PoprockCZ

Seriál krátkého formátu, který chcete vidět až do konce. Hodně povedený je závěr seriálu, realistický a výstižný. Je pravda, že určité momenty (jednání s vydavatelkou nebo s matkou Terezy) jsou dialogově trochu zvláštní, ale herecké výkony hlavních postav jsou přesvědčivé. Hezky to vystihuje aktuální téma znásilnění a definice toho, co vlastně tohle slovo znamená. Bohužel při pohlédnutí na komentáře, pod tímto seriálem, je vidět, že naše česká společnost ještě stále nemá jasno v tom, že slova jako: "přestaň" či "ne" jsou dostatečně silnými signály k tomu, aby partner/ka činnost přerušil/a. Každý holt není nastaven tak, že při nekomfortní situaci začne křičet a kopat kolem sebe... můžete prostě zamrznout. A to nijak nesnižuje prožitek z celé trýznivé situace.

Skvělá montáž na skateboardu v úvodu s intenzivní hudbou. Bohužel na film jako takový jsem zkrátka ani po týdnech nenašla náladu. Tempo je hodně pomalé a i když je to kamerově krásně snímané, nikdy mě to nechytlo.

Je to taková jednoduchá parodie na českou historii (defenestrace). Mně se to líbilo.

Pěkná 3D animace, svícení i dabing. Skvělý motiv s vánočními stromky. Jen příběh, kdy jsou kapři ti "vrazi" a lidé tou "potravou" je takový zvláštní a nedotažený.

Zajímavý nápad, ale spíše na podcast. Také jsem moc nerozuměla tomu, proč paní mluvila "československy", tedy každé slovo tak, jak přišlo.

Roztomilé a skvělý dabing od holčičky.

Čekala jsem sice podle traileru rychlejší tempo, ale to nic nemění na brilantní stylizaci a hravém způsobu vyprávění. Je to na jednu stranu minimalistické, ale vyjádří to přesně to, co je třeba (drobné herecké akce, akcenty kamerou). Jsem ráda, že se studenti nebojí experimentovat. Film lehce pesimisticky vykresluje prostředí české pošty, ale nezapomíná na vtipné momenty. Za mě velký palec nahoru!

Je to temný film o zajímavém tématu, ale jak se píše v recenzích: z českého pohledu bez kontextu jsou některé části nesrozumitelné.

Je to ujeté, ale tentokrát mi to prostě nevadilo.

Zajímavý film. Jede v poměrně pomalém tempu (stejně jako loď samotná) a je postaven zejména na statických delších záběrech konverzací, které jsou však chytře komponované a hlavně střih je vždy tam, kde se dokončí myšlenka. Výsledek tak nepůsobí nudně, protože doslova jakmile postava domluví, hned vidíme nový obraz - žádné doznívačky. Co se týče příběhu, je to o 3 starších ženách, kteří se setkávají po dlouhých letech a snaží se napravit staré křivdy - nebo to aspoň tvrdí. Co se mi na filmu naopak moc nelíbilo je vizuál: promist sem, promist tam a tak často nevidíme nic jiného než velká mlhavá kola kolem světel a postavy ve zvláštním mlhavém přepalu, jakmile se postaví do přímého světla. Také časté přepaly v oknech působí poměrně rušivě.