze-li Hung - vcelku se mi líbila, pohodovka, žádný dojemný klavíry a orchestříky.

Tak on ten film je prakticky o ničem, ale nemohu říct, že se mi nelíbil (ano, může za to především herecké obsazení). Komedie to není, je to spíš takový romantický film z trochu uměle vytvořené komunity. Potěšilo mě, že se zde moc nesetkáme se zavedenými stereotypy a klišé, jaké tak rádi používají tvůrci neobeznámení s poměry. HUDBA: Dominik Hauser - takhle si představuju hudbu v pornu, strašný.

prozatím Bitevní pole (4/5), Crouch End (2/5), Umneyho poslední případ (3/5)... další s obsáhlejším komentářem bude následovat ;-)

Vážně jsem uvažoval o odpadu, pak jsem to promýšlel a dostal jsem se až ke třem hvězdám. Takhle rozporuplné pocity po zhlédnutí filmu jsem hodně dlouho neměl. Fall je totiž strašná fraška, které se ovšem daří zalíbit se. Nejvíc mě rozčilovalo, kde všude se film točil, muselo to stát spousty peněz, které byly vynaloženy zbytečně. Muselo se snad natočit několik vteřinových záběrů na jedny z nejdražších destinací? Jak píšu tenhle komentář, tak se to ve mě tloukne... nevím, zda to, co vytýkám, jsou skutečně výtky (podobné je to s kostýmy, hudbou, leteckými záběry, dějem - vše je hrozně klišovitý, šablonovitý...). Ovšem režisér si asi potrpí na záběry svalnatých těl :-) Já prostě nevím, asi bude nejlepší nechat Fall bez hodnocení... HUDBA: Krishna Levy

Co k tomu napsat? Prostě Mann, to mluví za vše. HUDBA: The Reds, Michel Rubini - úchvatný osmdesátkový zvuk zvukových ploch! Atmosférické rozzvučelé klávesy (Klaus Schulze), občas s elektronickými perkusemi, sem tam nějaký song. Mannův soundtrack jak má být!

Vzhledem k okolnostem, ze kterých jsem na film koukal, na sebe ještě mohu být pyšný, že jsem usínal pouze na krátké okamžiky (které ovšem nijak nevadily, děj, ba ani záběr, se většinou vůbec neposunuly). Ovšem ta podívaná to byla vskutku fantastická a neopakovatelná - podvodní zarezlé předměty, vše pokryté mechy, dým a šeď spojená se zelenou a vodou... kouzelné. A na konci jsme všichni spontánně vyprskli smíchy :-) (holčička s telekinetickými schopnostmi). Zážitek, na jaký se nezapomíná, se vším všudy. HUDBA: Eduard Artemyev - byla taková industriální, ne? Líbila se mi a zajímavě se prolínala se sny, které jsem po dobu filmu stihl mít.

Dlouho jsem odolával, ale přece podlehl. Už chápu, proč je Kouř mnohými považován za nejlepší český polistopadový film. Vorel totiž točí experimentálně, je sám sebou, nemá zábrany. Těch prvních pár let po revoluci muselo být velmi zvláštních, vznikaly zajímavý věci, nejen ve filmu, ta doba má něco do sebe, takovou ironii a lehkost. A na Kouři se to plně podepisuje. Ansámbl divadla Sklep (nebo, jak poukázal Radek99, Pražské pětky) je jednoduše jedním z vrcholných těles naší komediální scény, a že se u Kouře nasmějete! Především té absurditě a až Monty Pythonovským prvkům (šedé hnusné město/továrna, kde jsou dětská hřiště a v pozadí hlavního záběru pořád někdo všelijak šílí) HUDBA: Michal Vích - kultovní.