Necrotongue

Šestá sezóna byla zvláštně nevyrovnaná, až do páté epizody jsem měl pocit, že seriál ztratil šťávu, příliš jsem se nebavil a uvažoval jsem o tom, že se s protagonisty zřejmě rozloučím, pak ale příběh nabral rychlost, děj byl náhle mnohem zajímavější a já jsem se začal bavit. Před závěrečnou epizodou jsem sice ještě narazil na některé slabší momenty, ale celkově jsem byl se sérií spokojen.

Přestože jsem podobný závěr očekával, nebyl jsem zklamán, i když to pro mě několikrát hlasitě zaskřípalo, protože proběhlo nadlimitní množství motivačních řečí. Děj byl i tentokrát zajímavý a plný událostí a Luis hezky okořenil závěr, který už v jednu chvíli hrozil tím, že bude nebezpečně přeslazený.

Tentokrát jsem nenašel žádný podstatný důvod k většímu reptání, epizoda byla sympaticky svižná, plná právních kliček a intrik, děj mě bavil a ani na chvíli jsem se nenudil.

V případě čtrnácté epizody bych mohl být plně spokojen, právničilo se na plný plyn, děj byl zajímavý, tempo příběhu bylo svižnější a měl jsem pocit, že ubylo i citového vydírání. Problém jsem měl s přílišným výskytem "mirkodušínovského" moralizování, které už mi v amerických seriálech leze na nervy.

Třináctá epizoda byla mnohem lepší, než předchozí díl, a to hlavně z toho důvodu, že se tvůrci vzpamatovali a do seriálu z právnického prostředí vrátili právo. Tempo příběhu každopádně nepatřilo k nejrychlejším a znovu mi převelice vadilo, jak se prvoplánově hrálo na city.

Při sledování šesté řady si připadám jako na houpačce, začátek byl slabý, následovalo několik výborných dílů a najednou šlo zase všechno dolů a místo záludných intrik a právních bitev tu byla epizoda o rodinných vztazích. Pokud chtěli tvůrci tímto způsobem dodat postavám větší hloubku, šli na to špatně.

S postavou Jessiky jako by se z epizody vytratila i atmosféra předchozích dílů, které mě tak bavily. Tvůrci se vrátili ke dříve osvědčenému boji mezi Luisem a Harveym, jenže já mám pocit, že už se seriál přece jen pohnul někam jinam, takže jsem byl docela zklamaný. Jedenáctý díl se příliš nevydařil a čtvrtou hvězdičku jsem udělil spíše ze setrvačnosti. 4*-

S desátou epizodou jsem byl v podstatě spokojen a klidně bych přihodil i tu poslední hvězdičku, ale v součtu už na mě těch emocí bylo příliš. Chápu, je to moje chyba, jsem necitlivý a nemohu si pak podobné momenty užít takovým způsobem, jak si je vychutná emočně lépe vybavený divák, ale nenadělám nic.

Není mi jasné, jak mohly být první čtyři epizody této sezóny tak podivně bez šťávy, když mě následující díly velice bavily. I tentokrát všechno výborně fungovalo, fintu střídala protifinta, jen bych už hlasoval za dořešení Mikovy dohody, neustálé změny už byly trochu otravné a závěr obsahoval na můj vkus přílišné množství patosu.

U páté epizody třetí řady jsem se velmi dobře bavil. Doktor dostal zase jednou dostatek prostoru, aby se předvedl nejen jako lékař, ale také jako romantik. A zatímco jako lékař je ztělesněním profesionality (až na tu krev), v roli romantického hrdiny je naprostým amatérem a vždy mi naskočí v hlavě asociace, která zahrnuje spoustu porcelánu a tlustokožce.