Kaylar

Vcelku zajímavý film, u něhož si však musíte leccos domyslet. Obsahuje několik silných scén, a to nejen těch sexuálních. Drsný život, drsní lidé. V dnešním evropském světě, kde jsou děti někdy až přespříliš chráněny před vším "ošklivým", by pro mnohé mohla být rozporuplnou scénou naturalisticky ztvárněná zabijačka, u níž ve filmu děti asistují. Jako poněkud zvláštní se může jevit též přístup k domácím mazlíčkům.

Film pro mě byl děsivý a znepokojující od začátku do konce. Opravdu bylo až fyzicky nepříjemné ho sledovat a připadala jsem si jako šmírák. Jelikož nejsem nijak dovtipný divák a pointy, které jsou běžně všem okolo mě jasné od začátku, mi zůstávají utajeny až do závěrečného rozuzlení, byla jsem v závěru filmu notně překvapena. Domnívám se, že film by neměl sledovat ten, kdo se rozhoduje o životní otázce, zda mít či nemít děti...

Knihu (vlastně všechny tři) jsem četla. Nejsem hnidopich, abych srovnávala, zda vše souhlasí/nesouhlasí s filmem a uznávám, že tvůrci filmu si mohou do určité míry přizpůsobit svět stvořený spisovatelem na papíře svým představám. Bohužel i přes toto všechno vznikl film, který sice má burtonovské rysy, ale očekávání dospělého diváka s dětskou duší nenaplňuje. A obávám se, že to není způsobeno pouze tím, že je film v kinech přístupný. Film mě docela zklamal. Patrně to bude z důvodu, že komerce vládne světem a i Burton se přiklonil k mainstreamové vlně.

Film určený asi jen pro obdivovatele režiséra Pasoliniho a jeho díla. Domnívám se, že tomu, kdo není s jeho životem a tvorbou obeznámen, film nic zásadního nenabídne. Dafoe se do hlavní role hodí, osobnost režiséra ztvárňuje citlivě a dle mého názoru věrohodně. Škoda, že film zahrnuje jen poslední úsek Pasoliniho života, delší časové údobí by bylo zajímavější.

Zlověstná atmosféra, která se táhne celým filmem, je bezesporu působivá. Stejně tak na mně zanechala dojem hudba setrvale podkreslující děj filmu. Kontrastní barvy dotvářejí atmosféru, která pro mě byla takřka po celou dobu filmu velice stísňující. Celkově vizuální stránku hodnotím vysoko. Vzhledem k datu vzniku filmu myslím, že se jedná o výrazný a nezapomenutelný film, který však zaujme jen některé diváky. Nejedná se totiž o film, který by obsahoval všechny klasické atributy hororu, a proto může někoho i zklamat.

Pokud bych měla nějak konkrétně specifikovat, čím mě film zaujal, asi bych to nezvládla. Ale film má (pro mě) zvláštní atmosféru, toho si cením a musím dát filmu vysoké hodnocení, ačkoli objektivní důvody pro to nejsou. Pravda, zpočátku jsem byla celkem rozpačitá a kladla jsem si otázku, jestli se vůbec dívám na to, na co jsem se dívat chtěla...? Postupně mě ale film "dostal" a vtáhnul do děje. Zvykla jsem si jak na zvláštní způsob mluvy zdravotní sestřičky Abby, tak na to, že je herečka valnou část stopáže filmu spíše svlečená než oblečená a značně přehrává. Její vyšinutá mysl, která vede k závěrečným krvavým scénám, odehrávajícím se v nemocnici, byly třešinkou na dortu pro skalní fanoušky slasheru.

Obávám se, že tento film mého jinak oblíbeného režiséra zůstal z mé strany totálně nepochopen... Inu, i to se stává. Mindrák z toho nemám, je to prostě Lars...

Byla jsem nekriticky nadšená, když film promítali na FX Conu v Poděbradech v roce 2009. Jsem z něho nekriticky nadšená i dnes. Osvěžující, nápadité, neotřelé, originální.

V rámci filmů uváděných do distribuce v České republice v roce 2016 film hodnotím jako nadprůměrný. Přiznám se, že jsem po celý film nepokrytě držela palce slepému válečnému veteránovi a naopak těm třem příživníkům jsem přála, aby dostali řádně za vyučenou. Oceňuji rychlý nástup akce, absenci hluchých míst a děj, který není tak zcela odhadnutelný a má ten správný spád. Zkrátka, hodinka a půl v kině uběhne jako nic.

Nejsem si jistá, zda lze film interpretovat jako sociologickou sondu do rakouských duší. Předpokládám, že podobná "sklepní tajemství" by šlo objevit i v jiných evropských zemích. Film se mi nejeví jako nikterak šokující - je zde prezentováno široké spektrum zálib od snadno uvěřitelných a pochopitelných až po méně obvyklé. Někdy se divák zasměje, někdy je mu protagonistů líto, někdy kroutí hlavou nad bizarností provozovaných hrátek. Celkově hodnotím film jako obohacující.