JaraJ

Zde bude mé hodnocení velmi krátké. Film jsem viděl před lety a v hlavě mi zůstalo zaryto jen několik scén, přes to si živě pamatuji své pocity trapnosti pře sledování tohoto nevkusného díla. Nedokáži pochopit pozitivní hodnocení zde ani od spousty mých kamarádů a známých, a proto usuzuji, že se jedná o nějaký styl humoru, který většině lidí padne do noty, ale mě nic neříká. Bohužel nebo bohudík nejsem součástí této většiny, dá to práci, najít v tomhle alespoň jednu hvězdičku.

Mám opravdu rád sci-fi a s ním i Vetřelce, ačkoliv jsem všechny filmy viděl teprve nedávno, a to v režisérských verzích. Po prvním filmu, který se mi opravdu líbil svou atmosférou a ačkoliv jsem čekal silnější kafe, byl jsem spokojený, přicházejí Vetřelci Jamese Camerona a já říkám: „Co to sakra?!" Nic proti akčním filmům, dobře zpracované akce není nikdy dost, jenomže v tomto případě je velký problém v tom, koho si tvůrce vybral za „plechovky na odstřel." Hned na začátku jsem se musel přenést přes pozměněný vzhled vetřelců, který sám o sobě narušuje onu záhadnost a monstra vypadají dle mého spíše směšně. A tak je to s celým filmem. Z vetřelce, z té bytosti, vyznačující se záhadným typem jakési pokroucené inteligence, se stala zvířata, která nabíhají tupě na odstřel po stovkách a i ta nejmenší pistole ve filmu jich po pár výstřelech skolí hned několik. Zřejmě mě ovlivňuje, že jsem po prvním filmu začal hrát videohru Alien: Isolation, ale nemyslím si, že by se s nepřítelem, jakým je vetřelec, mělo bojovat takto snadno. Z filmu jsem byl tedy neskutečně zklamán, což časem umocnilo také uvědomění, že organismus, potřebující k rozmnožování královnu, není ani v nejmenším dokonalý a tento Cameronův tah udělat z vetřelců „obyčejný" hmyz, podráží nohy celému původnímu záměru. Stále však doufám, že časem dostaneme nějakou informaci, vyvracející nutnost královny v cyklu a potvrzující tak vystřiženou scénu z prvního filmu, ačkoliv po preguelových filmech si nejsem jistý, jestli by další byl dobrý nápad. Suma sumárum, máme zde film, který na mě působí zbytečně dlouze, s nepříjemnými charaktery a směšnými vetřelci. Dávám 2* a tím jej umísťuji ve svém žebříčku dokonce i pod Vzkříšení, které mě na rozdíl od tohoto filmu alespoň pobavilo. Díky, Jamesi Camerone.

Nejsem jedním z těch, kterým připadalo Na vlnách podivna jako takový propadák, ačkoliv se seriózně jedná o nejhorší film série. Salazarova pomsta je svému předchůdci ovšem podobná víc než dost, a to především díky stále hloupnoucí postavě. Ano, vychytralý Jack je pryč. Mozkové buňky slavného piráta skončily na dnech lahví kořalky a rumu a z postavy, která se snaží alespoň nějakým způsobem kontrolovat svůj osud, se bohužel stal vymatlaný hlupák, toulající se světem bez cíle, řízený snad jen pudem sebezáchovy. Z aktivního hrdiny se stává hrdina pasivní, kterému se věci spíše dějí než že by je sám ovlivňoval a kůži mu zachraňuje náhoda či pomoc přátel. Kdo ví, jestli Jack Sparrow už nezapomněl i jak se šermuje, protože si nejsem jistý, jestli vůbec vzal za celý film do ruky kord, což mi neskutečně chybělo, protože to k předchozím filmům zkrátka patřilo. Když už jsme u předchozích filmů, tak změny v lore, pokud se tomu tak dá vůbec říkat, na mě působí přinejmenším násilně a bohužel na těchto změnách film z velké části stojí, ačkoliv věřím, že by se to dalo po chvilce přemýšlení zaonačit a vymyslet nějak jinak (jak Jack ke kompasu přišel). Co se týká filmu jako takového, tak bych jej rozdělil do tří částí, z nichž každá zaslouží své samostatné hodnocení. Tou první je prolog, který na mě působil absolutně úžasně a nebránil bych se, kdybychom měli malého Henryho na obrazovce po dobu celého filmu. Zbytek první poloviny je stále pěkný a přehledný, seznamujeme se s novými postavami a poznáváme, jak se změnily ty staré. Děj příjemně ubíhá a nejednou jsem se upřímně zasmál. Pak ale přijde druhá polovina, která je dle mého příliš zmatená a překombinovaná, co se týká kliček některých dějových linek a akce je tu snad nejpřehnanější ze všech filmů, ale to už bych vytýkal příliš, protože jednu takovou přehnanou akci jsme dostali i na začátku a nijak mi nevadila. Na závěr mě pak znovu potěšil soundtrack ze třetího dílu a najednou byl konec. Z kina jsem odcházel poměrně zmaten. Možná, že jsem v tomto případě film zbytečně jak se říká „zhejtil", ale je to tím, že rozporuplné pocity jsou zkrátka příliš silné. Objektivně dávám filmu lehký nadprůměr, tedy 3* a možná mu jednoho dne opět přijdu na chuť.